13. ledna 2005
Kopřivnická automobilka Tatra se v uplynulých letech potýkala s řadou problémů. Na to, v jaké situaci se nachází dnes, po začlenění do skupiny TEREX Group, jsme se na konci loňského roku zeptali předsedy představenstva akciové společnosti Tatra Ing. Igora Vlčka.
„V předchozích letech měla Tatra mimo jiné problémy s profinancováním výroby vozidel a dodávkami náhradních dílů. Jak se v tomto směru situace změnila po vstupu společnosti TEREX?“ „Tatra po začlenění do skupiny TEREX Group poznala, co to znamená mít za sebou finančně silného majitele, který své rozhodnutí o vstupu do nové společnosti nepokládal za spekulaci, ale za investici vyžadující další prostředky souběžně s významnou restrukturalizací.“
„Jaký je dnes počet zaměstnanců jednak v Tatře, a. s., a jednak v jejích dceřiných společnostech? Bude se zaměstnanost dále snižovat?“ „Z celkového počtu 3928 zaměstnanců skupiny Tatra jich pracuje v mateřské společnosti 2095, zbývající pak ve čtyřech dceřiných společnostech. Tatra již prošla nejbolestnější, ale nutnou etapou razantního propouštění. Dnešní pohyby v personální oblasti jsou optimalizačního charakteru se snahou o nalezení vyváženého poměru nákladů, výkonu a kvalifikace zaměstnanců k výrobním a prodejním cílům.“
„Budou se nějak měnit stávající dceřiné společnosti, případně zaměření jejich činnosti?“ „Ve společnostech Taforge, a. s., Tafonco, a. s., a Tawesco, s. r. o., je Tatra, a. s., stoprocentním vlastníkem. Tyto společnosti mají vyprofilovaný program v produkci výkovků, odlitků, výlisků a výroby nářadí a současně stabilizovaný okruh zákazníků s meziročními růstovými trendy. O akciové společnosti Energetika Tatra, zajišťující celé skupině Tatra, Městu Kopřivnice i dalším odběratelům výrobu a distribuci energií, jsou vedena jednání se zájemci o odkoupení, je však připravena varianta restrukturalizace v rámci skupiny se zdůrazněním zájmu zachovat služby poskytované obyvatelům Kopřivnice.“
„Jaký je dnes podíl Tatry, a. s., a jejích dceřiných společností na celkové ekonomické bilanci skupiny?“ „Celkové tržby skupiny Tatra za rok 2004 očekáváme na úrovni 5,3 miliardy Kč, což představuje 32procetní nárůst oproti roku 2003. Dceřiné společnosti se na nich budou podílet asi 31 procenty. Stejný trend i poměr tržeb mezi mateřskou společností a dcerami plánujeme i v roce 2005.“
„Jaký je podíl výroby vozidel Tatra pro domácí a zahraniční trhy? Nakolik se vstup společnosti TEREX promítl do exportu Tatry – a to jak z hlediska struktury odbytišť, tak typů exportovaných vozidel?“ „Prodej nákladních vozidel Tatra se v roce 2004 pohyboval kolem 1700 kusů a zákazníci z ČR se na něm podíleli asi ze 17 procent. Výrazný nárůst poptávky a prodeje českým zákazníkům (téměř o 40 procent proti roku 2003) a mírný meziroční růst exportu je v tržbách stále více znehodnocován poklesem kurzu dolaru. U klíčových zákazníků v USA a v Indii je však přechod na jinou měnu zatím neprůchozí. Vstupem společnosti TEREX nedošlo ani ve výrobkové, ani v prodejní orientaci k převratným změnám. Jsou však akcentovány nepřekonatelné konstrukční výhody tatrovácké koncepce podvozku, jako jsou průchodnost a stavebnicovost. Spolu s představiteli společnosti TEREX pracujeme na vývoji a přípravě dodávek pro speciální vojenské i civilní užití.“
