14. června 2007
Jednání o osudu druhé etapy výkonového zpoplatnění českých komunikací, konkrétně silnic I. třídy, mají za sebou další kotrmelec. Zatímco ještě před několika dny bylo téměř jisté, že budování elektronického mýta skončí zpoplatněním pouze některých úseků silnic I. třídy, nyní už je všechno zase jinak.
Společnost Kapsch vybuduje mýtné brány na celé české dálniční síti včetně zatím nedokončených úseků, tedy na plánovaných dvou tisících kilometrů komunikací. Brány budou stát i na připravovaných rychlostních komunikacích a na přibližně 220 kilometrech silnic I. třídy, které nyní vedou většinou od nedokončených dálnic směrem k hraničním přechodům. Zbývající silnice I., II. a III. třídy budou podle posledního rozhodnutí ministerstva dopravy od ledna roku 2009 zpoplatněny pomocí satelitního systému. Zatím je v provozu zhruba polovina plánovaného rozsahu dálnic a rychlostních silnic, na nichž začal Kapsch vybírat mýto letos v lednu. Celá dálniční síť by měla být dokončena v letech 2013 až 2015.
Původní plány neplatí
Kapsch měl podle původní smlouvy vybudovat mýtné na současných 980 kilometrech dálnic a zhruba 1100 kilometrech silnic první třídy. Od zpoplatnění silnic první třídy mikrovlnným systémem však ministerstvo kvůli neefektivnosti dopravy upustilo a místo toho společnosti Kapsch nabídlo pokrytí dálnic, které budou postaveny v budoucnu. V současnosti je rozestavěno zhruba 340 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací.
„Z pohledu objemu bude smlouva naplněna, změní se jen čas plnění. Změnu bude řešit dodatek ke smlouvě,“ uvedl na začátku minulého týdne ministr dopravy Aleš Řebíček. Návrh nyní podle něj posuzuje antimonopolní úřad. „Smlouva umožňuje změny včetně změn časových termínů. Jsme připraveni na změnu podmínek pružně reagovat,“ reagoval generální ředitel společnosti Kapsch Karel Feix.
Tendr ještě letos
Ministerstvo dopravy hodlá ještě letos vypsat tendr na dodavatele satelitního systému a do konce roku vybrat vítěze. Tendru by měla předcházet studie výnosnosti, která bude hotova do konce června. Momentálně na ní pracuje tým expertů v čele s děkanem Fakulty dopravní ČVUT v Praze prof. Petrem Moosem. Podle náměstka ministra dopravy Jiřího Hodače bude nutné zvolit takový rozsah zpoplatnění komunikací a takové sazby mýtného, aby systém byl vůbec ekonomicky únosný. Pokud bude tendr vyhlášen, hodlá se do něj přihlásit
i Kapsch. Satelitní systém by měl využívat zázemí vybudované pro mikrovlnnou technologii. Ministerstvo jej chce na popud krajů nasadit na šesti až deseti tisících kilometrech silnic první až třetí třídy a měl by zřejmě platit pro vozidla nad 3,5 tuny. Kraje se tímto návrhem snaží
o získání prostředků na údržbu infrastruktury i regulaci nákladní dopravy.
Dopravci: Půjde o riskantní experiment
Sami dopravci se rozšíření mýtného na silnice druhé a třetí třídy nebrání, žádají však studii, která prokáže ekonomickou výhodnost takového kroku. „Zpoplatnění silnic nižších tříd je v Evropské unii bezprecedentním krokem, který zásadním způsobem ovlivní nejen nákladní, ale také osobní dopravu,“ míní generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Špryňar. Bez objektivní studie podle něj nebude možné říci, zda by mýtné na krajských silnicích nebylo ztrátové nebo nevydělávalo pouze samo na sebe. Pokud analýza nedoloží prokazatelný ekonomický efekt rozšíření mýta bez závažných dopadů na makro i mikroekonomiku, je budování takového systému bezpředmětné. Hejtmany tolik očekávaná možnost regulace kamionové dopravy totiž naráží na platnou směrnici EU z roku 2006, podle níž musí výše mýta konkrétně odpovídat stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. „Nelze tedy okresní silnice zpoplatnit vyšší sazbou než dálnice a silnice 1. tříd a přesměrovávat tam tímto způsobem provoz,“ dodal mluvčí sdružení Martin Felix.
