13. května 2004
Teoretickou maximální kapacitu 6,5 milionu cestujících ročně pražské letiště překonalo již loni, ale prudký nárůst počtu pasažérů neustává – v březnu zaznamenala Česká správa letišť (ČSL) dokonce zatím rekordní meziroční zvýšení o 45,3 procenta. O tom, jakými opatřeními hodlá vedení státního podniku řešit kritický nedostatek kapacity a jak překoná zbývající rok a půl do doby otevření nového terminálu Sever 2, jsme hovořili s generálním ředitelem ČSL ing. Martinem Kačurem.
„Březnové výsledky jistě překvapily i vás. Neobáváte se toho, že by podobný vývoj mohl pokračovat i v létě?“
„Tolik mě zase nepřekvapily: první měsíce roku bývají obecně slabší, takže určitý skok jsme v březnu museli očekávat. A pokud jde o léto – zatím sice nelze předpovídat, jak se projeví hlavní charterová sezona, ale osobně očekávám v letních měsících umírněnější nárůst mezi 10 a 15 procenty. A to bychom měli zvládnout – do té doby stihneme přidat pasové přepážky na příletu (na odletu již byly přestavěny a jejich počet se zvýšil z osmi na jedenáct) a pak bude záležet jen na policii, jestli bude mít dost lidí na jejich zprovoznění. V této souvislosti musím konstatovat, že spolupráce s policií se zlepšuje. Díky vstupu země do Evropské unie bude navíc o něco kratší i odbavení a kontrola pasů u přepážek pro občany EU.“
„Jaký je vlastně váš odhad na celý letošní rok?“
„Náš původní odhad na celý rok byl zhruba osm milionů cestujících, ale poslední údaje nás přinutily jej revidovat. Pokud se nestane nic mimořádného, budeme se pravděpodobně pohybovat na hranici devíti milionů cestujících.“
„I tak to však bude znamenat, že uváděnou maximální teoretickou roční kapacitu stávajícího terminálu překročíte o 2,5 milionu cestujících, tedy o více než třetinu. A nový terminál začne sloužit až na konci příštího roku…“
„Teoretická kapacita se stanovuje z plochy terminálu a odhadu propustnosti různých systémů a vychází se přitom ze světových průměrů bez ohledu na místní specifika. Takže výsledek nemá až tak vysokou vypovídací hodnotu. Nám se navíc různými dílčími úpravami – například otevřením dalších přepážek pro check-in, úpravou způsobu odbavení, což mimo jiné znamená instalaci samoobslužných odbavovacích kiosků, a díky zprovoznění nové třídírny zavazadel – daří kapacitu průběžně zvyšovat. V současné době se tak již pohybuje kolem 7,5 milionu cestujících ročně. Přesto se musím přiznat, že už občas nevím, jestli se mám z toho, jak letecká doprava v Praze krásně roste, začít radovat nebo mít obavy.“
„Lze ještě vůbec očekávat, že doprava v zimní sezoně bude klidnější?“
„Zimní sezona bude volnější o charterový provoz, ale co se týče pravidelného provozu, bývá již zhruba na stejné úrovni. Loni nám sice v zimě přibylo hodně nových nízkonákladových společností, ale letos snad bude v zimě klidněji.“
„Takže kritická situace by mohla nastat v příštím roce v první polovině letní sezony?“
„Příští léto bude opravdu velmi intenzivní.“
„Nejen pro cestující, ale i pro letecké dopravce. Neobáváte se toho, že je bude nedostatek atraktivních slotů od létání do Prahy odrazovat?“