„Jak se rozvíjí výroba vozidel Tatra v zahraničí (respektive vozidel, na jejichž výrobě se Tatra prostřednictvím společných podniků podílí) a jaké jsou její perspektivy?“ „V současné době má Tatra ve světě tři smluvní montážní kapacity – dvě v Indii a jednu v USA. Kromě toho probíhá jednání o znovuzavedení výroby v Číně. Montáž, respektive částečná domestikace některých agregátů, umožňuje snižovat cenu konečného výrobku pro zákazníka. V některých případech je to jediný způsob, jak do dané země expandovat. Výrobky z těchto montážních závodů získávají podporu u zákazníků (mají k dispozici jak technickou podporu, tak i dostatek náhradních dílů) i u cen-trálních orgánů (pomáhají například při řešení otázky zaměstnanosti nebo v rozvoji regionů). Tatra sleduje všeobecný trend v automobilovém průmyslu, tedy rozvíjet montážní aktivity v oblastech, kde je to ekonomicky výhodné, respektive vyžadováno místní legislativou.“
„Na veletrhu Autotec 2002 tehdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík oznámil, že česká armáda odkoupí od Tatry větší počet nových lehkých vozidel. Je tato zakázka platná, nebo se jednalo pouze o politickou proklamaci? (Ministr ji totiž tehdy oznámil, aniž by jí předcházelo oficiální výběrové řízení.) V jakém stadiu je dnes výroba, popřípadě vývoj těchto vozidel? „V této věci bylo 5. května 2004 vydáno usnesení vlády České republiky č. 444. Ve smyslu tohoto usnesení Tatra, a. s., na projektu pracuje tak, aby splnila podmínky zadání včetně požadovaných termínů.“
„Jak je Tatra připravena na emisní normu Euro 4? Připravujete se již nějak na další normu Euro 5?“ „Pro splnění emisních limitů Euro 4 a následně Euro 5 plánujeme zástavbu vodou chlazených motorů od jiných výrobců, o vývoji vzduchem chlazeného motoru Tatra pro uvedené emisní limity zatím neuvažujeme.“
„Počítáte i do budoucna s výrobou vlastních motorů?“ „Ano, pro trhy, které nepožadují plnění emisních limitů Euro 4 a vyšších.“
„Můžete uvést příklad spolupráce se zahraničními či tuzemskými dodavateli některých komponentů vašich vozidel?“ „Spolupracovali jsme například se společností Twin Disc na úpravě konstrukce převodovky pro zástavbu do páteřového rámu Tatra, s firmou Delphi (Diavia) na vývoji topné a klimatizační jednotky pro kabiny Tatra a se SVOZ Přelouč a O’Gara Hess při vývoji pancéřované kabiny. Dalším příkladem může být ko-operace se společností ZF při ověřování a sériovém využití modernizovaného hydraulického systému řízení či dřívější spolupráce s WABCO Perrot při vývoji bubnových brzd s klínovým rozvíračem. Obecně se však snažíme prosazovat maximální unifikaci prospěšnou našemu nákupu i uživatelům našich vozidel.“
„Kolik vozidel byste měli v roce 2004 vyrobit?“ „Počet vyrobených a prodaných vozidel by se neměl příliš lišit, mělo by se tedy jednat zhruba o 1700 kusů.
„Jaký je výrobní plán na rok 2005?“ „Pro rok 2005 plánujeme výrobu 2100 nákladních automobilů v pestré struktuře od rozložených sad přes podvozky pro nástavby po finální výrobky, s charakteristikou pohonu 4×4 až 12×12.“
„Můžete na závěr nějak obecně zhodnotit, co vstup společnosti TEREX pro Tatru znamená, a naopak, co přináší jí?“ „Oběma společnostem tato spolupráce dává šanci na vyplnění jistého segmentu. Tatra se zázemím finančně silného a svým postavením vlivného partnera může lépe zaplňovat úzký segment trhu s těžkými plněpohonnými vozidly kategorie N3. TEREX získal akvizicí přístup do segmentu prodeje speciálních vozidel s využitím v armádě i civilním sektoru.“ Milan Frydryšek
