6. května 2021, Milan Frydryšek
Evropský parlament a Rada se dohodly o návrhu rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy (CEF) ve výši 33,7 miliardy EUR s tím, že tento nástroj má podpořit rozvoj zelené a digitální transformace. Jak tato podpora může ovlivnit odvětví logistiky a jaké jsou perspektivy zelené logistiky obecně, to nám přiblížila předsedkyně Evropské logistické platformy (ELP) a generální ředitelka asociace evropských spedičních svazů CLECAT Nicolette van der Jagt.
Předpokládáte, že část z navrženého rozpočtu CEF bude moci využít i logistika? Pokud ano, v jakých oblastech?
Ano, samozřejmě, velká část CEF2 bude použita pro dopravu a digitalizaci. Nyní existuje dohoda mezi EP a Radou o nové generaci CEF2. Tento nástroj bude financovat velké dopravní, digitální a energetické projekty, které probíhají od roku 2021 do roku 2027. S celkovým rozpočtem přibližně 30 miliard EUR (podle cen z roku 2018) se CEF2 zaměří na projekty, které se snaží modernizovat dopravní infrastrukturu nebo podporovat přeshraniční spojení. V digitální oblasti bude CEF2 podporovat rozvoj projektů společného zájmu, včetně digitalizace dopravních sítí.
Možná je také důležité poznamenat revizi pokynů TEN-T. CLECAT vyzve národní vlády k jasným závazkům, aby síť TEN-T byla dokončena včas (podrobné stanovisko k TEN-T uvádíme na www.dnoviny.cz).
Asociace CLECAT je potěšena, že může poskytnout několik dalších komentářů k revizi TEN-T. S ohledem na očekávaný růst poptávky po dopravě a prokázaný význam dopravy, v neposlední řadě během probíhající pandemie, musí být absolutní prioritou včasné dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) s optimalizovaným zeměpisným pokrytím: hlavní síť by měla být dokončena do roku 2030 a komplexní síť do roku 2050 nebo dříve. V současné době se zdá, že tempo včasného dokončení sítě je ohroženo kvůli zpožděním na vnitrostátních úrovních a dalším zpožděním přeshraničních spojení. Bereme na vědomí, že členské státy ukládají odvětví logistiky mnoho povinností, co se týče emisí a investic. Samotné členské státy by měly stejně tak přijmout silné závazky (Klíčové ukazatele výkonnosti – KPI) týkající se toho, co bylo slíbeno, pokud jde o investice do infrastruktury. Jak vyplývá z konzultací, údržba má klíčový význam.
Stejně důležitá je modernizace stávající infrastruktury, která musí být v dobré kondici pro budoucí vývoj, jakým bude například: digitalizace odvětví, očekávaný nárůst poptávky po dopravních službách a odpovídající potřeba větší kapacity či přesun k mobilitě s nulovými a nízkými emisemi.
Při internalizaci externích nákladů na dopravu, jako jsou náklady na dopravní infrastrukturu, je nutný integrovaný přístup. Za tímto účelem by každé finanční opatření mělo být spravedlivé, jednoduché, přiměřené a transparentní. Výnosy z poplatků za užívání dopravní infrastruktury by měly být vyčleněny a znovu investovány do rozvoje dopravní infrastruktury a do snižování externích nákladů. Navíc je důležité poznamenat, že internalizace externích nákladů, i když je důležitým prvkem, není všelékem na vedlejší účinky dopravních činností - cílem by mělo být minimalizovat externí náklady pro společnost jako celek, nejen jejich plné zpeněžení.
