27. června 2022, Milan Frydryšek
Přestože automobilový průmysl má potíže, aby dodal zákazníkům dostatečný počet nových vozidel, společnost EWT, která na českém trhu zastupuje německého výrobce přípojných vozidel Schmitz Cargobull, dodala jen za prvních pět měsíců dopravcům v Česku 490 návěsů. Uvedl to jednatel společnosti EWT Ing. Michal Žižák.
Jak z hlediska prodejů hodnotíte začátek letošního roku?
Pro společnost Schmitz Cargobull pracuji letos již třicet let. A to, jak naše společnost dokáže fungovat i v této složité době a jak obstála během pandemie, je pro mne neuvěřitelně pozitivní poznání. Jistě, i my máme potíže a za to se našim klientům omlouváme, ale pořád jsme schopni na solidním základě plnit naše závazky.
Skutečnost, že za prvních pět měsíců letošního roku jsme byli schopni dodat klientům v České republice 490 návěsů v různém provedení, je pro mne naprosto fascinující. Vyrobit dnes cokoliv je obtížné, ale vyrobit to v množství, které odpovídá poptávce, to je něco jako zázrak. Je to dokladem toho, že organizace nákupu i celé výroby u společnosti Schmitz Cargobull je na velice vysoké úrovni. Profesionalita se nyní projevuje naplno a za to patří této značce dík.
A ještě větší dík patří našim zákazníkům za jejich trpělivost, protože ne vše v posledních měsících probíhá (naprosto) ideálně. Ale vazby, které se zákazníky máme, jsou postavené na vzájemné důvěře, a jsem rád, že naši partneři chápou, že ne všechno dnes může fungovat jako před rokem 2018. Ale se všemi výpadky výroby kvůli covidu či s nedostatkem materiálu se snažíme vypořádat a že se nám to daří, to potvrzuje oněch 490 návěsů, které jsme ani ne za půl rok na český trh dodali.
Doprava dnes nepochybně těží z odložené poptávky v posledních letech…
Přestože dopravci se dnes musejí vypořádávat s mnoha potížemi, doprava se rozvíjí, protože poptávka po zboží byla dlouho přibržděná. Lidé mají zájem o cokoliv, co se na trh podaří dostat. Mám však pocit, že brzy dospějeme k limitům, protože tato situace není pro obyvatele Evropy typická.
Navíc v České republice jsme si inflaci do určité míry zavinili sami, respektive je to i dílem restriktivní politiky České národní banky, která držela českou korunu uměle oslabenou.
Myslím, že zvyšování produktivity práce ve všech firmách v České republice by posilování koruny více svědčilo. A také si myslím, že občané by dnes byli raději, kdyby měli euro za 22 korun. A nejde jen o levnější dovolené, ale výrazně by se tím zlevnil i dovážený materiál, spotřební zboží atd., protože importéři přepočítávají euro za 25 Kč a více. Myslím si ale, že koruna i tak bude dlouhodobě posilovat. ¨
Uvidíme, jestli v České republice bude politická vůle přijmout euro, ale jsem v tomto směru velký optimista. Je však třeba, aby lidé začali vnímat jednotnou evropskou měnu rozumně.
S odloženou poptávkou souvisí i výstavba infrastruktury…
Pořád se staví a jsem rád, že státní zakázky v oblasti dopravní infrastruktury se v posledních letech rozproudily a že se staví nové dálnice a počítá se s budováním vysokorychlostních železničních tratí.
Příkladem, že to skutečně jde, a nikoliv v malém měřítku, může být Španělsko, které vstup do Evropské unie při výstavbě dálnic a železnic využilo naplno. Dnes disponuje druhou největší sítí pro rychlovlaky na světě hned po Číně a rovněž dálnice jsou na špičkové úrovni. Tento náskok asi už zcela nedoženeme, ale rád bych se dožil toho, že jednou budeme mít okruh kolem Prahy. A snad bude i šance, že se dostaneme po dálnici až do Olomouce či do Linze, tam ovšem určitě s přerušením kolem Benešova, protože přírodní krásy Ladova kraje budou stále velkou překážkou pro výstavbu.
Jsme součástí moderní civilizace, kde všichni chceme cestovat a jsme zvyklí, že máme veškerou zeleninu a ovoce v obchodech po celý rok. Doprava tedy určitě z našich běžných životů nevymizí a je třeba, aby měla pro své fungování k dispozici kvalitní infrastrukturu.
Jak se díváte na příští rok, kdy se zřejmě již naplno projeví letošní zdražování energií?
Na příští rok jsem hodně zvědavý. Pro někoho, jehož část byznysu je postavená na prodeji chladírenských návěsů určených pro přepravu potravin, případné omezování spotřeby není příjemné. A stejně tak pro dopravce, kteří se na tyto komodity specializují.
Na druhou stranu, když vidím plné košíky s nákupy u obchodních center a čtu zprávy o šířící se obezitě, tak je zřejmé, že se budeme muset naučit přistupovat ke světu trochu jinak. Podnětné jsou zde názory mladé generace a někdy mám pocit, že se mohu poučit spíš já od mladých lidí, než oni ode mne. Rozhodně se nechci dostat do fáze, kdy si budu myslet, že když léta řídím naše společnosti, tak vím vše nejlépe.
