​V září se v Praze uskuteční konference o přepravních dokumentech

3.6. - Dne 22. září se v Praze v Grand Majestic Hotel Prague uskuteční konference Přepravní doklady v praxi aneb jak na bezpečnou přepravu a obchod se zbožím. Pořádají ji Rödl & Partner a Česká společnost pro dopravní právo (ČSPD) ve spolupráci s Accace Legal, AK Sedláček Vaca & spol., SATUM CZECH a pod patronací Česko-německé obchodní a průmyslové komory a ČESMAD Bohemia. Na bližší informace jsme se zeptali JUDr. Alice Kubové Bártkové, M.E.S., předsedkyně ČSPD.

Jak byste případným zájemcům chystanou konferenci přiblížila?

Jde o mezinárodní konferenci, jejímž tématem je praktické použití přepravních dokumentů – nákladních listů a konosamentů. To vše z pohledu práva a soudní praxe, bankovní praxe (financování přepravovaného zboží) a pojistné praxe (pojištění zásilek, případně pojištění odpovědnostní).

Akce se koná 22. 9. 2025 v Praze. Bude simultánně tlumočena z a do angličtiny.

Kromě expertů z ČR máme i zahraniční přednášející. Jednak pana Dr. Davida Saive, který nám přiblíží zejména právní úpravu a praktické zkušenosti v Německu ohledně elektronických nákladních listů a elektronických konosamentů. Bude hovořit také o možnostech využití open source v jejich rámci.

Dále bude hovořit paní prof. Beate Czerwenka jako předsedkyně VI. Pracovní skupiny UNCITRAL (Komise OSN pro obchodní právo). Bude mluvit o nově chystané úmluvě o konosamentech, kterou tato pracovní skupina chystá a měla by být hotova v červenci 2025. Zásadní přínos úmluvy je v tom, že zavádí jednoduché jednotné mezinárodně platné standardy ohledně konosamentů pro všechny módy přeprav včetně multimodálních. Existují totiž státy, které využití konosamentů pro multimodální přepravy ve svém národním právu neumožňují. V takových případech často nepomůže ani FIATA konosament, jelikož v jeho případě jde jen o smluvní právo, které často vnitrostátní právní úpravu tzv. nemůže překonat. Naopak úmluva by v tomto měla zejména u jejích signatářských států jako obecně závazný předpis pomoct. Navíc úmluva zavádí i elektronickou podobu konosamentu, což může zase pomoci např. u zemí, jejichž právní řád jejich elektronickou podobu neumožňuje – mezi takové země aktuálně patří např. i Česká republika.

Přednášející z řad českých advokátů, bank a pojišťovacích makléřů budou hovořit zejména o praktických úskalích a výzvách využití nákladních listů a konosamentů v každodenní praxi při organizaci a zajišťování přeprav, financování přepravovaného zboží a jeho pojišťování, včetně soudní rozhodovací praxe v této oblasti.

Závěrem akce bude networking se sklenkou prosseca a drobným občerstvením.

Cílem akce je jednak přinést účastníkům zajímavé informace z oboru včetně horkých aktualit, zkušeností z ČR i zahraničí a tzv. best practices. To vše s tím, aby jim byly přínosem k přetavení a využití v jejich vlastní praxi při provádění a zajišťování přeprav, dovozu a vývozu zboží a nastavení odpovídajících potřebných procesů.

A samozřejmě si klademe za cíl v rámci networkingu propojit firmy činné v oblasti přepravy, zasilatelství, dovozu a vývozu zboží a pojištění a financování této oblasti tak, aby si vytvořily nové obchodní kontakty a příležitosti, případně ty stávající upevnily.

Jsou české dopravní a logistické firmy dostatečně obeznámené s právními úskalími přepravních smluv, respektive souvisejících témat? A jsou tato témata dostatečně a jednoznačně pokrytá příslušnou legislativou?

Bohužel povědomí o správném vystavování a využití přepravních dokumentů je nadále velmi nízké, a to jak na straně zasilatelů a dopravců, tak na straně dovozců a vývozců. Z toho pak vidíme v praxi zejména u soudů mnoho zbytečných sporů a potíží, kterým by se dalo předejít jednoduchým nastavením správných procesů. To však vyžaduje nejdříve samozřejmě mít potřebné znalosti k jejich nastavení.