Dále zdůrazňujeme potřebu dále podporovat dopravní spojení v městských uzlech a s městskými uzly, intermodální terminály, vnitrozemské a námořní přístavy, letiště, logistické huby a multimodální platformy, mimo jiné prostřednictvím dokončení a modernizace jejich propojení, a to jak v základních, tak v komplexních sítích. V tomto ohledu však CLECAT poukazuje na význam zvyšování kvality silniční infrastruktury v TEN-T v celé unii. Vyzýváme komisi, aby přijala další opatření ke zvýšení zavádění alternativních paliv a zavedení elektrických dobíjecích stanic a čerpacích stanic na vodík, a to s přihlédnutím k možným budoucím řešením alternativních paliv a při plném respektování zásady technologické neutrality. Jak bylo zmíněno v konzultaci, pro CLECAT je klíčové zajistit dostatečné a bezpečné parkovací plochy pro nákladní vozidla podél sítě TEN-T.
U železniční nákladní dopravy zdůrazňujeme potřebu zajistit dostatečnou kapacitu pro nákladní dopravu. Vnitrostátní priority a nedostatečné zaměření na evropské nákladní koridory měly za výsledek přesun toku zboží z železnice na silnici. Evropské železniční koridory pro nákladní dopravu vyžadují povinnou přeshraniční spolupráci mezi provozovateli infrastruktury; vyzýváme proto komisi, aby v rámci přezkumu TEN-T předložila závazná opatření pro provozovatele infrastruktury.
Narušení námořních dodavatelských řetězců za poslední rok zdůraznilo potřebu zajistit přístupnost přístavů TEN-T pro největší plavidla prostřednictvím opatření k zajištění kapacity. Přístavy jsou důležitými klastry všech druhů dopravy, a proto jsou nezbytné iniciativy pro modernizaci železničních a silničních spojení s námořními a vnitrozemskými přístavy všude, kde je to nutné, s cílem podpořit přesun druhů dopravy a zlepšit udržitelnou logistiku.
A konečně, odvětví dopravy a logistiky neustále vyvíjí inteligentní technologie, aby bylo schopno i nadále poskytovat svým zákazníkům rychlé a účinné služby, což bude přínosem pro hospodářství i společnost. Digitalizace dopravy zlepší řízení dopravy v celém dodavatelském řetězci, což povede k úsporám z hlediska času, nákladů a emisí. Rovněž to povede k lepšímu využití stávající kapacity.
Svět se stále více propojuje. Promítá se tento trend i do rozvoje zelené logistiky a spolupráce zasílatelů?
Samozřejmě, všechno je propojeno. Všude vidíme nárůst digitalizace, spolupráce a nástrojů - také více (digitálních) speditérů, kteří se stejnou měrou snaží podávat zprávy o emisích skleníkových plynů. Tento trend se odráží i v praxi a v nové legislativě. Příkladem je nedávné přijetí Nařízení o elektronických informacích o nákladní dopravě. Pro orgány státní správy bude za několik let povinné přijímat digitální informace z podnikání. A další přijde v příštích několika letech. V ostatních částech dodavatelského řetězce je třeba udělat mnohem více. Podívejte se na to, co se děje v přístavech, kde vidíme přetížení kvůli problémům v dodavatelských řetězcích námořní logistiky, většinou kvůli velikosti plavidel. Existuje mnoho projektů na podporu sledování, ale to musí ještě dozrát; systém stále nefunguje. Podívejte se na můj blog o aktuálních narušeních.
K rozvoji zelené logistiky přispívá nejen šetrnější dopravní a manipulační technika, ale také nové komunikační systémy a systémy řízení objednávek, jež uspoří čas, práci a pomohou při plánování nejlepších a nejkratších tras pro každou objednávku. Je v současné době dostatečná nabídka těchto systémů a nakolik jejich funkcionality odpovídají potřebám odvětví?
To je otázka, na kterou je těžké odpovědět, ale co vidím a pozoruji, je, že na trhu existuje spousta nových produktů. Stačí se podívat na program logistického veletrhu v Mnichově. Takových nástrojů a systémů je mnoho. V naší asociaci se více zabýváme novými právními předpisy EU a zastupujeme zasílatele. Tato otázka se týká spíše trhu. Mám ale dojem, že dochází k zrychlení, a to i při uvádění výsledků výzkumu a vývoje na trh.
