16. července 2009
oučasná ekonomická situace se nepříznivě promítá do oboru silniční dopravy. O tom, jakým potížím aktuálně čelí malí a střed-
ní silniční dopravci a jak na jejich současné problémy reaguje Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM), jsme hovořili s prvním místopředsedou organizace dr. Lubomírem Ondrouškem.
„Silniční doprava byla jedním z prvních oborů, které ekonomická krize postihla. Jaký je její dosavadní dopad na malé a střední silniční dopravce?“
„Stávající situace pro dopravce není dobrá. Krize, která se projevuje již nejméně půl roku, podle našich odhadů doposud zlikvidovala dvacet až třicet procent malých dopravců; u středních firem se projevuje tak, že musí redukovat své vozové parky až o dvacet procent. Celkově tedy krize postihuje podnikání v malé a střední dopravě velmi výrazně.“
„Už se podle vás situace alespoň částečně ustálila, nebo očekáváte, že se problémy budou dále prohlubovat?“
„Podle našich informací a dosavadních zkušeností byly kritické první dva měsíce letošního roku, v březnu až květnu se doprava trochu nadechla a červen byl také jakžtakž přijatelný. Ale uvidíme, co se bude dít v následujících několika měsících, protože se obecně předpokládá, že by měla dorazit druhá vlna krize. A zatímco v první polovině roku malí a střední dopravci ještě byli schopni najít s velkým úsilím určité zdroje, nyní jim bezprostředně hrozí, že nebudou mít hotové peníze a dostanou se do velkých potíží.
Velkým problém dnes je, že práce je málo a pokud už je, je špatně placena. Navíc se ještě projevuje neetické chování některých firem, které přistupují na dumpingové ceny v domnění, že jen tak samy přežijí.
V této souvislosti nás pak ještě více trápí starý problém neúměrně dlouhé doby splatnosti faktur. To je dnes alfa a omega podnikání v do-pravě. Stává se, že v důsledku krize nemají ani firmy, které dodávají práci, peníze a snaží se je někde alespoň na čas získat jinde – a dopravce je v platebním žebříčku až na posledním místě. Prostě mu napíšou dopis, že od zítřka má splatnost ne šedesát, ale sto dvacet dní. A on nemůže nic dělat. Pokud to nepřijme, řeknou mu, ať si hledá práci někde jinde. Takže dopravce na takové podmínky v podstatě přistoupit musí.“
„Je nějaká možnost, jak tuto situaci ovlivnit třeba prostřednictvím profesních sdružení dopravců?“
„Splatnost faktur jsme řešili i v předchozích letech a trochu jsme se na tuto situaci stihli připravit. Naše sdružení SAČM vytvořilo systém předfinancovávání faktur dopravce. Dnes naši členové, kteří jsou v tomto systému (ale nabízíme tuto službu i nečlenům), obdrží již do pěti dnů osmdesát procent svých vydělaných peněz. Zbylých 20 procent obdrží po úhradě odběratelem. Navíc jsou tyto prostředky pojištěny proti platební neschopnosti či nevůli odběratele zaplatit. Náklady na tuto službu se pohybují mezi dvěma až třemi procenty, podle délky splatnosti faktur. Tím dopravcům pomáháme překlenout těžké období, protože dnes nemají šanci získat půjčku nebo úvěr. Naopak toto jsou poměrně rychlé peníze, na něž jsou schopni dosáhnout.
Jistě, i my máme stanoveny určité podmínky pro poskytnutí pomoci, ale jsou mnohem mírnější než podmínky bank. Vzhledem k tomu, že tento systém pokládáme za důležitý nástroj pro podporu dopravců v těžké době, jednáme nyní o jeho dalším rozšíření, abychom do něj i v budoucnu mohli přijímat další dopravce.“
„Dopravci si také již delší dobu stěžují například na nedostatky v mýtném systému…“
„To, o čem jsem hovořil, dnes dopravce trápí asi nejvíce. Ale je zde i řada dalších nedostatků. Nedostatky v mýtném systému se skutečně stále nepodařilo odstranit. Ještě více nám ovšem vadí to, že pro kabotáž, jejíž uvolnění bylo vyhlášeno od
1. května, stále není zpracována směrnice. A až bude někdy v září připravena, bude trvat ještě dalšího půl roku, než vejde v platnost. Takže od května je sice kabotáž již liberalizována, ale v praxi to neplatí. Výsledek je tedy takový, že nyní si stejně dopravci musejí sami zjišťovat, v které zemi platí jaká pravidla. Například co se týče Německa, bylo nám doporučeno, abychom se sami informovali na podmínky u německého dopravního úřadu.
V poslední době nás také velmi trápí iniciativa poslance za ČSSD Cyrila Zapletala, kterému se podařilo prosadit do novely zákona o pozemních komunikacích možnost vážení vozidel za jízdy. To je naprostý nesmysl, dopravce nemá žádnou možnost ověřit si výsledek takového vážení. V této souvislosti se také budeme snažit ve spolupráci s ostatními dopravními svazy prosadit, aby za přetížení odpovídal odesílatel, protože dopravce nemá v praxi šanci, jak si údaje v nákladním listu ověřit.
Chceme také, aby se dořešil termín vstupu České republiky do eurozóny. A v neposlední řadě usilujeme o to, aby se na trhu změnilo již zmíněné nerovnoprávné postavení mezi dopravcem a zadavatelem práce. Tento stav existoval i v minulosti, ale nyní je tato nerovnost ještě zřetelnější – zadavatelé menší dopravce doslova drtí a jim nezbývá nic jiného než se podřídit.“
„V úvodu jste hovořil o potížích s finanční hotovostí menších a středních firem…“
„Pro nás je špatná i současná praxe s platbami DPH z nezaplacených faktur. Již dříve jsme požadovali – a na podzim, až budeme mít vládu, která vzejde z voleb, v tom budeme pokračovat – aby se neplatilo DPH z nezaplacených faktur.
Naprosto souhlasíme se vznikem Národního výboru pro silniční dopravu, jehož ustavení iniciovalo Sdružení ČESMAD Bohemia, a chceme se k této iniciativě rovněž připojit, abychom v ní mohli zastupovat zájmy menších dopravců.“
„Jedním z mála přínosů stávající krize je zřejmě skutečnost, že dopravci přestali mít dočasně problémy s nedostatkem řidičů…“
„Jistě, tím, že je krize, je řidičů relativní dostatek, avšak každý dopravce se nejprve zbavuje těch nekvalitních. Ovšem z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že kvalita řidičů se snižuje, mnozí noví řidiči nemají tak vysokou profesionální úroveň jako jejich předchůdci. Je to nepochybně dáno i tím, že v České republice neexistuje ucelený systém vzdělávání – odborným školstvím počínaje a průběžným školením, které by pro praxi profesionálního řidiče bylo přínosem, konče.
Ale abychom se nevěnovali jen tomu nepříjemnému, na závěr bych chtěl za sebe i za všechny členy SAČM zpětně popřát našemu předsedovi Bedřichu Dandovi k jeho nedávným sedmdesátinám pevné zdraví a hodně spokojenosti.“
Milan Frydryšek
