Námořní doprava

Polský přístav Gdaňsk loni odbavil téměř 930 tisíc TEU a v nejnovějším žebříčku britského magazínu Container Management se tak umístil na 112. místě pořadí největších světových kontejnerových terminálů. Baltský přístav se úspěšně etabloval na trhu kontejnerové plavby během relativně krátké doby: dohoda o výstavbě hlubokovodního kontejnerového terminálu DCT byla podepsána teprve v lednu roku 2004.

Námořní cesta Severním ledovým oceánem je v důsledku postupujícího globálního oteplování průjezdná už několik měsíců do roka, každým rokem déle a déle. To otevírá dosud netušené nové perspektivy dopravy mezi hlavním světovým exportérem – Čínou – a jeho nejvýznamnějším trhem – Evropskou unií. První praktický krok k využití potenciálu Severovýchodní námořní cesty Čína učinila 8. srpna, kdy na ní poprvé v historii vypravila obchodní loď.

Mezinárodní spedice v loňském roce vykázala solidní růst. Podle údajů expertů společnosti Transport Intelligence loni obor zaznamenal nárůst obratu o 3,1 procenta na 125,85 miliardy USD. Očekávají, že do roku 2016 by se jeho tržby mohly zvýšit o dalších 6,8 procenta.

Překlad tekutého hromadného zboží v přístavu Antverpy vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 37,4 procenta na 14 208 642 tun. Za celý letošní rok správa přístavu v tomto segmentu očekává s vysokou pravděpodobností rekordní výsledek. Za nárůstem stojí podle městského přístavního podniku SHA především rozsáhlé několikamiliardové investice do rozšíření kapacit zařízení chemického a petrochemického průmyslu.

Španělské přístavy loni odbavily celkem 478,8 milionu tun zboží (včetně vnitrostátní dopravy, zásobování a rybolovu), meziročně o čtyři procenta více. Překlad ve Španělsku vykazuje trvalé oživování již od roku 2010 a loňské statistiky pozitivní trend potvrzují. Přístavy se loni dokonce přiblížily rekordnímu objemu překladu (483 milionů tun) z předkrizového roku 2007.

Evropská komise minulý týden zveřejnila plán na usnadnění celního odbavení námořních plavidel v rámci vnitroevropské příbřežní plavby. Cílem programu Blue Belt je zkrátit čekací doby v přístavech a posílit tak konkurenceschopnost celého odvětví. Speditéři a exportéři, kteří využívají evropskou příbřežní námořní dopravu, se totiž stále potýkají s komplikovanými administrativními procedurami v přístavech.

Ekonomické potíže zemí Evropské unie a Spojených států amerických se výrazně podepisují na světovém obchodu. Globální námořní doprava od vrcholu v lednu roku 2011 víceméně stagnuje – v USA vykázala pokles o šest procent, v Evropské unii mírný nárůst o pouhé jedno procento. Jediným pozitivním momentem od roku 2008 byl vyšší vývoz do rozvíjejících se ekonomik zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Námořní export z Evropské unie do těchto zemí vzrostl od roku 2011 o 13 procent; i v jejich případě však tempo růstu od počátku loňského roku lehce zpomalilo.

V Benátkách se 19. června setkali prezidenti přístavních správ asociace severojadranských námořních přístavů NAPA (North Adriatic Port Association). Na setkání s uspokojením konstatovali, že Evropská unie v oblasti realizuje, plánuje nebo podporuje řadu velkých infrastrukturních projektů, které potvrzují význam regionu severního Jaderského moře pro celoevropský obchod.

Představenstvo gdaňské přístavní správy PGA v květnu přijalo doporučení komise ohledně výsledku výběrového řízení na dlouhodobý pronájem. Poslední část gdaňského přístavu, která má přímý přístup k hlubokovodnímu Gdaňskému zálivu a je schopná odbavovat velké lodě s hlubokým ponorem (proplouvající Dánskou úžinou), tak získala nového provozovatele.

Iniciativa Evropské komise na zvýšení konkurence v evropských námořních přístavech Seaports 2030 vzbuzuje smíšené reakce. Akční plán, který Evropská komise představila v květnu v Bruselu, předpokládá „přiměřený“ nárůst cen za přístavní služby. Jejím hlavním cílem je posílit tak nejdůležitější přístavy Evropy a jejich provozovatele současně vystavit větší konkurenci.