Je třeba poznamenat, že zatímco spojování zásilek a spolupráce v dodavatelském řetězci je hlavní „raisons d’être“ speditérů, stále existují příležitosti pro zvýšení efektivity a udržitelnosti v nákladní dopravě a logistice prostřednictvím lepšího využívání aktiv a zdrojů. Digitální technologie mohou dále podporovat spojování zásilek a spolupráci mezi stranami v dodavatelském řetězci prostřednictvím lepšího sdílení informací, čímž se sníží provozní zpoždění a prázdné cesty. Podporujeme také ambici Evropské technologické platformy pro logistické inovace (ALICE) dosáhnout otevřeného globálního logistického systému (Physical Internet) do roku 2050. Tento systém, stejně jako kroky k jeho dosažení, umožní propojené, interoperabilní a sdílené využívání aktiv ve velkém měřítku, a tím i řešení problému dekarbonizace.
Evropská komise usiluje o masivní převod zboží ze silnice na železnici. Je tato snaha v souladu s potřebami zelené logistiky, která jde cestou zrychlení a zkrácení přepravních toků?
Nesouhlasím s tvrzením, že zelená logistika usiluje o zrychlení a zkrácení přepravních toků. Podporujeme cíl komise směřující k multimodálnímu systému, kde jsou integrovány různé formy udržitelných dopravních služeb - tradiční i inovativní - a vytvářejí mezi sebou synergie. Je politováníhodné, že rozvoj multimodálních modelů přepravy zboží založený na spolupráci mezi druhy dopravy, na optimalizovaných environmentálních charakteristikách a na sociální udržitelnosti každého druhu dopravy a optimalizaci zdrojů prostřednictvím digitálních platforem při respektování všech sociálních právních předpisů není jedním z milníků v rámci pilíře inteligentní mobility ve strategii komise.
V inteligentní a udržitelné strategii vidíme to, že komise předpokládá, že námořní doprava (v rámci příbřežní dopravy a vnitrozemských vodních cest) a železniční doprava by měly být v roce 2030 konkurenceschopné za stejných podmínek jako silniční doprava, aniž by vysvětlovaly, jak toho má být dosaženo, pouze prostřednictvím internalizace externích nákladů a zdanění pohonných hmot. Ve skutečnosti chybí komplexnější strategie na podporu železniční nákladní dopravy a pobřežní plavby, která mimo jiné zohlední vyšší náklady na železnici a problémy s přesností železnice popsané v průvodním společném pracovním dokumentu komise. Je však důležité poznamenat, že navzdory mnoha snahám se modální podíl silniční, železniční a vnitrozemské vodní nákladní dopravy mezi lety 1996 a 2016 v podstatě nezměnil, přičemž dlouhodobé prognózy pro rok 2050 naznačují, že silniční doprava si udrží své dominantní postavení.
Volba způsobu dopravy je výsledkem mnoha faktorů, včetně kvality, nákladů a času služby, jakož i přístupu k intermodální infrastruktuře v celé EU. Například stále přetrvávají obavy z kvality služeb v železniční nákladní dopravě, protože nedostatek přesnosti, spolehlivosti a flexibility snižuje konkurenceschopnost železničního odvětví se silničním.
Asociace CLECAT jako taková tvrdí, že přesun části silniční nákladní dopravy k udržitelnějším způsobům dopravy by měl být zatraktivněn zlepšením kvality a spolehlivosti služeb, jakož i dostupnosti infrastruktury, zejména se zaměřením na chybějící intermodální spojení. Rozhraní mezi různými druhy dopravy, jako jsou intermodální terminály, jsou zásadní pro podporu intermodálních dopravních služeb a zajištění účinných intermodálních dodavatelských řetězců v celé EU. Investice by měly být prováděny na základě jasných zásad řízení založených na poptávce. Lepší spolupráce mezi různými druhy dopravy podporovaná novými technologiemi dále povede k jejich účinnějšímu využívání a nižším emisím. Případně by měly být nabídnuty ekonomické a daňové pobídkové režimy, které by motivovaly provozovatele dopravy k volbě ekologičtějších druhů dopravy.
