1. dubna 2011
Český stát nyní po dopravcích již v druhé vlně vymáhá nedoplatky na mýtném z uplynulých let (viz DN 6/11). Celkem se jedná zhruba o deset milionů Kč. Dopravci považují postup státu za neoprávněný a hodlají se v nejbližších dnech obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a na ombudsmana, případně až k Ústavnímu soudu. Minulý týden to na tiskové konferenci v Praze uvedl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Špryňar.
Dopravci mají výhrady i ke způsobu, jakým jsou nastaveny smlouvy s uživateli mýtného systému, a v budoucnu hodlají usilovat o jejich narovnání tak, aby neodpovídali za chyby provozovatele systému. V současné době se však hlavní spor týká vymáhání nedoplatků za průjezd mýtnou branou u Poděbrad, která ještě ani dnes nestojí. „Myslíme si, že provozovatel systému zneužívá své dominantní postavení na trhu a že zároveň narušuje hospodářskou soutěž, protože poplatky vymáhá jen od jedné skupiny,“ řekl Martin Špryňar. Advokátní kancelář Němec, Bláha a Navrátilová, která nedoplatky vymáhá, původně obesílala pouze české dopravce, kteří platí v systému postpay. Nyní sice podle informací Martina Špryňara obdrželi dopisy s výzvou k zaplacení i domácí dopravci, kteří platí předem formou prepay, ale zahraničních dopravců se postih stále netýká.
Co se týče jiných starších nedoplatků, podle Martina Špryňara je zřejmě dopravci budou muset zaplatit, protože smlouvy byly uzavřeny jednoznačně v neprospěch uživatelů systému. V případě neexistující mýtné brány u Poděbrad se však dopravci o nezaplacení nemohli dovědět, protože palubní jednotka je nemohla na chybějící odpočet upozornit. Řidiči tedy ani nemohli vědět, že mají okamžitě zajet na nejbližší distribuční místo.
Právní pomoc při soudních sporech
Sdružení ČESMAD Bohemia se s celým procesem vymáhání nedoplatků nehodlá smířit a chce postupovat právní cestou, většině dopravců nicméně doporučilo, aby ne- doplatky uhradili. Podle Martina Špryňara by totiž soudní spory firem nemusely dopadnout v jejich prospěch; dopravci by pak museli zaplatit nejen dlužnou částku, ale i poplatek za soudní řízení v řádu tisíců Kč, který by šel ve prospěch advokátní kanceláře. Sdružení si vytipovalo pouze několik firem, které mohou jít do soudních sporů a kterým poskytne právní pomoc.
„Domníváme se, že vymáhat mýtné za neexistující brány je nejen nemorální, ale i nezákonné, a budeme usilovat, aby se v případech, kdy vina není evidentně na straně dopravce, nedoplatky po tak dlouhé době nevybíraly, a pokud již byly zaplaceny, tak aby byly vráceny,“ uvedl Martin Špryňar.
Doba na vymáhání nedoplatků by podle něj měla být maximálně jeden rok. V této souvislosti připomněl, že dopravci mají na reklamace pouze 60 dní.
V Rakousku jsou podmínky transparentní
Zcela odlišná je situace třeba v Rakousku, kde mikrovlnný systém výběru mýtného provozuje rovněž – stejně jako v České republice – společnost Kapsch. „Nevím o tom, že by v Rakousku účtovali průjezd nepostavenou branou. Řidič zde má ochrannou lhůtu pět hodin nebo 80 kilometrů na dojetí, což je důležité zejména pro autobusové dopravce, kteří nemusejí ihned sjíždět z trasy s autobusem plným cestujících. Navíc dopravce může chybějící mýtné doplatit do 48 hodin bez sankcí, a teprve když se tak nestane, jsou vymáhány. Avšak nikoli s odstupem několika let, ale po několika týdnech,“ uvedl Martin Špryňar.
Sporný způsob vymáhání
Sporný je podle dopravců i samotný způsob vymáhání nedoplatků. Ředitelství silnic a dálnic má totiž ve smlouvě uvedeno, že v případě nezaplacení mýtného bude uživateli vypnuta OBU. Pokud uživatel platí v systému postpay a prostřednictvím poskytovatele platebních karet, postupuje případné pohledávky na tohoto provozovatele. ŘSD tak sice fakturuje dopravci, ale pohledávka je postoupena na karetní společnost, která platbu provádí. Advokátní kancelář by se tedy měla obrátit na karetní společnost, nikoli na dopravce, soudí dopravci.
(lan) www.prodopravce.cz
