27. listopadu 2008
Výroba vozidel v České republice a na Slovensku se letos bez ohledu na ekonomickou krizi zvýší. I při nejpesimističtějších odhadech lze počítat přibližně s pětiprocentním nárůstem. V říjnu to v Brně na pátém ročníku konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě uvedli zástupci oborových sdružení z obou zemí.
Evropu ve výrobě vozidel v současné době drží nové členské země, upozornila ředitelka Združenia automobilového priemyslu SR Mária Nováková. Přestože na Slovensku se letos růst zpomalí, výroba se podle ní zvýší nejméně o pět procent. S podobným vývojem se podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Antonína Šípka počítá i v České republice.
Jedním z prvních projevů celosvětové krize na Slovensku je podle Márie Novákové skutečnost, že spotřebitelé začali omezovat koupi třetího vozidla. Naopak registrace nákladních vozidel, přestože stavebnictví zpomaluje, v říjnu nadále rostly. Novinkou letošního roku je také to, že vozidla se v mnohem větší míře než v minulosti kupují hotově, zřejmě v důsledku opatrnějšího přístupu bank ke klientům a blížícího se přechodu na evropskou měnu.
Negativní dopady však již pociťuje dodavatelský sektor. „Máme řadu dodavatelů, u nichž se projevuje krátkodobé stornování zakázek,“ uvedla Mária Nováková. Přitom dodavatelský průmysl má pro slovenskou ekonomiku velký význam. „Z produkce slovenských dodavatelů by bylo možné smontovat celé vozidlo,“ zdůraznila.
Krize má však podle ní i některé pozitivní efekty – zlepšila se pracovní disciplína, poklesla nemocnost, snížily se požadavky na neplacené volno a zaměstnanci se chovají racionálněji, uvedla Mária Nováková.
Podpora automobilového průmyslu stále chybí
„Bez členských firem Sdružení automobilového průmyslu ČR by zahraničněobchodní bilance České republiky dosahovala i v letech 2005 až 2007 záporných hodnot,“ upozornil Antonín Šípek. O to závažnější je fakt, že automobilový průmysl byl jedním z prvních oborů, které dopady celosvětové ekonomické krize v České republice pocítily. Ztráty firem vyrábějících v ČR se podle něj budou letos pohybovat v řádu miliard Kč.
Vedle faktorů, které jsou prakticky neovlivnitelné, jako například cena železa na světových trzích, komplikuje situaci firem řada skutečností, které by bylo možné v rámci České republiky ovlivnit. „Vláda by především měla co nejdříve vyhlásit termín pro přijetí eura – podnikatelská sféra žádá, aby euro bylo přijato do 1. ledna roku 2012,“ uvedl Antonín Šípek.
Také v době, kdy razantně roste cena pohonných hmot, je možné podpořit podnikatele snížením spotřební daně a stejně tak stát může ovlivňovat ceny energie, dodal. Stát by podle něj měl také řešit problematiku pracovní síly, především podporou technických oborů. „Musím konstatovat, že Slovensko nás předbíhá nejen v přechodu na evropskou měnu, ale také v oblasti odborného vzdělávání. Vláda SR již schválila věcný záměr zákona o odborném vzdělávání, jehož paragrafové znění má být zpracováno do konce letošního roku. Slovenský návrh řeší základní disproporce mezi požadavky trhu práce a vzdělávacím systémem,“ zdůraznil Antonín Šípek.
Vedle již existujících faktorů by situaci českého automobilového průmyslu dále zkomplikoval celoroční páteční zákaz jízd kamionů – jeho dopad by podle propočtů Sdružení automobilového průmyslu ČR byl až tři miliardy Kč. „Vzhledem k tomu, že nikde v sousedních zemích takový zákaz neexistuje, pokud by jej parlament nakonec schválil, Evropě bychom to skutečně osladili,“ dodal Antonín Šípek.