Vidíte ze strany zákazníků větší důraz na ekologicky udržitelná řešení? Jak se vyvíjí poměr mezi tlakem na nízké ceny a upřednostňováním šetrných dopravních a logistických řešení?
Těžko odpovědět, protože je to komerční oblast a my se do obchodních záležitostí nezapojujeme. Ale z toho, co slyším, je zřejmé, že stále více a více zasílatelů chce ve svých smlouvách zmínku o emisích a že toto téma získává na váze.
Ovlivnila loňská a letošní pandemie covidu rozvoj zelené logistiky a využívání jejích řešení? Došlo i k nějakým změnám v chování a očekávání zákazníků?
Širší dopad pandemie se teprve uvidí, ale pozorujeme potřebu větší odolnosti. Celkově si myslím, že pandemie bude mít na plány dekarbonizace v logistice v Evropě velmi omezený účinek. Společnosti se více zaměří na odolnost a plánování - jako takové se budou snažit zvýšit pružnost dodavatelského řetězce, zvýšit viditelnost vyšších úrovní v dodavatelském řetězci, zmírnit tlaky just-in-time v dodavatelském řetězci, zvýšit úroveň zásob (kapacitu), přejít od jedno k více zdrojům a podporovat regionální diverzifikaci dodavatelské základny.
Existují dlouhodobější trendy v dodavatelském řetězci, které bude pravděpodobně pandemie posilovat, respektive zrychlovat, včetně sníženého rizika či zvýšené odolnosti, restrukturalizace globálních hodnotových řetězců, digitální transformace dodavatelských řetězců, poptávkových řetězců řízených elektronickým obchodem a spolupráce v dodavatelském řetězci.
V Evropě půjde úsilí o oživení, odolnost a ekologizaci z pohledu komise ruku v ruce. Vidíme to již v Zelené dohodě a připravovaných návrzích o inteligentní a udržitelné mobilitě (Fit for 55).
Velké skupiny jako DHL (včetně spedice DHL) zrychlily své plány na dekarbonizaci společnosti. Možná jste četl, že skupina investuje v příštích deseti letech celkem 7 miliard EUR (Opex a Capex) do opatření na snížení svých emisí CO2. Finanční prostředky budou plynout zejména do alternativních leteckých paliv, rozšíření flotily elektronických vozidel s nulovými emisemi a klimaticky neutrálních budov. Menší společnosti a malé a střední podniky však potřebují větší podporu, a to jak ve vzdělávání týkajícího se měření, tak i při vlastním snižováním emisí skleníkových plynů.
Mnoho členů CLECAT se snaží převzít větší odpovědnost za environmentální udržitelnost svých dodavatelských řetězců. To často vede k přijímání různých iniciativ ke snížení emisí skleníkových plynů z jejich logistických operací, včetně dobrovolných cílů a záměrů a průmyslových standardů. Avšak mnoho dalších ještě musí vypracovat své plány a hledá podporu při hledání správných programů.
Hlavní hnací silou těchto snah je reagovat na výzvu zákazníků, kteří mají zájem o informace o snižování emisí. Navíc vzhledem k tomu, že poskytovatelé logistických služeb často nemají vlastní dopravní prostředky, usilují o snižování emisí tak, že se snaží spolupracovat s mnoha různými subdodavateli, kteří jsou zodpovědní za velkou část přímých emisí. CLECAT byla zapojena do mnoha iniciativ, které podněcují podniky k tomu, aby se výpočet a vykazování emisí skleníkových plynů z pohybu zboří a logistických činností stal prioritou. Věříme, že měření emisí z logistických operací podporuje společnosti při přijímání informovanějších rozhodnutí týkajících se nákladní dopravy. Navíc použití emisí skleníkových plynů jako ukazatele výkonu umožňuje zvolit udržitelnější způsoby dopravy a subdodavatelů.
Milan Frydryšek
Foto: CLECAT
