8. listopadu 2007
Navzdory všem úsporným opatřením se bude v příštích dvaceti letech poptávka po uhlovodíkových palivech výrazně zvyšovat. V nejdynamičtěji se rozvíjejícím hospodářském pásu Evropy – od Bavorska přes Českou republiku a Rumunsko až po Turecko – ji hodlá pokrývat rakouský koncern OMV. S plány dalšího rozvoje seznámili zástupci koncernu novináře v říjnu na Media Summitu ve Vídni.
Podle CEO a předsedy výkonné rady OMV Wolfganga Ruttenstorfera se největší výrobce ropných produktů a plynu ve střední a východní Evropě hodlá v právě probíhající druhé fázi konsolidace odvětví rozsáhlými investicemi do akvizic a do velkorysých projektů nových nalezišť ropy a zemního plynu dále posunout ze současného 37. místa největších energetických koncernů světa, které mu v září přiřkl žebříček oborové platformy PLATTS. Již letos zdvojnásobil investice na částku přesahující 200 milionů €.
Cestu do čela druhé třetiny žebříčku světových výrobců rakouskému koncernu mělo otevřít plánované převzetí maďarského petrochemického koncernu MOL, v němž OMV vlastní zhruba dvacet procent akcií (případně spojení obou podniků). Spojením OMV (téměř 38 tisíc pracovníků, loni obrat kolem 19 miliard €) a MOL (14 tisíc zaměstnanců, obrat téměř 16 miliard USD) by vznikla jedna z nejsilnějších ropných a plynárenských firem v Evropě.
Wolfgang Ruttenstorfer odhadl přínos spojení obou podniků v podobě synergických efektů na tři až čtyři miliardy €. „Spojení s MOL dává smysl,“ řekl. „Je to model win-win,“ dodal v reakci na odmítavé stanovisko managementu maďarské firmy a schválení účelového zákona, kterým maďarský parlament v říjnu převzetí prakticky znemožnil. Současně vyzval orgány Evropské unie, aby postup Maďarska přezkoumaly.
Konsolidace bude v každém případě pokračovat
Ať už ke spojení rakouského a maďarského koncernu dojde či ne, bude proces konsolidace podle Wolfganga Ruttenstorfera pokračovat a mapa evropského petrochemického průmyslu se bude dále měnit. V posledních pěti letech proběhlo celkem dvanáct velkých transakcí (včetně vstupu polského Orlenu do České republiky). „A to není konec,“ poznamenal Wolfgang Ruttens-torfer.
Sama OMV má v tomto procesu v ruce řadu trumfů. Společnost založená v roce 1956 jako Österreichische Mineral-öl-Vervaltung prošla od roku 1987 několika vlnami privatizace. Po převzetí podílu v OXY Libye (1985), majority v rumunském Petrom SA (2004) a 36 procent v tureckém Petrol Offisi (2006) provozuje těžní věže vedle Rumunska a Rakouska také v Jižní Americe, Austrálii a na Středním východě (a ve spolupráci s Moravskými naftovými doly spolupracuje na těžbě v Bavorsku a v Pákistánu). Disponuje zásobami ropy a zemního plynu v objemu přes 1,4 miliardy barelů ropného ekvivalentu a roční kapacitou rafinerií 26,4 milionu tun. Denně vytěží 324 tisíc barelů ropného ekvivalentu.
V současné době je tak jednou z mála společností, která vykazuje organický růst mezi pěti a šesti procenty ročně. Nové investice by jí do roku 2010 měly pomoci zvýšit denní produkci na 500 ekvivalentů barelu ropy, z toho 400 ze současného portfolia a 100 z nových akvizic, a rozšířit produkční kapacitu rafinerií na dvojnásobek. Významnou roli v těchto plánech hraje projekt nové rafinerie, jejíž výstavbu OMV spolu se svým tureckým partnerem Petrol Ofisi plánuje v tureckém Ceyhanu. Projekt v hodnotě kolem pěti miliard € by měl začít sloužit v roce 2012.
Rakouská společnost se také aktivně účastní práce mezinárodního konsorcia, které připravuje vybudování plynovodu Nabucco. Cílem ambiciózního projektu je diverzifikovat zdroje plynu pro Evropu. Trasa nového plynovodu by měla vést od Kaspického moře přes Turecko do tranzitního uzlu v Baumgartenu u Vídně Rakouska; zatím však projekt naráží na partikulární zájmy jednotlivých zemí.
V ČR po převzetí Aralu lídrem trhu
Vedle těžby, výroby, skladování a distribuce patří mezi významné aktivity OMV i maloobchodní prodej. K letošnímu červnu společnost provozovala 2528 čerpacích stanic a na trhu třinácti zemí střední a jižní Evropy „mezi Černým lesem a Černým mořem“ si udržovala tržní podíl kolem 16 procent. Na českém trhu si upevnila pozici převzetím sedmdesáti čerpacích stanic Aral v říjnu roku 2005; vlastníkovi British Petrol za ně zaplatila mezi třemi a čtyřmi miliardami Kč. Nyní na českém území provozuje celkem 220 stanic (nejvíce po Bavorsku, Rakousku a Rumunsku) a její tržní podíl se pohybuje kolem 15 procent.
V České republice je rakouský koncern od roku 1991 zastoupen dceřinou společností OMV Česká republika, s. r. o., v níž drží stoprocentní vlastnický podíl. Dceřiná společnost zaměstnává 106 interních pracovníků; dalších zhruba 1800 pro ni pracuje nepřímo. Její celkový příjem z prodeje pohonných hmot, dalšího zboží a služeb loni dosáhl 35,1 miliardy Kč. Luboš Spálovský
