19. července 2007
Od letošního září, respektive od ledna příštího roku se začnou do nafty a benzinu přidávat biosložky. Jejich koncentrace bude zatím velmi malá, a tak by se jejich obsah neměl příliš projevit ani na kvalitě, ani na ceně pohonných hmot. Podle generálního sekretáře České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Ing. Miloše Podrazila bude poptávku po biopalivech v příštích letech určovat zejména to, jak bude stát jejich výrobu ekonomicky podporovat.
„Před několika týdny prošla legislativním procesem novela zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné upravuje přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Jak se novinka projeví na jejich ceně?“
„V České republice se používání biopaliv na rozdíl od okolních zemí netěší žádné ekonomické podpoře. Výroba biosložek – ať už metylesteru řepkového oleje v případě nafty nebo bioetanolu v případě benzinu – je ovšem dražší než výroba čistého fosilního paliva. Přimíchání biosložek do pohonných hmot by se tedy na ceně benzinu či nafty projevit
mohlo. Na druhou stranu je však předepsaný objem biosložek podle technických norem malý, konkrétně maximálně pětiprocentní, takže výraznější dopad na cenu zatím neočekáváme.“
„Ovlivní biosložky kvalitu benzinu?“
„Prakticky neovlivní. Evropské a české normy ostatně umožňují přidávat bioetanol do benzinu a metyl-estery mastných kyselin do nafty už dnes, ale v České republice se to dosud běžně nedělalo. Nízko koncentrované směsi biopaliv a fosilních paliv jsou pro provoz vozidel prakticky bez rizik, vliv biosložek je zcela zanedbatelný a při běžném provozu jej motorista ani nepozná. Riziko by mohlo vyvstat pouze v případě, pokud by se například motorová nafta s obsahem biosložky (metylesterů mastných kyselin) dlouhodobě skladovala v nádrži vozidla. Pak by se v palivu mohly začít tvořit pryskyřice, které by mohly mít negativní vliv na činnost motoru. Dlouhodobě však v tomto případě znamená minimálně po dobu několika měsíců. U směsi benzinu s bioetanolem je na závadu obsah vody v palivu.“
„Dnes se také hodně hovoří o alternativních palivech. Jakou jim dáváte budoucnost?“
„Myslím si, že použití nízko koncentrovaných směsí biopaliva a fosilních pohonných hmot představuje jisté přechodové období. Dnes už se v řadě zemí používají i vysoce koncentrované směsi, jako například palivo E85 využitelné pro vozidla se zážehovými motory. Připravuje se i jeho obdoba pro vznětové motory s označením E95. Tyto směsi už nemají nevýhody nízko koncentrovaných směsí. Předpokládáme, že kolem roku 2015 se začnou používat biopaliva druhé generace a biomasa se bude přepracovávat na uhlovodíkové palivo. Perspektivní je také stlačený zemní plyn, jeho spotřeba by se měla v následujících letech zvyšovat
v souvislosti s výstavbou nových plnicích stanic.“
„Znamená to, že nejperspektivnějším alternativním pohonem je zemní plyn?“
„Jako částečná náhrada fosilních paliv asi ano. Ale že by plyn zcela nahradil klasická paliva, to nepředpokládáme. Spíše je tady prostor pro použití zemního plynu v určitém segmentu vozidel, která nepodnikají žád-né dlouhé trasy, ale pohybují se v určitém okruhu kolem plnicí stanice. Právě pro tyto vozy je zemní plyn jako palivo velmi vhodný. Větší rozvoj zájmu o plyn pak očekáváme po roce 2010. Předpokládáme, že běžná fosilní motorová paliva z ropy mají perspektivu minimálně dalších 15 až 20 let.“
„Jste zástupcem asociace, která zastupuje zejména klíčové hráče na trhu. Jak se díváte na to, že se neustále posunuje termín, do nějž by měly všechny čerpací stanice splňovat náležitá pravidla?“
„Pro nás je to problém a nelíbí se nám to. Domníváme se, že všechny čerpací stanice jakéhokoli typu, pokud slouží pro tankování paliv veřejnosti, musí splňovat stejné normy a stejné předpisy. Pohonné hmoty jsou nebezpečné látky, a proto je nutné při manipulaci s nimi dodržovat přesná pravidla a normy.“
„Představují pro členy asociace konkurenci menší čerpací stanice, nebo s nimi žijí v určité symbióze, protože obsluhují jiný okruh zákazníků?“
„Menší čerpací stanice nejsou významnými konkurenty značkových čerpacích stanic, které mají vlastní okruh zákazníků pramenící zejména z firemní klientely či majitelů různých typů karet. Menší stanice jsou segmentem zejména pro nepravidelné odběry.“
„A co konkurence levných čerpacích stanic u hypermarketů, kterých je stále více?“
„To je věc, se kterou se musíme vyrovnat. Tyto čerpací stanice odpovídají normám a předpisům, prodává se v nich kvalitní palivo, které také odpovídá normám. Musíme proto tuto konkurenci vnímat.“
„Pokud mluvíte o kvalitě pohonných hmot, je u nás zaručena její dostatečná kontrola?“
„Podle platné legislativy kontroluje kvalitu pohonných hmot Česká obchodní inspekce. Problém je v malé četnosti těchto kontrol. V ČR je nyní zhruba 2600 standardních čerpacích stanic, které prodávají pohonné hmoty veřejnosti. Je tedy klidně možné, že na některé čerpací stanice kontrola nepřijde ani jednou za rok.
