14. dubna 2021, lan
Až 50 tisíc automobilů a téměř devět stovek autobusů na vodík má již v roce 2030 brázdit české silnice. I to vyplývá z evropských dohod, ke kterým se zavázala Česká republika. Vodík zažívá celosvětovou renesanci. V příštích několika letech se z vodíku, čistého paliva budoucnosti, stane bezemisní palivo současnosti. A podle organizátorů již 11. ročníku mezinárodní konference Hydrogen Days 2021, která se koná on‑line v těchto dnech, Česká republika a státy V4 budou u toho.
Jaké jsou aktuální trendy na poli vodíkových technologií? Jak budeme vodík vyrábět, skladovat či dopravovat? Na jaké technologické či legislativní změny se máme připravit? Stane se vodík palivem budoucnosti, které nahradí fosilní paliva? Taková jsou některá z odpovědí, na které účastníci konference hledají odpovědi.
Diskuze o národních vodíkových strategií
Tradiční akce, konaná Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP), každoročně láká české a zahraniční odborníky ze sféry vědy, výzkumu a průmyslu, se společným cílem podílet se na rozvoji průlomových vodíkových technologií.
„Hlavní témata letošního ročníku konference budou zaměřena na využití a integrací vodíku v energetickém sektoru, v dopravě a v podnikatelských výzvách. Důležité diskuse se budou vést také o připravovaných národních vodíkových strategiích a jejich implementaci, stejně jako o dekarbonizaci a upřesňování politiky výroby ‚zeleného‘ vodíku,“ uvedla před zahájením akce Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy.
Klíčový prvek dekarbonizace
Vodíkové technologie jsou považovány za jeden z klíčových elementů pro budoucí dekarbonizaci řady průmyslových odvětví. Výroba a využití zeleného vodíku v průmyslu, dopravě a energetice je v současnosti žhavým tématem, což potvrzuje podnět Evropské komise a členských států EU vyhlášením prvních výzev důležitých projektů společného evropského zájmu (IPCEI) pro vodíkové technologie.
Konference Hydrogen Days 2021 rovněž mapuje současné publikace celosvětových vodíkových strategií (například v Německu, Nizozemsku, Chile, Švédsku, České republice či Evropské unii), které se dál rozvíjí a integrují i do zemí Visegrádské skupiny. Dalším z diskutovaných témat je i nedávno zřízená Evropská aliance pro čistý vodík, která má za cíl podpořit úzkou spolupráci sektorů zaměřujících se na vodíkové hospodářství.
ČR v roce 2030: 50 tisíc vodíkových aut a 80 tankovacích stanic?
Uplynulý rok 2020 byl z hlediska vodíkových technologií významný také pro Českou republiku. Ta totiž podepsala společně s dalšími 22 zeměmi Evropské unie „Manifest pro rozvoj evropského hodnotového řetězce vodíkových technologií a systémů“, který zavazuje ČR k využití vodíku jako prostředku pro dekarbonizaci průmyslu.
V loňském roce byl rovněž aktualizován Národní akční plán čisté mobility, zahrnující i vodíkovou mobilitu. Podle něj by mělo do roku 2030v České republice jezdit na vodík až 50 tisíc osobních automobilů a 870 autobusů, a vybudováno by mělo být celkem 80 vodíkových tankovacích stanic.
V současnosti je v Česku v provozu jediná, pilotní testovací tankovací stanice na vodík, a to v Neratovicích. To se však během několika měsíců změní. „Do konce roku 2021 vzniknou v České republice dvě veřejné plnicí stanice vodíku. Umístěny budou v Praze a Litvínově. V přípravě je také výstavba dalších 7 stanic,“ upozornil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.
Česká vodíková technologická platforma (Czech Hydrogen Technology Platform; HYTEP) je sdružení českých firem a výzkumných subjektů s posláním zavádět a koordinovat aktivity vodíkového hospodářství v ČR.
Platforma propaguje aktivity související s rozvojem českých vodíkových technologií a prosazuje zájmy svých členů v EÚ ale i ve světě. HYTEP zároveň vede semináře, konference a poradenství s cílem rozvoje vědomostí o aktuálních tématech a implementaci vodíkových technologií.
(lan)
Foto: HYTEP
Dr. Ing. Karin Stehlík, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy
