Bodový systém

První červencový den uplynul

přesně rok od začátku platnosti novely „silničního zákona“. Novela

zavedla řadu revolučních a nadějných novinek: hrozbou pro hazardéry na silnicích měly být zejména vysoké pokuty a nová pravidla ztráty řidičského průkazu. Po roce její platnosti jsou však již zřejmě původní obavy řidičů z aplikace novely v praxi ty tam.

Na silnicích bude výrazně bezpečněji, zavedení trestných bodů a výrazné zvýšení pokut společně s důslednější kontrolou bezpečnosti silničního provozu ze strany policistů či městských strážníků vyžene ze silnic ty, kdo opakovaně porušují předpisy a ohrožují další účastníky silničního provozu. To si od nové úpravy silničních předpisů slibovali někteří politici v čele s exministrem dopravy Milanem Šimonovským v době, kdy se jim podařilo nový zákon prosadit v parlamentu.

Jejich optimismus potvrzovaly i první tři měsíce platnosti bodového systému. Loňský červenec a srpen se z hlediska počtu nehod a počtu smrtelných obětí na silnicích staly nejbezpečnějšími měsíci od roku 1990. Ale uplynulo jen pár měsíců a vše se vrací do starých kolejí. Policie sice letos eviduje méně dopravních nehod než na počátku loňského roku, vysvětlením je však spíše než ohleduplnější jednání řidičů zvýšení limitu výše vzniklé škody, od nějž je nutné k dopravní nehodě přivolat policisty. Počet osob usmrcených při nehodách se naopak od začátku roku zvyšuje.

Ministerstvo:

Chybí lepší kontrola

Ministerstvo dopravy tvrdí, že bodový systém a další změny, které před rokem přinesla novela zákona o provozu na pozemních komunikacích („silniční zákon“), změnily psychologii řidičů a vedly ke zvýšení bezpečnosti na českých silnicích. Připouští však současně, že některé pozitivní změny trvaly jen krátkodobě. „Zákon není účinný tak, jak by mohl být. Bylo by potřeba zlepšit dohled na silnicích a postih řidičů. Opět jedeme po silnici smrti,“ řekl například náměstek ministra dopravy Ivo Vykydal.

Podle jeho názoru by na silnicích mělo hlídkovat více policistů a měl by se také zvýšit počet automatických radarů. „Společnost nedokázala využít nástroj, který s novým zákonem dostala,“ poznamenal náměstek.

Podle některých odborníků se řidiči během uplynulých měsíců naučili

s novou úpravou pravidel žít a zjistili, že je nutné si dávat pozor pouze na městské strážníky a na stacionární radary na některých komunikacích.

Žádné jiné riziko – s výjimkou občasných měření rychlosti policejními vozy – jim dnes prakticky nehrozí. „To je samozřejmě špatně, kontrola se musí zlepšit,“ dodal Ivo Vykydal.

Změny asi až později

Podle náměstka bude resort samozřejmě řešit otázku, jak dál, a to nejen s bodovým systémem. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka potvrdil, že se připravuje vznik pracovní skupiny, která fungování zákona vyhodnotí a mimo jiné navrhne, jak zajistit jeho větší respekt. Jediné, co údajně nehrozí, je zrušení zákona, případně jeho výrazné změkčení v nejbližší době. „Měnit pravidla není možné ze dne na den,“ poznamenal k tomu Ivo Vykydal. On sám se dokonce přiklání k tomu, aby zákon v dnešní podobě (pozměněné jen drobnou technickou úpravou, která je již nyní v senátu) platil i několik let. Teprve pak by se měl vyhodnotit skutečný dopad zákona.

Náměstek se také obává poslanecké tvořivosti při případné komplexní novelizaci zákona. Ve hře jsou podle jeho slov tři varianty. Buď zachovat nejméně tři roky beze změn současný stav, nebo jít cestou malých novel, které by řešily dílčí nedostatky zákona, nebo připravit komplexní novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Zákon je příliš represivní

Na straně kritiků novely silničního zákona je i Autoklub České republiky, který rozhodně není proti přísným pravidlům, ale nikoli v současné podobě. „Zákon sám o sobě sice postihuje určité projevy nekázně, ale ne ty nejzávažnější jevy,“ říká zástupce Autoklubu ČR Václav Špička. Podle jeho názoru zákon postrádá jakékoliv výchovné prvky. „Dvanáctibodová škála je příliš úzká, měla být například osmnáctibodová s možností odpočtů bodů například za účast na zdokonalovacím výcviku. Širší škála umožňuje přesnější rozdělení přestupků,“ domnívá se. Zákon ve schválené podobě nerozlišuje mezi řidičem, který jede v obci 51 kilometrů v hodině, a řidičem, který jede 69 kilometrů v hodině. To je přitom nejen z hlediska brzdné dráhy velký rozdíl.

Půl milionu hříšníků

Jednou z revolučních novinek, kterou přinesla novela zákona platná od loňského července, je takzvaný bodový systém. Každý řidič má k dispozici dvanáct bodů, z nichž se mu ukrajuje jeden nebo i více bodů v případě spáchání dopravního přestupku. Alespoň jeden bod za spáchaný přestupek podle dosavadních údajů ke konci května ztratilo zhruba 450 tisíc řidičů. Plný počet bodů úřady odebraly 1277 motoristům, kteří tak na rok přišli o řidičský průkaz. Naprostá většina z těchto hříšníků byli muži, ženy jich tvořily jen 3,5 procenta. Nejčastějším prohřeškem bylo překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci o méně než 20 kilometrů. Následovalo nerespektování dopravních značek, špatné osvětlení vozidla a překročení rychlosti v obci o více než 20 kilometrů. Lidé se také zapomínali připoutat nebo posadit děti do autosedaček.

Ministerstvo odhaduje, že po roce platnosti zákona bude mít nějaký bod půl milionu řidičů. O řidičský průkaz přijde asi 1600 motoristů. Karel Hanzelka zdůraznil, že řidiči nemohou mít odepsané body, o nichž by nevěděli. Do budoucna se však uvažuje o zřízení registru, do nějž by měli motoristé přístup prostřednictvím internetu.

Přísnost na začínající řidiče

Pokud jde o věk, nejčastěji jsou odebírány body třiceti- až třiatřicetiletým řidičům. A z těch, kteří už dosáhli 12 bodů a přišli o řidičský průkaz, je nejvíce dvacetiletých. Za nezbytné proto ministerstvo dopravy považuje, aby se zlepšila výuka v autoškolách a posílila dopravní výchova. „Český bodový systém není ve srovnání s jinými evropskými státy mírný ani příliš přísný. Bylo by však dobré inspirovat se doprovodnými opatřeními, která bodové systémy v cizině provázejí. Jsou například země, kde řidiči-začátečníci dostávají za přestupek dvakrát více bodů než motoristé s praxí,“ připomněla Pavlína Skládaná z brněnského Centra dopravního výzkumu. Zároveň připomněla, že ani kdyby byl za dopravní přestupek trest smrti, situace nebude lepší, pokud se nezlepší kontrola a vymahatelnost prá­va.

Tomáš Johánek