8. ledna 2004
Nejen v Dopravních novinách (viz DN 49/03), ale i v denním tisku se loni objevily informace o studii, kterou pro Sdružení ČESMAD Bohemia zpracovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV). Z výsledků studie zkoumající dopady daňové reformy na dopravce vyplývá, že nejvíce budou změnami postiženy malé a střední dopravní firmy.
Sdružení ČESMAD Bohemia se v srpnu loňského roku obrátilo na CDV se žádostí o zpracování studie „Dopady daňové reformy na dopravní firmy v ČR“. Na následném společném jednání pak zástupci obou organizací obsah studie upřesnili a rozčlenili na tři základní okruhy: „Charakteristika silniční dopravy v ČR“, „Souhrnná ekonomická analýza dopadu připravovaných změn“ a „Srovnání českých dopravců s dopravci v EU“.
CDV se pro zpracování studie rozhodlo z toho důvodu, že tak dostalo možnost ověřit si dopady připravovaných změn přímo v praxi, tedy u konkrétních dopravců. Sdružení ČESMAD Bohemia u vybraných dopravních firem umožnilo přístup k výsledkům hospodaření za poslední čtyři roky.
Charakteristika silniční dopravy
V této části studie specifikovala postavení silniční dopravy v dopravním odvětví, a to z hlediska podílu na tvorbě HDP (silniční doprava se v rámci dopravy podílí na tvorbě HDP zhruba 52,18 %), podílu počtu zaměstnanců v silniční dopravě na celkovém počtu zaměstnanců rezortu dopravy (59,18 %) a mezioborového srovnání prostřednictvím výkonových ukazatelů, množství přepraveného zboží v tunách a výkonů v tunokilometrech a jejich vývoje. Mezinárodní silniční doprava zaznamenala od roku 1995 do roku 2002 nárůst počtu přepravených tun o 175,12 % a počtu tkm o 66,84 %. Převážnou většinu výkonů v tkm v roce 2002 vytvořila doprava pro cizí potřebu (83,84 %), zbývajících 16,16 % doprava pro vlastní potřebu.
Studie analyzovala strukturu silničních dopravců a rozčlenění silniční dopravy. Sledovala například rozložení podle počtu zaměstnanců a vozidel, stáří vozového parku a spotřebu PHM. Silniční motorovou nákladní dopravu provozovalo v roce 2002 celkem 63 603 dopravních firem, z toho veřejnou silniční nákladní dopravu 42 917 firem. Z tohoto počtu zhruba 89,95 % tvořily firmy s maximálně pěti zaměstnanci. Podíl firem s jedním až pěti vozidly činil zhruba 91 %. Podle počtu zaměstnanců a počtu vozidel tedy výrazně převažovaly malé dopravní firmy, jejich podíl na výkonech však byl již o něco méně markantní – zhruba
65 %. Ve vozovém parku dopravců jsou nejpočetněji zastoupena vozidla starší deseti let – 37,19 % – dále pak vozidla stará od pěti do deseti let – 30,40 %.
V poslední části se studie zabývala analýzou struktury přepravovaného zboží a přepravních proudů. Nejvíce se na přepravovaném zboží podílely surové a zpracované nerosty, cement, vápno a ostatní stavebniny (48,51 %), dále potraviny, obiloviny, ovoce a ostatní látky rostlinného nebo živočišného původu (zhruba 20 %). Analýza přepravních proudů v mezinárodní dopravě byla provedena proto, aby bylo možné odhadnout, jaký dopad na hospodaření firem bude mít zavedení mýta v Německu a Rakousku. Z rozboru vyplývá, že přepravní proudy směřují převážně do zemí EU. Na dovozu a vývozu se nejvíce podílela přeprava do/ze sousedního Německa a Rakouska, dále pak také přeprava na/ze Slovenska.
Ekonomická analýza dopadu připravovaných změn
V poslední době se v tisku většinou prezentovala pouze ta část studie, v níž byl kvantifikován dopad připravovaných změn na zcela konkrétní dopravní firmy.