Obdobně situaci v České republice zhodnotil i viceprezident Sdružení automobilového průmyslu ČR Jiří Černý. Zvyšující se cena pracovní síly a silná koruna jsou podle něj vražednou kombinací, která vede ke snižování konkurenceschopnosti.
„Nic jiného než vstup do eurozóny nás stejně nečeká,“ zdůraznil a dodal, že česká legislativa však není zaměřena na to, aby podporovala podnikatelskou sféru.
Pohled bankéřů a ekonomů
„Jednou z příčin krize byla skutečnost, že ekonomické prostředí bylo prosyceno perverzními podněty typu ,po nás potopa‘. Když je party v plném proudu, neexistují podněty pro její ukončení. Vláda je spokojená, lid si užívá, manažeři bank mají své bonusy a dohledy jsou (v lepším případě) ukolébávány výtečnými ratingy,“ uvedl poradce viceguvernéra České národní banky Vít Bárta. Co se týče dalšího vývoje české ekonomiky, je Vít Bárta velmi skeptický.
„V následujících letech se bude pohybovat kolem jednoho procenta. Je to však můj osobní názor, nikoli stanovisko ČNB,“ řekl.
Finanční krize není podle Víta Bárty tím nejdůležitějším argumentem pro přijetí či nepřijetí eura. „Finanční zranitelnost ekonomiky je dána především mírou angažovanosti bank v rizikových operacích. Euro nezachrání ekonomiku od finančních problémů, pokud se finanční instituce chovají nezodpovědně,“ upozornil.
„Ekonomický růst České republiky v letech 2005 až 2007 byl dobře vybalancovaný a ani makroekonomická stabilita nebyla ohrožena. Poněkud negativní je skutečnost, že aktiva jsou dnes tvořena zisky zahraničních korporací,“ uvedl bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, nyní ředitel consultingu Deloitte ČR.
K problematice přijetí či nepřijetí eura uvedl, že „není pravda, že pro přijetí eura potřebujeme flexibilnější ekonomiku než pro vyvážení výkyvů na devizovém trhu“. Problematický je podle něj populismus a ideologizace.
„Měli bychom připustit, že jsme součástí Evropy a že i české firmy jsou její součástí. Rizika z přijetí eura klesají a benefity zůstávají, respektive se zvyšují,“ zdůraznil.
Podle Luďka Niedermayera lze očekávat, že i české banky čekají ztráty a že budou nuceny zpřísnit své postupy. Jednou z obětí podle něj bude spotřebitelský sektor a leasingové společnosti. „Domnívám se, že nás sice čekají nižší úrokové sazby, ale neznamená to, že podniky budou mít snazší přístup k úvěrům, neboť zde budou různé rizikové příplatky,“ dodal.
Dopad krize na dodavatele bude nevyhnutelný
Výrazný dopad krize na dodavatele pokládá za nevyhnutelný vedoucí optimalizace výrobních nákladů Škoda Auto Miroslav Kroupa. Již nyní podle něj dochází k převodu výroby z Evropy dále na východ, především do Indie a Číny.
Situaci v automobilovém průmyslu nyní komplikuje i skutečnost, že v tomto oboru podle Miroslava Kroupy neexistují krizové scénáře. „Vše se řeší, až když to přijde,“ upozornil. Určitým řešením vedoucím ke snížení nákladů je podle něj unifikace výroby na základě modulů. Podle jeho odhadu by současná krize neměla trvat déle než dva roky.
Předseda představenstva a generální ředitel BRANO Group, a. s., Pavel Juříček upozornil, že data, která Sdružení automobilového průmyslu na konferenci prezentovalo, jsou ze září a že propouštění v automobilovém průmyslu v České republice bude mnohem výraznější, než se předpokládalo. V narážce na vystoupení Víta Bárty uvedl, že „na té party zůstali již jen politici, špička ČNB a možná pan prezident“.
Konferenci Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě uspořádala společnost Konference, s. r. o.
Milan Frydryšek
