8. října 2025, red
9.10. - V uplynulém týdnu dal Evropský parlament definitivní zelenou změnám zákona o CBAM, tedy o uhlíkovém clu. Změny jsou součástí balíčku zjednodušujících opatření „Omnibus I“, jehož cílem je zjednodušit stávající legislativu v oblasti udržitelnosti a investic. Znění musí ještě oficiálně schválit Rada. Jak uvádí společnost PST CLC Mitsui-Soko, Evropská komise by měla navíc koncem roku zveřejnit CBAM benchmark a referenční hodnoty. Co to vše znamená pro praxi celních služeb v České republice a co konkrétně se chystá?
Od 1.1.2026 se změní limit, kdy má společnost povinnost podat CBAM hlášení z 150 eur na zásilku na 50 tun CBAM zboží/rok.
Tato změna není sice jediná, ale je zcela zásadní. „Mezi další změny se řadí například možnost delegování hlášení na třetí osobu, dříve jen dovozce nebo nepřímý zástupce, nebo změna množství průběžně nakupovaných CBAM certifikátů z 80 na 50 procent,“ řekl Petr Škapa, vedoucí metodik celního řízení společnosti PST CLC Mitsui-Soko.
CBAM bude mít přímý dopad do rozpočtu EU, která s výběrem „uhlíkového cla“ již počítá a zahrnula ho do své dlouhodobé strategie.
A jak se české firmy připravují na tuto zásadní změnu limitu? „K problematice CBAM mám dotazy od firem prakticky denně. V tuto chvíli asi nejlepší příprava spočívá v tom, aby společnosti, které očekávají překročení 50 tun dovozu CBAM zboží za rok 2026, podaly žádost o schválení CBAM deklaranta. Toto je prvořadý úkol a je nezbytné mít povolení vydáno co nejdříve,“ řekl Petr Škapa.
Žádost o status schváleného CBAM deklaranta
Zdůrazňuje, že dle návrhu Omnibus by nemělo dojít k omezení dovozu u společností, které podají žádost o udělení statusu schváleného deklaranta CBAM do 31.3.2026. Na ostatní bude relativně dost času, protože první roční výkaz se bude podávat až v roce 2027 a prví „uhlíkové clo“ v podobě nákupu CBAM certifikátů se rovněž bude platit až v roce 2027. „Naše společnost podala jako jedna z prvních společností žádost o povolení schválený CBAM deklarant a nyní již jsme ve stádiu těsně před vydáním povolení,“ řekl Petr Škapa.
CBAM hlášení bude v roce 2026 pokračovat již v rozsahu podání 1x ročně, přičemž hlášení za dovozy roku 2026 se podává v termínu do 31.8.2027. Samotné CBAM certifikáty pak bude možné nakoupit až od 1.2.2027. „Z uvedeného to vypadá, že v tuto chvíli nastane delší období, kdy je možné se na vše, tedy na „ostré“ období, připravit. Bohužel na to podstatné se firmy připravit nemohou. Stále nemají dostatek informací pro stanovení, tedy výpočet, cen CBAM certifikátů, tuto cenu potřebují obchodníci už dnes zakalkulovat do svých budoucích obchodních operací realizovaných v průběhu roku 2026,“ uvedl Petr Škapa.
Do výpočtu se totiž promítá tzv. CBAM benchmark. To bude hodnota, která bude po vynásobení s CBAM faktorem (97,5 % pro rok 2026) odečtena od hodnot skutečných emisí, což bude základ pro stanovení první a podstatné části vzorce. Tato hodnota pak bude vynásobena cenou uhlíku (EU ETS) a množstvím dovezeného zboží v tunách.
Petr Škapa doplňuje, že současně bude možné pro stanovení ceny CBAM certifikátu použít nově i referenční hodnoty. To bude v případech, kdy od výrobce nebudou získány certifikované údaje o vložených emisích.
Regulační nejistota ohrožuje konkurenceschopnost
Jak jsme uvedli, CBAM benchmark a referenční hodnoty budou zveřejněny koncem roku. „Problém s neznalostí hodnot benchmark a referenčních hodnot v době nákupu zboží není tak kritický, jako jejich neznalost v době následného prodeje zboží. V roce 2027 bude nezbytné za zboží dovezené v roce 2026 nakoupit CBAM certifikáty. Tyto certifikáty pak budou představovat přímé dodatečné náklady. Bez referenčních hodnot a CBAM benchmarku však společnosti nemohou činit informovaná rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek, posoudit dopady na náklady ani připravit jakoukoli strategii zmírňování dopadů,“ řekl Petr Škapa.
Dodává, že to vytváří situaci regulační nejistoty, která je neslučitelná se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže. Nedostatek informací nejen brání společnostem v adekvátní přípravě, ale také je vystavuje riziku náhlého a nepřiměřeného nárůstu nákladů, což ohrožuje konkurenceschopnost vůči výrobcům v EU i mimo EU.
(red)
Ilustrační foto: LAN
