28. února 2012
Rychlejšímu rozvoji nákladní železniční dopravy na českém území brání zejména nedostatečná kapacita některých tratí a absence alternativních vjezdů do velkých železničních uzlů, ale také nedostatečný počet tras pro rychlé nákladní vlaky či pomalá implementace interoperability infrastruktury. „Přicházíme tak o možnost zvýšit naši tržní pozici v oblasti tranzitu, který je tak realizován po území okolních států,“ uvedl ředitel Odboru drah, železniční a kombinované dopravy Ministerstva dopravy Jindřich Kušnír.
„V jakém stavu je česká nákladní železniční doprava na počátku roku 2012? Jaké ji trápí největší problémy?“
„K tomu, abychom mohli začít hovořit o roku 2012, je třeba krátce vzpomenout události roku loňského. Domnívám se, že za železnici jako celek jej můžeme považovat za přelomový. Železnice začala být po mnoha letech vnímána jako téma s širší společenskou náplní. Přestože se tak stalo zejména ve spojitosti s osobní dopravou, dovoluji si tvrdit, že tento obrat je možné využít ve prospěch železnice jako celku.
Kromě toho se v nedávné době objevilo několik zásadních dokumentů, jako například návrh revize sítě TEN-T, nařízení o nákladních koridorech, nová Bílá kniha pro dopravu, v nichž se stále zřetelněji projevuje vůle Evropských orgánů zvýšit úlohu železnice na přepravním trhu. Tyto dokumenty pro naši železnici, a zejména nás, kdo v této branži působíme, představují velkou výzvu. Současně nám dávají najevo, kterým směrem se máme ubírat.
Tím se také dostávám ke druhé části otázky, neboť nás upozorňují na problémy, jež budeme muset v příštích letech dořešit. Na některých traťových úsecích například registrujeme přetrvávající potíže s nedostatečnou kapacitou, scházejí nám alternativní vjezdy do některých železničních uzlů. Potýkáme se také s nedostatečným počtem rychlých tras pro nákladní vlaky, jejich nízkou flexibilitou nebo pomalou implementací interoperability železniční infrastruktury. Přicházíme tak o možnost zvýšit naši tržní pozici v oblasti tranzitu, který je realizován po území okolních států. To mě osobně velice mrzí a vidím v tom velkou rezervu pro železniční systém. Je ale nutné hledat zejména okamžitá řešení s nízkou finanční náročností.“
„Na podzimním Žofínském fóru o železnici zaznělo, že na českém trhu má licenci k provozování nákladní železniční dopravy 52 dopravců, což je třetí nejvyšší počet v celé Evropě. Je to moc, nebo málo? Je tu podle vás prostor pro další dopravce?“
„Licenci k provozování železniční nákladní dopravy má na začátku roku 2012 celkem 53 dopravců, licenci k provozování jak osobní, tak i nákladní železniční dopravy vlastní celkem 20 dopravců. Na první pohled se tato čísla jeví jako vysoká. Musím však v této souvislosti upozornit, že provozování drážní dopravy jako hlavní náplň podnikatelské činnosti má jen několik z těchto společností. Ostatní železniční dopravci jsou převážně stavební společnosti, případně společnosti provozující dopravu zeména pro vlastní potřebu a na trhu železniční dopravy se významněji neúčastní. Další skupinu dopravců tvoří různé subjekty zaměřené zejména na nostalgické jízdy. Neočekávám, že se zásadním způsobem změní počet dopravců na trhu nákladní železniční dopravy, nicméně díky aktivní obchodní politice mohou mít někteří zahraniční dopravci působící v ČR větší úspěšnost při získávání nových přeprav.“
„Kombinovaná doprava hraje v posledních letech stále důležitější roli. Máte už její výsledky za loňský rok a očekáváte její další rozvoj? “
„Objemy přeprav v rámci kombinované dopravy za rok 2011 v současné době ještě neznám. Budou k dispozici nejdříve v dubnu, protože termín pro předložení statistických hlášení o kombinované dopravě po železnici v rámci Programu statistických zjišťování za rok 2011 je až 30. března. V současné době sice na ministerstvo dopravy přicházejí první statistická hlášení, ale nelze z nich vyvozovat konečné výsledky.
