7. května 2009
Poslanci Evropského parlamentu na konci dubna přijali návrh nařízení o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Cílem nařízení je zmírnit dopravní přetížení a zlepšit účinnost železniční nákladní dopravy v Evropské unii díky organizaci mezinárodních koridorů pro železniční nákladní dopravu.
Návrh nařízení má uspořádat a vymezit pravidla pro mezinárodní koridory pro nákladní železniční dopravu, které spojují nejméně dva členské státy a jsou součástí programu evropských transevropských sítí (TEN-T). Poslanci vyslovili i požadavek, aby mohly být součástí koridoru také některé úseky s velkým či potenciálně velkým objemem nákladní dopravy, které nejsou zahrnuty do TEN-T.
Zrychlená nákladní doprava
Poslanci se domnívají, že každý koridor pro nákladní dopravu by měl podporovat správní orgán, složený z jednotlivých provozovatelů infrastruktury, jichž se tento koridor týká. Správní orgán by měl být odpovědný za řízení dopravy, zejména pokud jde o pravidla přednosti v případě přerušení dopravy nebo přetížení trati.
Pro citlivé zboží z hlediska spotřeby byla v nařízení definována kategorie „zrychlená nákladní doprava“. Poslanci přejmenovali původní termín, který navrhovala Evropská komise – „přednostní nákladní doprava“, neboť podle jejich názoru neumožňoval nezbytnou flexibilitu řízení dopravy. Parlament se totiž domnívá, že by nebylo moudré upřednostňovat železniční nákladní dopravu na
úkor dopravy osobní. Přiklání se proto k větší flexibilitě při řízení koridorů a požaduje, aby provozovatelé infrastruktury zohlednili při přiřazování jednotlivých tras a časů očekávané potřeby trhu a to, do jaké míry byly tyto trasy využívány v minulosti.
Nejméně jeden koridor do tří let
Nejpozději do jednoho roku po vstupu nařízení v platnost musí území každého členského státu, který má nejméně dvě přímá železniční spojení s dalšími členskými státy, přijmout nejméně jeden návrh na koridor pro nákladní dopravu. Nejpozději do tří let po vstupu nařízení v platnost musí území každého členského státu přijmout nejméně jeden koridor pro nákladní dopravu.
Poslanci jsou toho názoru, že rozhodnutí o zřízení dalších koridorů by pak již měly přijímat jednotlivé členské státy podle svých potřeb.
Ačkoli Evropská komise ve své Bílé knize z roku 2001 Evropská politika pro rok 2010: je čas rozhodnout uznala, že železniční doprava má v evropském dopravním rámci klíčový význam, podíl železniční dopravy na trhu v oblasti nákladní dopravy se průběžně snižoval: v roce 2005 představoval pouhých 10 procent veškeré nákladní dopravy oproti více než
20 procentům v 70. letech.
Za posledních deset let byly v oblasti železniční dopravy zavedeny tři železniční balíčky, které otevřely národní trhy, podpořily hospodářskou soutěž a dopravní účinnost. Tato liberalizace ovšem postrádala podporu v podobě harmonizace a synergie mezi vnitrostátními železničními systémy.
Železniční doprava je stále nejméně integrovaným dopravním odvětvím a dochází v ní ke zpožděním a zvýšeným nákladům. Trh železniční nákladní dopravy musí nyní řešit úkol zlepšování kvality svých služeb. Podle dostupných údajů přijelo v roce 2007 na čas pouze asi 60 procent nákladních vlaků. Tentýž rok přijelo asi 20 procent nákladních vlaků s tříhodinovým zpožděním a osm
procent s více než 24hodinovým zpožděním. To znevýhodňuje železniční dopravu v jejím konkurenčním boji vůči ostatním druhům nákladní dopravy.
Tomáš Johánek