Výpadek mýta zdraží známky
Jelikož se elektronické mýto začne na většině silnic I. třídy vybírat až od roku 2009 a dnes není jisté, zda od Nového roku začnou na dálnicích
a rychlostních komunikacích platit už i vozidla nad 3,5 tuny, připravuje ministr Řebíček zdražení dálničních známek. Jejich cena by se měla zvýšit o 10 až 11 procent. Roční dálniční známka pro osobní vozidla, za niž dnes motoristé platí 900 Kč, by měla stát 1000 Kč. Roční známka pro vozidla od 3,5 do 12 tun zdraží ze současných sedmi na osm tisíc Kč. Zdražení známek by podle studií mělo do SFDI přinést zhruba 200 až 250 milionů Kč. To však problémy s příjmy fondu dopravy nevyřeší, protože jen do konce letošního roku potřebuje nad rámec svého rozpočtu dalších 11 miliard Kč. „Pokud je nedostane, nebudou včas dokončeny důležité stavby; ohroženo může být také čerpání peněz z fondů EU,“ uvedl Jiří Hodač.
Za deficit může velká rozestavěnost
K důvodům stálého deficitu fondu podle Jiřího Hodače patří velká rozestavěnost dopravních staveb a zároveň potřeba zahajovat stavby nové, čímž se finanční nároky v čase kumulují. Dalším problémem je dosud neschválený rámec celkové pomoci z Evropské unie na léta 2007 až 2013. To brání čerpání peněz z operačního programu Doprava, přes který by mělo do dopravní infrastruktury přitéci až 160 miliard Kč. „Dnes už běží stavby, které do toho programu patří, nicméně jejich předfinancování jde z prostředků fondu dopravy,“ řekl Jiří Hodač. Protože však není ještě možné čerpat finance z fondu Doprava, SFDI nedostává své peníze z Evropské unie zpět. „Vzniká tam další deficit a fond ztrácí cash flow a bude mít v dohledné době málo prostředků,“ dodal Jiří Hodač. V případě, že fond dodatečné miliardy nedostane, bude nutné některé důležité stavby odložit na neurčito. Přitom například výstavbu rychlostní silnice R7 stát závazně slíbil investorům z nové průmyslové zóny Triangle u Žatce. Jako další příklad uvedl Jiří Hodač 20 kilometrů dálnice D8 na Ústecku.
Pomohou kapitálové trhy?
Nový ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka hodlá v blízké budoucnosti část peněz do rozpočtu fondu získat od soukromých investorů na kapitálovém trhu. Peníze by fond získal prodejem budoucích příjmů z mýtného a dálničních známek. Výnosy chce použít například na předběžné financování projektů, které následně hradí evropské fondy, nebo na ne-zbytnou údržbu silnic. Nápad zastavit budoucí příjmy fondu (tzv. sekuritizace) je ve financování dopravní infrastruktury novinkou. Dosud se v souvislosti se soukromými investory hovořilo o tzv. projektech PPP, v jejichž rámci by soukromé firmy postavily za své peníze dálnice, a fond by jim následně splácel koncesionářské poplatky. Celkový rozpočet fondu by chtěl Gustáv Slamečka do budoucna zachovat na letošní úrovni, tedy na necelých 60 miliardách Kč. Vedle příjmů z mýtného, prodeje dálničních známek a podílu na dani z minerálních olejů obdrží fond ze státního rozpočtu po následující tři roky 45 miliard Kč. Ministerstvo dopravy nyní navrhuje, aby se těchto 45 miliard stalo mandatorním příjmem fondu, což by znamenalo, že by ho vláda nemohla nijak ovlivnit.
Tomáš Johánek
Hafen Hamburg Open 2007. Pražské zastoupení Hafen Hamburg Marketing (HHM) uspořádalo první červnový den na pražských kurtech Cibulka mezi námořními speditéry již zavedený tenisový turnaj ve čtyřhře Hafen Hamburg Open. V šestnáctém ročníku turnaje potvrdil svou momentální dominanci Josef Truhlář (DHL), který po loňském vítězství s Miroslavem Fikrem (Emos) letos nenašel přemožitele v páru s Robertem Selzerem (SSI Schäffer Hranice). Ve finále na ně sice čekali tradiční účastníci závěrečných bojů turnaje Pavel Kožuch (Wilson) a Roman Krejčík (Amerco), ale ani jim se na dvojici Truhlář–Selzer vyzrát nepodařilo.
Na snímku jsou zachyceni (zleva): Vladimír Doboš (HHM), Roman Krejčík (Amerco), Robert Selzer (SSI Schäffer Hranice), Josef Truhlář (DHL), Pavel Kožuch (Wilson) a Bohumil Průša (HHM).
(jet)
