6. prosince 2007
Světová premiéra autobusu Citaro G BlueTec®-Hybrid, německá premiéra autobusu Sprinter Travel a Sympozium Mercedes-Benz s mottem Mobilita pro budoucnost – dnešní myšlenky o zítřku, taková byla hlavní náplň letošních Dnů Mercedes Benz (MOT), které se konaly před dvěma týdny v německém Mannheimu.
Světová premiéra autobusu Citaro s hybridním pohonem se uskutečnila jen čtrnáct dní poté, co jej Mercedes-Benz představil v předstihu novinářům ve Stuttgartu v rámci semináře věnovaného možnostem alternativních paliv a pohonů (viz str. 4).
První hybridní autobus – jedenáctimetrový Mercedes-Benz OE 302 pro veřejnou městskou dopravu – představil výrobce již v roce 1969 na veletrhu IAA. V současnosti je v Severní Americe a Japonsku v provozu již více než tisícovka hybridních autobusů z produkce Daimler AG, které přinášejí úsporu paliva v rozmezí od 20 do 30 procent a výrazně snižují emise CO2. Letošní novinka – Citaro G BlueTec®-Hybrid – bude jako prototyp uvedena do pilotního provozu v příštím roce. Pohon zajišťuje sériový hybridní systém, v němž vznětový motor slouží pouze pro pohon generátoru elektrického proudu v případech, kdy je to pro provoz vozidla zapotřebí. Autobus však pro dobíjení baterií využívá i rekuperaci, tedy energii produkovanou při brzdění. Získaná energie je dostatečná k tomu, že umožňuje vozidlu po krátkou dobu provoz pouze na elektrický proud z akumulátoru, tedy bezemisní jízdu s výrazně nižší hlučností.
Vlastní pohon vozidla zajišťují čtyři elektromotory umístěné v ose kol střední a zadní nápravy. Jejich celkový výkon je 320 kW a maximální točivý moment 810 N.m při 1600 min-1.
Skutečnost, že vznětový motor zajišťuje pouze pohon generátoru, umožnila výrazně snížit jeho velikost a hmotnost – namísto běžně užívaného dvanáctilitrového řadového šestiválce nyní stačí motor o objemu 4,8 litru. Tím se hmotnost motoru snížila ze zhruba tisíce na přibližně 450 kilogramů. A vzhledem k tomu, že motor neslouží k pohonu vozidla, nemusí využívat maximální výkon a může pracovat vysoce účinně – ekonomicky a s nižším negativním dopadem na životní prostředí.
Protože vznětový motor nepohání ani kompresor klimatizace nebo vzduchový kompresor, mohou být tato zařízení umístěna na libovolném místě, například na střeše vozidla, čímž se rozšířily možnosti využití vnitřního prostoru vozidla pro efektivnější a pohodlnější přepravu cestujících. Ve střeše vozidla jsou také bezúdržbové lithium-iontové baterie a vodní chladicí systém, který prodlužuje jejich životnost. V provedení Class 1 je vozidlo určeno pro přepravu 140 cestujících.
Citaro G BlueTec®-Hybrid je podle výrobce krokem na cestě k vozidlům s nulovými emisemi, poháněným palivovým článkem. U stávajícího vozidla již existuje vhodný elektrický pohon se zásobníkem energie, a bylo by tedy možné nahradit vznětový motor právě palivovým článkem.
Východiska a perspektivy pro mobilitu v budoucnosti
Koncentrace skleníkových plynů vznikajících v důsledku lidské činnosti v ovzduší v posledních letech výrazně vzrostla a zároveň se snižuje schopnost půdy a oceánů absorbovat CO2. Stále více oxidu uhličitého se tedy drží v atmosféře. Na Sympoziu Mercedes-Benz, které se konalo souběžně s výstavou autobusů, na to upozornil Karl Otto Schallaböck z Institutu pro klima, životní prostředí a energii ve Wuppertalu. Jen za posledních padesát let se podle něj tato absorpční schopnost snížila o deset procent a klimatické změny nyní přicházejí rychleji, než se předpokládalo.
Ve středu pozornosti je podle Karla Otto Schallaböcka také tzv. Peak Oil, tedy okamžik, kdy těžba ropy dosáhne maxima. Přestože působí řada faktorů a přesný termín lze těžko předem stanovit, podle některých odhadů by k němu mohlo dojít již v roce 2010. Poté bude nedostatková ropa stále žádanější a její ceny porostou mnohem drastičtěji než v minulosti.
Ke zvýšené poptávce po ropě a k nárůstu emisí dnes připívají například i Čína a Indie. Tyto země s celkem zhruba dvěma miliardami obyvatel se zařadily mezi průmyslové země. To, že se například Německo zbavilo některých energeticky náročných odvětví, bylo možné díky tomu, že je přesunulo právě do Číny a Indie, upozornil Karl Otto Schallaböck.
Velkým odběratelem ropy a zároveň producentem CO2 je sektor dopravy. Energetická náročnost a výše emisí se mění v závislosti na účelu cest a druhu dopravních prostředků. Při analýze údajů u roku 2000 se ukázalo, že například v Německu cesty na dovolenou představovaly jen 0,2 procenta, avšak produkovaly 26 procent klimatické zátěže – protože se uskutečňovaly velkou měrou pomocí letecké dopravy. Letecká doprava podle Karla Otto Schallaböcka nezatěžuje ovzduší pouze CO2, ale i dalšími oxidy a párou. K jejím klimatickým dopadům by se tedy měla přičíst další čtyři procenta, dodal. Právě letecká doprava podle něj bude do budoucna hlavním faktorem růstu množství CO2 produkovaného dopravou, neboť v ní z hlediska cestujících neexistují časová omezení a z hlediska využívání kapacit je vysoce účinná. Naopak velké rezervy jsou v osobní silniční dopravě. S tím, jak se bude zvyšovat efektivita individuální dopravy, měla by růst i efektivita a šetrnost autobusové dopravy, upozornil Karl Otto Schallaböck.
Milan Frydryšek
