Vnitrozemská plavba

13.10. – Poptávka po přepravě leteckého zboží v červenci celosvětově stoupla, největší nárůst se ukazuje v Evropě. Podle čísel světové asociace aerolinek IATA se zlepšila celková poptávka v tunokilometrech ve srovnání se stejným měsícem před rokem o pět procent. Za posledních 18 měsíců to byl nejrychlejší růst. Evropské aerolinky zaznamenaly zvýšení poptávky po leteckém zboží o 7,2 procent, zatímco kapacita narostla o 3,8 procent. IATA to přisuzuje rostoucím exportním zakázkám v Německu. U dopravců z oblasti Perského zálivu má jít o zvýšení poptávky o 6,7 procent a kapacity o 11 procent.

12.10. – Pokud ministerstvo financí obdrží podnět, aby českým lodníkům pracujícím v Nizozemsku prominulo v souladu se zákonem dlužné tuzemské daně z příjmů, pečlivě ho posoudí. Možnost uplatnit tento nástroj je však velmi výjimečná a zatím pro ni chybí argumenty. Řekla to náměstkyně ministra financí Alena Schillerová po jednání sněmovního rozpočtového výboru, který se situací kolem placení daní lodníků zabýval.

26.9. – Za sedm měsíců se lodě po Vltavě dostanou bez zábran z Českých Budějovic až na vodní nádrž Orlík. V tu dobu má být dokončena plavební komora v Hněvkovicích na Českobudějovicku, která umožní splavnění dalšího úseku řeky. Právě stavbu komory v Hněvkovicích si mohli prohlédnout zájemci při dni otevřených dveří. Splavnění Vltavy umožní velkým lodím využít až 100 kilometrů řeky.

26.9. – Členové lodních posádek ve vnitrozemské plavbě se možná dočkají častějšího odpočinku. Přinést jim ho má novela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou vláda předložila poslancům. Ministerstvo dopravy odhaduje, že se změna zákona dotkne řádově stovek lodníků. Novela zavádí do zákona pravidla evropské směrnice. Na některé z příštích schůzí Sněmovny by ji měli projednat poslanci.

8.9. – Mělnický přístavní terminál, který zároveň funguje jako překladiště kontejnerů vlakové a kamionové dopravy, splňuje limity vlivu na životní prostředí. Potvrdila to studie, kterou si nechalo zpracovat vedení radnice po stížnostech na hluk a emise z výfukových plynů. Právě proto radnice nadále požaduje, aby se množství nákladních aut i kontejnerů nepohybovalo na povoleném maximu.

9.8. – Po dlouhých letech odkládání by se konečně mohl stát vodní kanál ELK (Elbe-Lübeck-Kanal) plnohodnotnou dopravní tepnou. ELK má šanci dostat se mezi „naléhavé“ infrastrukturní projekty v plánu rozvoje spolkových dopravních cest. „Chceme zapojit další iniciativy, zejména se chceme opřít o spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko, aby se podařilo dotáhnout projekt rozšíření ELK až do finálního plánu, který bude zveřejněn letos na podzim,“ řekl prezident průmyslové a hospodářské komory IHK v Lübecku Lars Schöning.

LOGISTIKA

Asociace evropské vozidlové logistiky – ECG

AUTOLOGISTICI HLEDAJÍ UŽŠÍ KONTAKTY K VÝROBCŮM VOZIDEL

ECG má nového prezidenta. Stal se jím Wolfgang Göbel, který sedm let předtím vykonával funkci viceprezidenta a nadále hodlá uplatňovat svazovou politiku, na níž se uplynulých sedm let podílel. Je zde však i několik nových bodů. Nejvíce mu leží na srdci intenzivní spolupráce s klienty, tedy s výrobci automobilů.

Ve středu 15. června se v Bruselu v sídle Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii odehrál work-shop o problematice vnitrozemské vodní dopravy v ČR, věnovaný zejména záměru Plavebního stupně Děčín s důrazem na jeho vlivy na životní prostředí. Jednání uspořádalo Ministerstvo dopravy pod vedením státního tajemníka Tomáše Čočka, spolu se Stálým zastoupením ČR a Ředitelstvím vodních cest ČR. Kromě zástupců Evropské komise (DG MOVE, DG ENV a DG REGIO) se ho účastnil také koordinátor evropského koridoru Orient-East-Mediteranean Mathieu Grosch.

Přístav Hamburk je nejen námořním přístavem, ale také posledním přístavem na Labi. Jaký význam má pro námořní přístav Hamburk labská vodní cesta, jak mohou říční lodě konkurovat silniční a železniční dopravě?

V posledních dnech jsme zaznamenali několik událostí kolem vnitrozemské plavby. Šlo kupříkladu o to, že v Evropské unii dochází v tomto oboru k harmonizaci technických předpisů, na které se již neformálně dohodli vyjednávači za jednotlivé členské státy a za Evropský parlament. Nahradí se stará ustanovení a stanoví technické předpoklady, jež musí říční lodě splňovat, aby mohly být nasazovány na řekách a kanálech zemí EU.