Vojtěch Hromíř: Kamionová doprava zvládla rok 2020 dobře, letošek však pro nás bude náročný

Vojtěch Hromíř: Kamionová doprava zvládla rok 2020 dobře, letošek však pro nás bude náročný

Silniční nákladní doprava loňský rok ovlivněný pandemií koronaviru zvládla dobře, velmi špatně na tom byli autobusoví dopravci. Letošek však bude pro všechny velice náročný. V rozhovoru pro Dopravní noviny o současné situaci v silniční dopravě na to upozornil generální tajemník Sdružení ČESMAD BohemiaVojtěch Hromíř.

Nyní je to zhruba rok, co začala první vlna pandemie koronaviru. Jak byste uplynulé období z pohledu silničních dopravců zhodnotil?

Silniční nákladní doprava loni i přes nesmírně náročné podmínky nakonec obstála velice dobře a dokázala, že je klíčovým odvětvím nezbytným pro chod ekonomiky a každodenní zásobování.

Od začátku letošního roku však začínáme pociťovat určité negativní vlivy. Především rapidně roste cena nafty a i přesto, že tento výkyv je alespoň z části tlumen sníženou spotřební daní z nafty, tlačí nárůst ceny dopravce do minusu. Navíc stále přetrvává problém s nedostatkem kvalitních řidičů, i když se loni zmírnil. Co je obzvlášť znepokojivé, v poslední době silniční dopravci zaznamenávají výkyvy v zakázkách, především pro automobilový průmysl.

Je to dáno tím, že s letošními novými omezeními se opět snižuje produkce?

Je to dáno často tím, že jeden chybějící díl, třeba čip, který je nyní nedostatkovým zbožím, zastaví další produkci. A to samozřejmě vede i k omezení zakázek pro dopravce. Navíc máme signály, že tyto odstávky výroby mohou být častější. Projevuje se to i u výrobců nákladních vozidel, z nichž někteří nemohou přijímat objednávky na vozidla, jež by měla být dodána do konce letošního roku. Zde je to závažné i proto, že od ledna příštího roku začne platit přísnější emisní norma, a to Euro VI-E. Od nového roku tak bude možné dodat jen omezený počet vozidel se starší specifikací. To pochopitelně znesnadňuje úvahy o investicích na straně většiny dopravců. Tudíž vyhlídky pro letošní rok jsou v tuto chvíli nejisté, ale doufám, že po zklidnění stávající covidové situace začne ekonomika zase fungovat a dojde i na plné obnovení toku zakázek pro silniční dopravu.

Jak se dopravci, ale především řidiči vypořádávají s různými epidemiologickými opatřeními?

V poslední době na dopravce a řidiče silně dolehla opatření v Německu. Přes tuto sousední zemi jezdí skoro všichni a předkládat při každé cestě potvrzení o negativním testu a registrovat se, to komplikovalo život každému. A u řidičů to, pochopitelně, příznivou odezvu nemělo. Toto se naštěstí již zmírnilo, byť někteří němečtí policisté zpočátku změnu nezaregistrovali.

Velice pozorně sledujeme jednání v Bruselu o Green Digital Certificate, tedy o evropském covid pasu. Z pohledu silničních dopravců je důležité, aby občané ČR měli stejnou dostupnost tohoto covid pasu jako občané jiných zemí. To souvisí nejen s dostupností vakcinace, ale také s tím, aby ČR byla schopná tyto certifikáty včas a komfortně občanům vydávat. Dá se očekávat, že tyto elektronické doklady podpoří mobilitu obyvatelstva, na které jsou existenčně závislí autobusoví dopravci. Nelze však ani vyloučit, že takové certifikáty se stanou obecnou podmínkou pro vstup do některých zemí. Pokud by je Česká republika nebyla schopná rychle vydávat, mohlo by to omezit i nákladní dopravu, která zatím má, naštěstí, v průjezdech hranic zvýhodněné podmínky.

Usilujete o to, aby řidiči byli zařazeni do skupin, které jsou očkované přednostně?

Určitě akceptujeme to, že přednost musí mít nejstarší občané a klíčoví pracovníci ve zdravotnictví, ve školství apod. Avšak v další vlně by podle nás již řidiči nákladní i osobní dopravy nějakou preferenci mít mohli, pokud bude vakcín stále nedostatek. Zejména u autobusové dopravy je to naprosto opodstatněný požadavek, protože tito řidiči, byť jsou nějakým způsobem chráněni, se dostávají do denního kontaktu s mnoha lidmi a expozice je u nich mnohem vyšší.

U nákladní dopravy je naše snaha dána spíše tím, že kapacity nákladní dopravy jsou omezené a výpadek každého řidiče může zásobování zkomplikovat, což pokládáme za vážný důvod. A to i přesto, že v této kategorii pracovníků naštěstí není incidence vysoká. Byli bychom tedy rádi, kdyby se i tyto profese dostaly na preferovaný seznam. Hlavně ovšem doufáme, že vakcín bude dost a půjde jen o osobní rozhodnutí každého člověka.