„Je pravda, že postupně budeme moci stále obtížněji vycházet vstříc jejich požadavkům na sloty v exponovaných časech. Ale zatím nám vycházejí poměrně slušně, v této sezoně jsme mohli dokonce uspokojit i nové letecké společnosti a dát jim časy, které požadovaly. Časy mimo špičku nám zase vykryli nízkonákladoví dopravci. Příští rok už to asi nebude tak veselé: pokud budou chtít do Prahy létat, budou muset dopravci dočasně akceptovat i horší podmínky. Chápeme, že je to pro ně velmi nepříjemné, protože musí slot v Praze koordinovat se sloty v ostatních nalétávaných místech a také se situací ve vzdušném prostoru nad Evropou (ta je sice zatím po snížení vertikálních rozestupů letových hladin poměrně volná, ale v některých časech a oblastech se musí také hlídat). Do doby dobudování nového terminálu s tím však skutečně nemůžeme nic udělat.“
„Pokračuje výstavba nového terminálu Sever 2 ruzyňského letiště – projekt EUropa – podle plánu?“
„Práce postupují velmi rychle dopředu. Konstrukční práce na spojovacím objektu jsou téměř ze sta procent hotovy a probíhá vyzdívání příček a vnitřní instalace. Podobně je tomu u prstu C, kde se začíná montovat konstrukce střechy. V případě vlastního terminálu jsou hotovy veškeré zemní práce, z poloviny byly dokončeny pilotáže a ostatní práce a začíná se montovat vlastní skelet. Současně firmy nainstalovaly bednění na sjezdovou rampu od terminálu. Stavba této komunikace je velmi důležitá – stavebníci ji budou potřebovat, aby z ní mohli stavět druhé patro.
Vše tedy postupuje podle plánu a nic nenasvědčuje tomu, že by termín dokončení mohl být ohrožen. Jistě – jako na každé stavbě jsou některé úseky v předstihu, na jiných je zase menší zpoždění (například na mimořádně komplikované výstavbě kolektoru mezi hlavní trafostanicí a terminálem, kde se při stavbě vyskytlo mnoho neznačené kabeláže), ale to vše je dočasné.“
„Část nového terminálu – spojovací objekt a nástupní prst C – chcete zprovoznit již v polovině příštího roku. Je to reálné?“
„Zatím to vypadá nadějně, ale do té doby zbývá ještě rok a existuje celá řada možností, které by mohly stavbu ovlivnit. Těžko mohu předčasný termín garantovat na sto procent. Mohu jen říci, že bude-li nějaká část připravena k užívání, uvedeme ji do provozu. Nejspíš by se jednalo o koridor v tranzitní části spojovacího objektu, část terminálu mezi prstem C a spojovacím objektem a prst C.“
„Kdy se investice projeví do výše přistávacích poplatků?“
„Teprve až ji zavedeme do účetnictví, tedy ne dříve než v roce 2006. Malá část by se na nákladové straně vlastně mohla objevit již v příštím ro-ce, pokud již některé dokončené objekty zahrneme do účetnictví. Současně se však zvýší počet cestujících, kteří odpisy vykryjí. Naší snahou rozhodně bude udržet poplatky na současné výši co nejdéle.“
„Na jak dlouhou dobu jsou odpisy investice rozloženy?“
„Na třicet let.“
„Po dokončení nového terminálu bude hlavní limitující faktor představovat dráhový systém. Jaký je plánovaný harmonogram výstavby nové paralelní dráhy RWY 06R/24L? Je již projekt posuzován v procesu EIA?“
„Přípravu studie EIA jsme zadali, již se na ní pracuje a měla by být k dispozici koncem září; současně zpracováváme majetkově-právní elaboráty. Poté bude muset následovat řízení k získání územního rozhodnutí a stavebního povolení a tendr. V nejoptimističtější variantě bychom tak k vlastní výstavbě BIS dráhy mohli přikročit v polovině roku 2007 a o dva roky později by mohla být uvedena do provozu.“
„Jaké budou náklady a jak budete další tak rozsáhlou investici financovat?“