Pro mnoho firem je dnes obtížné zajistit kvalifikované zaměstnance...
Myslím si, že covidová doba i letošní události nás ještě více sblížily. Najednou jsme kolegy začali vnímat jinak, začali jsme být ohleduplnější a ukázalo se, že i v těžké době se lidé o práci u nás bát nemusejí. Servisy fungovaly dál, provozy jsme neuzavřeli a vše jsme v náročných podmínkách zvládli. Zpětně se na to dívám jako na unikátní životní a pracovní zkušenost.
Vždy jsme se zaměřovali na to, aby lidé, kteří u nás pracují, se zde cítili dobře. Aby k nám nechodili jen jako do práce, ale někam, kde je jim příjemně, kde je jejich práce baví a mají zde kolegy, se kterými si rozumějí. A myslím si, že jako zaměstnavatel jsme si během posledních let náš obraz v očích zaměstnanců ještě zlepšili.
Co nám chybělo, to byly společenské stránky života, které byly hodně omezené. Dříve jsme každoročně pořádali vánoční setkání se zaměstnanci, která jsme museli rušit a až letos se nám podařilo uspořádat společné setkání až po Velikonocích. Tato setkání jsou vždy spojena i s odměňováním zaměstnanců, kteří jsou u nás 10, 15 či 20 let. A letos jsme měli i skupinu pracovníků, kteří u nás pracují již 25 let. Celkem jsme odměnili 36 zaměstnanců.
Skutečnost, že čtyřicet procent našich zaměstnanců ve společnostech EWT a Hoffmann a Žižák je u nás již déle než deset let, je pro mě osobně velmi potěšující, a to zejména v této době, kdy si velká většina podnikatelů na nedostatek pracovníků a velkou fluktuaci hodně stěžuje. Jistě, je zde přirozená obměna, ta musí být. Někteří naši pracovníci již odešli do důchodu, jiní opustili naše společnosti ze zdravotních důvodů, další se přestěhovali a také ne vždy si každý sedne s každým. Ale procento fluktuace je u nás malé a z toho mám velmi dobrý pocit.
Na co se hodláte zaměřit v nejbližším období?
Především plánujeme velké změny v našem areálu v Zápech u Brandýsa nad Labem. Chceme zde vše přestavět, nově pojmout například parkovací plochy či vysadit více stromů. V návaznosti na předpokládaný rozvoj elektromobility v segmentu osobních vozidel a dodávek hodláme střechu areálu osadit fotovoltaikou a vybudovat dobíjecí stanice, které bychom zčásti napájeli už přímo z našich zdrojů. To nejsou jen úvahy, jsme již ve fázi projektů a stavebního povolení. A dalších nápadů je spousta. S posledními událostmi ve světě se vynořila velká skupina kritiků Green Dealu, k níž se částečně také počítám. Podle mne se jedná rychlou, ukvapenou a nákladnou změnu, která je neproveditelná v tom smyslu, aby s ní evropská populace byla spokojena. Mám pocit, že se zde myslí spíš na cíl než na samotnou cestu. Tak, jak jsme si vše stanovili, je ta cesta ukvapená, možná i neekonomická a pro spoustu lidí bude ztrátová. A vše se to nyní ještě zintenzivnilo s válkou na Ukrajině.
Je naprosto správné, že omezujeme dodávky surovin z Ruské federace, protože obchodováním bychom podporovali režim, který nejen že není demokratický, ale nyní začíná i ovlivňovat a ohrožovat evropskou státotvornost. Když někdo ve 21. století v Evropě napadne souseda, bombarduje a vraždí lidi, to mi přijde naprosto šílené. A pokud to nazývá navíc jako speciální operaci, je to tím více neuvěřitelné. Na druhé straně zde pak vidíme obrovskou solidaritu českého národa. Bylo to patrné i loni, kdy na jižní Moravě zasáhl vesnice hurikán, a je to vidět i nyní, kdy jsme solidární s Ukrajinou a jejími obyvateli.
Jak se podle vás budou vyvíjet prodeje v druhé polovině roku?
Myslím si, že rok doběhne v podobném trendu jako začal a že není důvod se obávat. Jak jsem se však již zmínil, jsem zvědav, jak se projeví případná snížená spotřeba obyvatel v důsledku toho, že budou vyšší ceny energií. Takže uvidíme, jaký bude příští rok. Nyní stále ještě doháníme odloženou poptávku a přirozenou obnovu dopravní techniky, která se zpomalila během pandemie, kdy odbyt nebyl v takovém rozsahu, jak bychom si všichni představovali. Rok 2023 vnímám s lehkým otazníkem, nikoliv však s velkým. Ale vývoj zatím zcela odhadnout neumím. Určitě nám hodně napoví letošní veletrh IAA v Hannoveru, na který se hodně těším. Jsem rád, že po několikaleté pauze se opět uskuteční a jsem zvědav, jak jsou na tom naši konkurenti.
Všechny naše klienty na tuto výstavu srdečně zvu, velice rádi je přivítáme na stánku společnosti Schmitz Cargobull, kde si přímo u exponátů můžeme říci, jaké technologické novinky pro ně máme do budoucna připravené. O těch zatím nemohu nic říci, protože Schmitz Cargobull je oficiálně poprvé představí koncem tohoto měsíce na tiskové konferenci.
Milan Frydryšek
Foto: LAN
