21. srpna 2009
Nákladový index silniční dopravy, který za každé čtvrtletí zpracovává Sdružení ČESMAD Bohemia, se letos ve druhém čtvrtletí po dvou obdobích poklesu opět zvýšil
- o 1,7 procenta. O tom, co náklady silničních dopravců nejvíce ovlivňovalo, a o aktuální situaci v oboru silniční nákladní dopravy jsme hovořili se zástupcem generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěchem Hromířem.
„Co mělo v posledním období na náklady silničních dopravců největší vliv?“ „Celkově lze říci, že nákladový index po dvou čtvrtletích, kdy oslaboval, opět posílil. V souvislosti s ekonomickou krizí a výrazným poklesem počtu zakázek nejen v České republice, ale celkově ve světě došlo k zásadnímu snížení cen ropy, tedy následně i cen pohonných hmot, které pro dopravce představují největší nákladovou položku. Cena naf-ty začala klesat již loni na podzim a od loňského prosince se drží s drobnými výkyvy zhruba na stejné úrovni. Srovnáme-li například letošní a loňský červen, rozdíl v ČR činil více než sedm Kč na litr v cenách bez DPH. Obdobně tomu bylo i v ostatních evropských zemích a tato změna má na náklady dopravců nepochybně velký vliv. Pokles byl tak velký, že se i u nás náklady na pohonné hmoty v celkovém indexu dostaly pod třicet procent.“ „V poslední době také začala posilovat česká měna…“ „K výraznému posílení kurzu koruny došlo již loni ve druhém a třetím čtvrtletí. Na přelomu roku pak koruna zase oslabila, ale letos ve druhém čtvrtletí nastoupila k dalšímu růstu, což se příznivě projevilo v nákladech na pohonné hmoty tankované v zahraničí. Zajímavý je vývoj v Polsku, kde koruna vůči zlotému posiluje již dva roky a neustále tak zlevňuje nákup nafty pro dopravce, kteří v Polsku mohou tankovat. Škoda jen, že tak dlouho trvá navrácení DPH polským finančním úřadem…“„Jaké další položky měly na vývoj nákladů vliv?“ „Důležitou položkou jsou náklady na řidiče, které odvozujeme z celkových indikátorů vývoje mezd. Ty zatím neukazují na plošný pokles vyplácených mezd, přestože ze situace v dopravě je zřejmé, že tlak na zmrazení mezd existuje. V tuto chvíli čekáme, až bude trend zakonzervování mzdových nákladů na řidiče potvrzen také statisticky. I v této oblasti se příznivě projevuje silná koruna, která v mezinárodní dopravě zlevňuje diety pro řidiče.“ „Jaké jsou nyní podmínky pro poskytování leasingu?“ „V oblasti nákladů na leasing a odpisy či obecně v nákladech na pořízení vozidla se příznivě projevují stále klesající úrokové míry. V praxi je sice otázkou, nakolik se tato skutečnost promítá do hospodaření dopravců, neboť nákup nových vozidel je v tuto chvíli minimální, ale ti, kteří i nyní obnovují vozový park, mají příznivé podmínky. Důležitou položkou, která má vliv na vývoj indexu, je také inflace. Vzhledem k tomu, že dnes je minimální – historicky na jedné z nejnižších úrovní, tlumí do určité míry růst nákladového indexu. Ten ve druhém čtvrtletí vzrostl oproti prvnímu čtvrtletí o 1,7 procenta; oproti srovnatelnému období v roce 2008 však byl stále o 3,9 procenta nižší.“ „Hovořil jste o příznivém vlivu silné koruny. V minulosti to ale byla právě silná česká měna, která působila dopravcům nemalé potíže…“ „Zatím jsme hovořili pouze o nákladech. U tržeb a cen za přepravu je pro dopravce posilující koruna za normální situace většinou nepříjemná, neboť má negativní dopad na exportéry. Letos je tomu však podle mého názoru poněkud jinak. Export a pohyb zboží jsou v důsledku celkové recese natolik omezeny, že význam kurzového vývoje na objem zakázek je menší. Problémem však zůstává nižší inkaso v korunách za každé vydělané euro. Když už hovoříme o tržbách, ty se opět snížily – někteří dopravci uvádějí, že až o dvacet procent. Přesné číslo se však těžko zjišťuje, protože každý dopravce je v poněkud jiné situaci. Existují firmy, které zatím čelí krizi s minimálními ztrátami, jiné ovšem musely svou činnost zásadně zredukovat, nebo dokonce ukončit, většina trpí poklesem objemů přeprav a cen zároveň. V tuto chvíli lze jen těžko odhadovat, o kolik se ceny letos snížily. To, že tržby dopravců klesají, jasně dokládají i statistiky z výběru mýtného v České republice. Navíc je z nich patrný rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními dopravci. Letos do července poklesl výběr mýtného celkově o 14,5 procenta, avšak u zahraničních dopravců to bylo jen o 11,8, zatímco u českých zhruba o 16,3 procenta. Příčin samozřejmě může být více. Nelze vyloučit ani to, že čeští dopravci využívají lepší znalosti místních komunikací a volí nezpoplatněnou trasu, což ale asi nemá významný dopad (řekl bych, že těchto případů je do dvou procent). Dalším vysvětlením může být skutečnost, že zahraniční dopravci v České republice provádějí většinou tranzitní dopravu, méně postiženou recesí. Bohužel v neposlední řadě se také může projevovat to, že zahraniční dopravci berou českým práci.“ „Máte aktuální informace o tom, kolik silničních dopravců letos ukončilo činnost?“ „Co se týče celkově silniční dopravy v ČR, tak nikoli. Jediné, co víme, je, že z našich zhruba dvou tisíc členů přibližně stovka, tedy přibližně pět procent, skončila v prvním pololetí s podnikáním. Celkově pouze odhadujeme, že s podnikáním mohlo skončit až deset procent dopravců, většinou menších. Větší dopravci spíše zredukovali své kapacity, neobnovovali vozidla nebo jich část dali do depozitu. Za každým takovým úbytkem je nutno vidět podnikatele, který prodělal peníze vydělané v minulosti, finanční ztrátu a zaměstnance, kteří přišli o práci. Z našich zhruba dvou tisíc členů přibližně stovka, tedy přibližně pět procent, skončila v prvním pololetí s podnikáním Že dopravci jsou dnes v těžké situaci, dokládá i stále se prodlužující doba splatnosti faktur. V současné době existuje mnohem větší riziko než v minulosti, že k platbě nakonec vůbec nedojde. Navíc toto nebezpečí se již týká partnerů ze všech zemí – nelze říci, že by dnes obchodování se zákazníky z určité země bylo v tomto směru méně nebezpečné. Vzhledem k celkovému poklesu zakázek jsou však dopravci nuceni mnoho přeprav i přes toto riziko provádět. Občas slýchám názor, že s takovým rizikem a za takových podmínek je lepší tuto činnost vůbec nedělat, zbavit se aut a jít rychle od toho. Zní to rozumně, ale je to použitelné tak nanejvýš někde v kurzech vyššího managementu nebo diskusních fórech na internetu. V praxi to vypadá poněkud jinak.“
Milan Frydryšek
