23. června 2013
HLOHOVEC (22.6.) – Ve dnech 20. a 21. června 2013 se v hotelu Hraniční zámeček v Hlohovci sešli vrcholní představitelé železnic zemí Visegrádské čtyřky k dvoudennímu jednání, na kterém diskutovali především nad možnostmi spolupráce v oblastech liberalizace osobní železniční dopravy, financování její modernizace a rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti evropské železnice.
Druhý den pracovního setkání, krátce po dvanácté hodině, došlo k slavnostnímu podpisu Memoranda o porozumění generálních ředitelů železnic Visegrádské čtyřky. Hlavním cílem dokumentu o spolupráci je zvýšení konkurenceschopnosti evropské železnice. Jako čestný host se tohoto setkání účastnil také generální ředitel ÖBB-Holding AG Christian Kern.
Jedním z hlavních témat jednání byl návrh souboru legislativních opatření směřujících k vytvoření jednotného železničního prostoru v Evropě, který letos na jaře představila Evropská komise – tzv. čtvrtý železniční balíček. Návrh se týká zejména struktury železničních podniků a další liberalizace trhu vnitrostátní osobní dopravy. Generální ředitel Českých drah a.s. Petr Žaluda v této souvislosti uvedl, že je potřeba vytvořit v celé Evropě rovné podmínky pro podnikání na železnici.
„Souhlasím s rovným přístupem všech dopravců na železniční infrastrukturu v členských státech EU, ale pouze tehdy, když budou zaručena spravedlivá, transparentní a nediskriminační pravidla. Čtvrtý železniční balíček v podobě, v jaké jej představila Evropská komise, takové podmínky jednoznačně nezajišťuje. Budeme usilovat o to, aby změny v evropské legislativě garantovaly českému národnímu dopravci efektivní fungování a rozvoj,“ řekl Petr Žaluda.
Na pracovním setkání probíhala také diskuze o projektech směřujících k vzájemnému propojení železničních systémů západní, střední a východní Evropy s důrazem na implementaci interoperabilních parametrů. Z takto vedené debaty vzešla jednoznačná potřeba kooperovat při řešení úkolů zejména v rámci mezinárodních železničních organizací. Zástupci evropských železnic se také shodli na možnostech spolupráce při plnění úloh týkajících se vytvoření efektivního propojeného evropského železničního prostoru (CEF) a sítě pro konkurenceschopnou nákladní dopravu v souladu s nařízením Evropské komise a parlamentu č. 913/2010. V tomto nařízení jsou definovány trasy tzv. nákladních koridorů.
„Nejsem naprosto spokojen s určením tras hlavních nákladních koridorů podle evropského nařízení,“ uvedl na setkání generální ředitel SŽDC Jiří Kolář a dodal: „Pokud skutečně Evropa hodlá vytvořit ucelenou síť železnic pro efektivní nákladní dopravu na železnici, není možné končit koridory z východu a jihovýchodu v Praze bez propojení dále do Německa a severomořských přístavů.“ Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, se vzniklou situací, společně s Ministerstvem dopravy, snaží intenzivně řešit.
SŽDC se konkrétně týkají následující koridory: • Koridor 5: Gdyně – Katowice – Ostrava/Žilina – Bratislava/Vídeň – Klagenfurt – Udine – Benátky/Terst; Bologna/Ravenna/Graz – Maribor – Lublaň – Koper/Terst • Koridor 7: Praha – Vídeň/Bratislava – Budapešť – Bukurešť – Konstanta/Vidin – Sofia – Soluň – Atény • Koridor 9: Praha – Horní Lideč – Žilina – Košice – Čierna nad Tisou (– slovensko-ukrajinská hranice). „Pokud dnes chybí prodloužení koridoru 7 do Hamburku a Rostocku a jeho propojení s koridorem 8 (do Rotterdamu a Antverp), pak je nutné tento záměr prosadit do revize nařízení, protože absence tohoto zásadního spojení může v budoucnu znamenat, že naši republiku dopravci jednoduše objedou,“ uzavřel Jiří Kolář.
Pro to, aby evropská železniční síť i nadále konkurovala silniční dopravě, musí především národní dopravci členských zemí V4 podporovat a efektivně koordinovat společné iniciativy v obchodní a také provozní oblasti s jednoznačným cílem získat nové cestující a znásobit objem nákladní dopravy zejména na dlouhé vzdálenosti. Generální ředitelé železnic Visegrádské čtyřky si také velmi dobře uvědomují potřebu spolupracovat při navrhování právních předpisů Evropské unie týkajících se železniční problematiky. Dalším nutným krokem je implementace těchto nařízení do národních právních dokumentů a také interních železničních předpisů.