Vzhledem k tomuto zaměření CDV v této části spolupracovalo s firmou TOP Auditing, která se specializuje na problematiku auditu a daňového poradenství. Zpracovaná studie zatížení dopravců vycházela z připravovaných změn v oblasti silniční daně, spotřební daně u pohonných hmot, poplatků za užívání dálnic a rychlostních silnic a zavedení mýta v Německu a Rakousku. Z tohoto výčtu je zřejmé, že vzala v potaz všechny připravované a známé změny jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.
Ve spolupráci se Sdružením ČESMAD Bohemia byl proveden výběr dopravních firem podle jednotlivých kategorií (malé firmy s maximálně pěti vozidly, střední firmy se šesti až 19 vozidly a velké firmy s 20 a více vozidly). Vybrané firmy představovaly z hlediska hospodářských výsledků za poslední čtyři roky
úspěšně podnikající dopravce – jejich zisk se podle velikosti firmy pohyboval od jednoho do pěti procent.
Po promítnutí připravovaných změn pro letošní rok do hospodaření firem a za předpokladu zachování výkonů a ceny se malé a střední firmy dostaly do ztráty (od –1,85
do –0,6 %) a zástupce velkých firem vykazoval minimální zisk (0,5 %). Největší vliv mělo připravované zvýšení ceny nafty, neboť náklady na palivo a pneumatiky se na celkových nákladech českého dopravce podílejí zhruba 32 procenty.
Při řešení této ztráty budou muset dopravní firmy posoudit jak možnosti trhu (zda lze zvýšit přepravní výkony, případně i cenu), tak i vnitřní možnosti firmy (možnost snížení nákladů).
Srovnání českých dopravců s dopravci v EU
CDV mělo k dispozici údaje o jednotlivých daních platné k 1. srpnu loňského roku a mohlo tak provést porovnání v případě daně z vozidel (v ČR srovnatelné se silniční daní), spotřební daně u pohonných hmot a daně z přidané hodnoty u motorové nafty.
U daně z vozidla bylo srovnání provedeno pro soupravy (17 + 23 tun, emisní třída Euro 2), která je v ČR zdaněna zhruba 1102 €. Podstatně vyšší daň je zejména v Rakousku, Německu a Portugalsku.
Spotřební daň z pohonných hmot byla ve většině zemí EU vyšší než v ČR. Nejvyšší sazby měly Velká Británie a Německo.
Zajímavé bylo například i srovnání průměrných nákladů na pojištění vozidel, které bylo ve většině zemí EU výrazně vyšší než v ČR. V této části studie byly také uvedeny příklady kompenzace určitých daňových dopadů na dopravce v některých zemích (pokud se příslušné informace podařilo získat).
V závěru studie publikovalo CDV některé vybrané části studie německého výzkumného ústavu, který se zabýval konkurenceschopností německých dopravců na evropském
trhu. V jeho studii jsou uvedeny rozdíly mezi průměrnými celkovými provozními náklady za rok v jednotlivých zemích EU. Z porovnání s náklady českých dopravců je zřejmé, že náklady v ČR jsou nižší. Odtud pramení obava některých zemí EU z konkurence českých dopravců po vstupu ČR do EU a uplatnění omezení kabotáže na určité období i po rozšíření EU.
Cíl studie
Cílem studie bylo posoudit dopad připravovaných změn na výsledky hospodaření dopravních firem a pokusit se u vybraných dopravců o jejich kvantifikaci. Snahou CDV bylo včas upozornit dopravce, kterých se změny nejvíce dotknou, aby mohli s předstihem hledat vlastní řešení.
Ze studie CDV vyplývá, že v letošním roce se připravované změny nejvíce dotknou malých a středních dopravních firem v ČR. Řešení situace bude záviset jak na možnostech jednotlivých dopravců (již zmíněné snížení nákladů), tak na situaci na přepravním trhu (možnost promítnutí zvýšených nákladů do ceny za přepravní výkon). Zajímavým zjištěním byla rovněž různá daňová politika některých států, která ovlivňuje náklady dopravce v silniční dopravě, včetně některých zjištěných kompenzací. Vzhledem k tomu, že sledovaná problematika těsně souvisí s konkurenceschopností českých dopravců na evropském trhu, hodlá se jí CDV věnovat i v budoucnu.
Ing. Jiří Novotný,
Centrum dopravního výzkumu