Co se legislativy týče, jako Česká společnost pro dopravní právo vnímáme z pohledu přepravních dokumentů jako palčivý problém zejména naprostou absenci úpravy nákladních listů v českém občanském zákoníku – tento problém se pak dotýká zejména přeprav multimodálních a vnitrostátních (aktuálně s výjimkou přeprav tzv. čistě silničních).

Stejně tak je alarmující absence úpravy možného vystavování elektronické podoby konosamentů a náložných listů. Tomu by však snad mohla být částečně nápomocna nově chystaná úmluva o konosamentech, pokud ji po jejím dokončení ratifikuje jak Česká republika, tak dostatečné množství i jiných států.

Samozřejmě, o naprosto nedostatečné a nevyhovující úpravě tzv. přepravního práva (zejména tedy smlouvy o přepravě a smlouvy zasilatelské) jako takového v českém občanském zákoníku již bylo napsáno a řečeno mnohé. Aktuálně máme jako Česká společnost pro dopravní právo za to, že přijetí vhodné (novelizované) úpravy brání nedostatek všeobecného, a to širokého konsensu všech v úvahu přicházejících zainteresovaných subjektů na podobě takové novely včetně předcházející potřebné veřejné a všeobecné diskuze všech zainteresovaných subjektů o ní. Taková novelizace je však velmi žádoucí a naprosto nezbytná, aby se Česká republika mohla zařadit mezi země s moderní právní úpravou v takové oblasti. Rozbor této problematiky by však vydal na samostatný článek.

Jsou si české firmy dostatečně vědomé rozdílů při mezinárodních a vnitrostátních přepravách?

Bohužel se nadále setkáváme s rozšířeným zavádějícím názorem zejména u silničních přeprav, že ČR i pro vnitrostátní přepravy převzala Úmluvu CMR jako takovou. Není tomu tak. Převzata byla jen některá ustanovení Úmluvy CMR a nadále jsou v odborných kruzích vedeny diskuze o tom, zda tato některá ustanovení v rámci vnitrostátních silničních přeprav mají povahu kogentní (jako je tomu u přeprav mezinárodních) nebo nikoliv. A tedy zda se u vnitrostátních přeprav od příslušných (některých) ustanovení Úmluvy CMR lze platně smluvně odchýlit nebo nikoliv.

Obdobně se stále v praxi setkáváme s nesprávným názorem, že u multimodálních přeprav se např. ohledně odpovědnosti za škodu použije bez dalšího ta mezinárodní úmluva podle módu přepravy, v jehož rámci došlo ke škodě. Ani tento závěr není v režimu českého práva správný a nasvědčuje tomu i postupně se vyvíjející soudní rozhodovací praxe.

Takových fám v oblasti přepravního práva v České republice pak panuje velké množství. S tím pak souvisí zbytečné a mnohdy nákladné a dlouholeté soudní spory, jimž by mohlo být zabráněno při dostatečné znalosti problematiky přepravního práva a tomu odpovídajících správně nastavených procesech (včetně správně nastavené přepravní dokumentace). Základním předpokladem ale je, aby si přepravní, zasilatelské, dovozní a vývozní formy byly těchto problémů vědomy a investovaly také do dostatečného vzdělávání a pravidelných školení svých odpovědných zaměstnanců.

Jak je digitalizace přepravních dokumentů implementovaná do našeho právního systému? Jaké změny jsou žádoucí a jaké lze v dohledné době očekávat?

Jak jsem již uvedla, jako zásadní problém jako ČSDP vnímáme naprostou absenci české právní úpravy možného vystavování elektronické podoby konosamentů a náložných listů. Zda lze v dohledné době očekávat zlepšení, nevíme. Zatím jsme o žádných zásadních potřebných krocích ze strany kompetentních ministerstev informováni nebyli. Je nám známo, že Svaz spedice a logistiky činil kroky k přijetí potřebné české vnitrostátní úpravy a pokusil se ve věci s kompetentními státními orgány komunikovat. Jak a zda však proces dále postoupil aktuálně nevíme.

Nicméně přinejmenším ratifikace nově chystané úmluvy o konosamentech po jejím dokončení by jistě byl také jeden z kroků správným směrem.

Kde se zájemci o účast na konferenci mohou registrovat?

Registrace v českém jazyce je možná na https://www.roedl.cz/cs/cz/event.aspx?ID=201. Cizojazyční zájemci se mohou hlásit na e-mail seminar@roedl.com

Foto: ČSPD