Z předběžných informací jednotlivých operátorů kombinované dopravy a železničních dopravců vyplývá, že výsledky roku 2011 v kombinované dopravě budou oproti roku 2010 vyšší a pravděpodobně překonají i výsledky zatím rekordního roku 2008. Konečné výsledky však poskytneme ke zveřejnění až koncem druhého čtvrtletí.
Přepravy v kombinované dopravě jsou závislé především na mezinárodním obchodu a jeho vývoj lze obtížně předvídat. Letos lze ovšem očekávat spíše jen nižší meziroční nárůst přeprav.“
„Podle vyjádření některých operátorů kombinované dopravy brání jejímu dalšímu rozvoji nedostatek vhodných překladišť. Co v této věci může udělat stát a jaký bude osud veřejných logistických center, o kterých se léta hovoří?“
„V současné době se na ministerstvu dopravy připravuje program na podporu výstavby překladišť (terminálů) multimodální dopravy a veřejných logistických center (VLC). Příjemci podpory mohou být vlastníci nebo provozovatelé infrastruktury multimodální dopravy, právnické nebo fyzické osoby, které mají vlastnická či jiná práva k dotčeným pozemkům, stavbám, technologiím nebo mechanismům.
Podmínkou vyhlášení programu je zajištění finančních prostředků. Vzhledem k úsporným opatřením ve veřejných rozpočtech bude nutné počítat až s prostředky z evropských fondů v následujícím programovacím období 2014 až 2020. Ministerstvo dopravy sleduje cíl zahrnutí podpory multimodální dopravy do některého z budoucích operačních programů.
Důležitým aspektem je, že terminály multimodální dopravy budou do budoucna jako nedílná součást dopravní infrastruktury zahrnuty do sítě TEN-T, jak plyne z návrhu, který Evropská unie publikovala v rámci revize politiky transevropských dopravních sítí.“
„Mohou nyní sami dopravci nebo operátoři kombinované dopravy počítat s nějakou státní pomocí?“
„Samostatný program podpory kombinované dopravy byl ukončen v roce 2010. V současné době mohou operátoři kombinované dopravy využít podporu v rámci operačního programu Doprava, která se vztahuje na vlečky a překládací zařízení přímo související s vlečkou.
V rámci operačního programu Doprava pro období 2007 až 2013, prio-ritní osy 6, oblast podpory 6.1 je aktuální program Podpora revitalizace železničních vleček. První výzva k podání žádostí byla zveřejněna 22. února roku 2008 a pro poskytnutí veřejné podpory byly schváleny tři projekty, které jsou již dokončeny. Celková výše podpory na tyto projekty přesáhla 31 milionů Kč.
Další výzva byla zveřejněna 30. září 2010 s termínem předložení žádostí do loňského 31. ledna. Na konci loňského roku hodnotící komise předběžně schválila tři z devíti podaných projektů. Dva projekty zamítla; další tři projekty žadatelé z různých důvodů během roku 2011 stáhli.“
„Jaké jsou šance českých operátorů dosáhnout na evropský program Marco Polo II? V čem jsou největší ,záludnosti‘ tohoto programu, které brání jeho využití ze strany českých zájemců?“
„Ve Výzvě 2010 bylo podáno celkem 101 žádostí a schváleno 35 žádosti, respektive projektů. Nakonec bylo uzavřeno 31 smluv o poskytnutí finanční podpory (čtyři schválené žádosti žadatelé později stáhli). Obdobné údaje za Výzvu 2011 nejsou zatím známy.
Šance českých subjektů samozřejmě existují, podmínky a hodnotící kritéria jsou pro všechny stejné. Počet žádostí podaných českými subjekty je ovšem velice nízký. V případě úspěšnosti projektu je nutné počítat s tím, že od podání žádostí k podepsání smlouvy o poskytnutí finanční podpory uplyne asi rok. Realizaci projektu je však možné zahájit dříve, ale s rizikem, že finanční podpora bude poskytnuta později nebo nebude poskytnuta vůbec, pokud žádost nebude schválena.“
Tomáš Johánek