„Náklady na výstavbu paralelní dráhy odhadujeme na šest až sedm miliard Kč. Na způsobu financování teprve pracujeme, rozhodně se však budeme ucházet o podporu z Kohezního fondu EU, který jsme z časových důvodů nemohli využít při financování výstavby třídírny zavazadel. Na novou dráhu by Evropská unie mohla nevratně poskytnout až padesát procent nákladů, další polovinu by nám jistě velmi ráda nabídla třeba Evropská investiční banka. Ale to ještě není tak aktuální.Prostředky z Kohezního fondu mimochodem samozřejmě chceme využít také při financování výstavby nového terminálu; prostřednictvím ministerstva dopravy jsme již zaslali příslušnou žádost do Bruselu.“
„Zatím chcete kritickou situaci řešit úpravami přistávací dráhy v zájmu zvýšení její hodinové kapacity – například pomocí tzv. rychlých výjezdů. Kdy k jejich výstavbě přikročíte?“
„Původně jsme chtěli jejich výstavbu spojit již s jarní údržbou, ale nakonec nebylo v našich silách obě akce spojit. Rychlé výjezdy tak začneme budovat na podzim. Jedná se o úseky dojezdové dráhy napojené pod menším úhlem na hlavní dráhu. Zatím musí letadla brzdit, aby mohla v nižší rychlosti zabočit na deltu. Díky rychlým výjezdům budou moci opouštět dráhu při podstatně vyšší rychlosti, uvolnit tak dráhu k dalšímu použití a pomalu dobrzďovat až mimo ni. Od tohoto opatření si slibujeme zvýšení kapacity dráhy o tři až čtyři pohyby za hodinu – tedy ze současných 37 asi na 40 – což by bylo ve špičkách provozu velmi znát. Podobné opatření jsme přijali i při startu – díky novým odletovým tratím se rychleji uvolňuje cesta pro start dalšího letadla.“
„Jaké náklady si to vyžádá?“
„Cena bude záviset na výsledku výběrového řízení, nicméně očekávám, že se bude pohybovat zhruba v řádu stovek milionů. Vlastní výstavba musí být velmi rychlá, ale bude jí předcházet období jednání s Řízením letového provozu o nových postupech využívání dráhy. Změny musíme také s dostatečným předstihem oznámit dopravcům.“
„Jaký bude harmonogram převádění majetku regionálních letišť na kraje?“
„Tuto otázku musíte adresovat ministerstvu dopravy. Zákon podepsal prezident a vstoupil v platnost; dalším krokem musí být rozhodnutí ministra dopravy o vyčlenění majetku, který se bude převádět.“
„Nebude mít ztráta části majetku podniku vliv na ochotu bank financovat další výstavbu v Ruzyni?“
„Samozřejmě jsme o tom s bankami jednali. Jejich zástupci nám potvrdili, že převod žádným zásadním způsobem jejich vztah k nám nezmění. Nemají s tím žádný problém a jsou srozuměni s financováním i po převodu regionálních letišť na kraje.“
„Jsou již známy konečné hospodářské výsledky podniku za uplynulý rok?“
„Zatím ještě nejsou definitivně potvrzeny. Náš nový auditor dokončuje náročný audit a finalizují se konečná čísla, která předložíme až tento týden dozorčí radě.“
„Kdy splatíte úvěr, který si ČSL vzala na výstavbu současného terminálu, a kdy pak začnete splácet nový úvěr?“
„Předpokládáme, že stávající úvěr splatíme předčasně již do poloviny letošního roku. Na splácení nového úvěru máme možnost odkladu v délce šesti let, které zřejmě využijeme. Nemohu však vyloučit, že dovolí-li to naše hospodářská situace, nezačneme splácet i dříve. Jistě o tom budeme přinejmenším uvažovat.“
Luboš Spálovský
Základní údaje o připravované paralelní dráze RWY 06R/24L
Místo stavby: Letiště Praha–Ruzyně, boční odstup od stávající RWY 06/24 bude 1525 m
Investor: Česká správa letišť, s. p.
Rozměry: stavební délka 3550 metrů, šířka 60 metrů
Provozní statut: RWY 06R přístrojová dráha pro přesné přiblížení
I. kategorie RWY 24L přístrojová dráha pro přesné přiblížení III. kategorie
Rok uvedení do provozu: 2010
Náklady: 5 až 7 miliard Kč