Celkové hodnocení však ukazuje, že v segmentu značkových distribučních firem je kvalita opravdu velmi dobrá. Systému kontroly napomáhá významně to, že značkové distribuční řetězce si samy hlídají převoz pohonných hmot z rafinerie až do samotného stáčení na dané stanici a aplikují vlastní kontrolní postupy. Příspěvkem k péči o kvalitu motorových paliv je také činnost Ústavu paliv a maziv, který má pojízdnou laboratoř pro namátkové kontroly kvality pohonných hmot. Navíc zahájil akci Pečeť kvality, během které kontroluje kvalitu pohonných hmot a vyhovujícím stanicím pečeť udělí.“
„Čerpací stanice musí umožnit Ústavu paliv a maziv kontrolu pohonných hmot?
„Není to povinné, jde o dobrovolné dohody jednotlivých firem s Ústavem paliv a maziv. Jediná povinnost ze zákona je umožnit kontrolu České obchodní inspekci, která prostřednictvím svých krajských inspektorů kontroluje kvalitu pohonných hmot u jednotlivých čerpacích stanic.“
„Jak vůbec hodnotíte kvalitu čerpacích stanic v České republice třeba ve srovnání s okolními zeměmi?“
„Pokud jde o čerpací stanice značkových distribučních firem, kvalita paliv i služeb u nich plně odpovídá evropským standardům a evropským normám. Naše legislativa konec-konců stejné normy předepisuje. Značkové čerpací stanice jsou vybaveny přesně podle evropských standardů.“
„Je v ČR stejný rozsah poptávky po službách čerpacích stanic jako jinde v Evropě?“
„Domnívám se, že patříme k průměru Evropy. Ale například v Německu jsou požadavky na využití doplňkových služeb zřejmě větší. I u nás se však služeb využívá stále více a objem prodeje doplňkového zboží a služeb u značkových čerpacích stanic stále roste.“
„Bude pokračovat koncentrace trhu do rukou několika málo klíčových hráčů?“
„Určitě ano, odpovídá to vývoji i v dalších evropských zemích. Tento proces tam již z větší části proběhl, respektive probíhá.“
„Bude také pokračovat masivní výstavba čerpacích stanic jako v uplynulých letech?“
„Domníváme se, že ne, že vrchol máme za sebou. Je už jen málo míst, kde lze čerpací stanice stavět. Efektivní šancí jsou nové dálnice a rychlé komunikace. Jinde je místa už velmi málo. Například dálnice D1 je podle počtu čerpacích stanic v obou směrech zcela atypickou komunikací v celé Evropě.“
„Mění se poptávka po jednotlivých druzích paliv?“
„Určitě se mění. Především se ale mění poptávka v poměru mezi benzinem a motorovou naftou. V posledních dvou až třech letech stagnuje spotřeba benzinu, ale významně roste spotřeba motorové nafty. Od roku 2004 roste poptávka po naftě zhruba o čtyři procenta ročně. Tento trend je však v podstatě celoevropský a v České republice je hodně podtržený silnou kamionovou dopravou. Probíhá také dieselizace parku osobních vozidel. Pokud jde o segment benzinu, klesá spotřeba nízkooktanových benzinů Special a Normal. Jejich podíl na trhu je asi pět procent. Mírně naopak roste spotřeba vysokooktanových a speciálních benzinů. Střední segment oktanové hladiny 95 oktanů je v podstatě stabilizován.“
„Jak se tato poptávka bude měnit v příštích letech?“
„Žádné velké změny neočekáváme. Domníváme se, že za rok, dva nebo tři zůstane na trhu jen benzin 95 a vysokooktanový s oktanovým číslem 98 a více. Může do toho významně vstoupit i palivo E85, pokud pro něj stát vytvoří vhodné podmínky. Zatím by ovšem bylo podstatně dražší, než nejdražší benzin na trhu, protože pro něj neexistuje ekonomická podpora. Vozidla na toto palivo ovšem existují, a palivo se dokonce již testuje.“