A věřím, že již skončily diskuse o tom, zda by se ve firmách mělo testovat častěji než jednou za týden. My jednoznačně považujeme týden za nejkratší rozumný interval, testovat častěji je v dopravních firmách velice složité.

Sdružení ČESMAD Bohemia zastřešuje i autobusové dopravce, na které pandemie dolehla velice těžce…

V současné době je pro nás největší prioritou podpora autobusových dopravců. O kompenzaci ztrát pro dopravce v regionální obslužnosti jedná Ministerstvo dopravy především s Asociací krajů ČR. Je určitě správné hledat řešení pro firmy, které i v době pandemie poskytovaly bezvadnou službu a nemohly se k tomu postavit tak, že jim to ekonomicky nevychází, a tak to dělat nebudou.

Co se týče nepravidelné autobusové dopravy a komerční linkové dopravy, jednáme s ministrem dopravy o tom, jak tento segment dále podpořit.

Prvním výsledkem je, že tyto firmy mohou žádat i za první čtvrtletí letošního roku z obecných programů COVID 2021 nebo COVID - Nepokryté náklady, což je důležitá věc. Otázkou je, jestli nastavení programů, především programu Covid – Nepokryté náklady, je pro dopravce ideální - máme k němu výhrady. Především vstupenka poklesu 50 procent tržeb a kompenzace 60 procent ztráty může být pro leckoho problém kvůli sezónnosti. Úskalí může být u živnostníků, kteří mají daňovou evidenci. Jsou pod velkým finančním tlakem, takže třeba v prvním čtvrtletí nebyli schopni uhradit všechny své závazky; nemají tak vlastně svými výdaji prokázané náklady v prvním čtvrtletí. Avšak neutečou před nimi, zaplatí je třeba v dubnu a za první čtvrtletí kompenzaci nedostanou.

Druhým problémem je sezónnost. Někteří dopravci fungují v režimu, že v zimě nejezdí a nemohou za toto období svůj obrat srovnávat. Jejich podnikání je založeno na tom, že v hlavní sezoně vydělají dost na to, že přes zimu jsou z toho schopni platit své náklady, jako jsou třeba leasingy. Tohoto břemene se zbavit nemohou.Stávající nastavení programu je pro ně, bohužel, také nevýhodné.

Jak jste spokojeni s loňským programem COVID BUS?

Z tohoto programu mohly právě tyto firmy loni dobře čerpat. Avšak ten skončil a leasingy se platí dál a také autobus, pokud má být posléze provozuschopný, se musí i při odstávce nějak udržovat.

Jednáme proto s ministrem dopravy o tom, že toto odvětví potřebuje zásadně pomoci znovu v letošním roce, aby mělo šanci přežít. Příkladem nám je zde Německo, kde jsou autobusoví dopravci ve stejné situaci a kde vedle obecného programu na krytí fixních nákladů (jako je u nás COVID – Nepokryté náklady) mají i specializovaný program pro autobusovou dopravu. V loňském roce stihli vypsat dvě výzvy. My jsme měli jednu výzvu programu COVID BUS, pouze pro nepravidelnou dopravu.

V současné době se připravuje tzv. fond obnovy…

Vláda má nastavení fondu obnovy schvalovat koncem dubna a je to pro nás také důležité téma. V minulosti byla silniční doprava s úspěchem automaticky vyřazována ze všech podpůrných programů a dotačních titulů. To dnes snad již neplatí. Ale je zde velký odpor Evropské unie ke všemu, co nějak souvisí s fosilními palivy. Absolutní podporu mají dopravní prostředky, které jezdí na elektřinu nebo na vodík.

My chceme, aby silniční doprava měla možnost se rozvíjet, modernizovat a digitalizovat, aby mohla zvyšovat i svou ekologickou efektivitu. To je však u velkých vozidel možné v nejbližších letech pouze s použitím plynu. A teprve po několika letech očekáváme nástup jiného alternativního paliva, spíše vodíku než elektřiny.

Chceme proto, aby národní program byl schopen tuto inovaci podpořit a aby přechod na to „cílové řešení“, nejspíše vodík, byl plynulý.

Nechceme, aby české firmy byly v horší pozici, než jsou jejich kolegové v Německu, Itálii, Francii, ale také na Slovensku či v Polsku, kteří pořizují vozidla na plyn s dotací. To je pro nás naprosto zásadní.

Ve fondu obnovy se počítá s více než 170 miliardami pro celou Českou republiku. Do podnikatelského sektoru půjde z této částky jen část a my chceme, aby jedněmi z příjemců byli i silniční dopravci.

Milan Frydryšek

Foto: ČESMAD Bohemia

spinner