Zákazové značky omezí dopravu levněji než mýtné

„Nemáme problém s rozšiřováním mýtného na komunikace I. třídy tam, kde suplují chybějící dálniční síť, ale jsme proti zpoplatnění silnic nižší třídy, které postihne především drobné živnostníky a místní zásobování.“ Minulý týden to na setkání s novináři při hodnocení tzv. dopravní superstrategie ministerstva dopravy v Praze řekl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Špryňar.

Přitom podle něj existuje snadné a levné řešení – upravit provoz pomocí dopravních značek zakazujících vjezd nákladních vozidel na konkrétní komunikace. „Má to však jednu nevýhodu – je to řešení rychlé a levné,“ uvedl Martin Špryňar v narážce na dosavadní praxi při zavádění nových způsobů zpoplatňování.

Podle Martina Špryňara také chybí jakákoli studie pro rozšiřování mýtného na komunikace nižší třídy, s výjimkou Pardubického kraje, kde se ukázalo, že provozní náklady by představovaly 56 procent z vybrané částky. „Kraje sledují především fiskální stránku věci, zatímco ministr dopravy přiznává, že mýtné na silnicích nižší třídy by mělo spíš regulační charakter. To sice kraje chtějí také, ale je to v rozporu s tím, že chtějí zároveň zvyšovat své příjmy,“ upozornil Martin Špryňar.

Jediná cesta, jak navýšit finanční prostředky potřebné pro dopravní infrastrukturu, je vracet do ní více z částky, která se vybere na spotřebnídani z pohonných hmot. „V současné době tento podíl tvoří 9,1 procenta a mělo by jít minimálně o 50 procent. Přitom zpoplatnění tímto způsobem je jednoduché a spravedlivé – ten, kdo více jezdí a více infrastrukturu opotřebovává, také více platí,“ řekl Martin Špryňar.

Tzv. superstrategie, kterou ministerstvo dopravy představilo v lednu (viz DN 4/11), má podle něj pozitivní i negativní stránky. „Je dobře, že reflektuje aktuální finanční možnosti státu a orientuje se na vytlačení nákladní dopravy z měst a obcí. Měla by také nastartovat diskusi o dalších zdrojích financování infrastruktury, avšak na to je v předložené podobě příliš defenzivní,“ uvedl Martin Špryňar. Na druhé straně podle něj dokument opakuje stále chybné postuláty o převodu zboží ze silnice na železnici či přeceňuje význam telematických aplikací. „Přitom chybějí jakékoli podklady pro taková silná tvrzení. Navíc příprava superstrategie probíhala takřka v utajení, a to i přesto, že už před půl rokem jsme žádali ministra dopravy, abychom k jejímu projednávání byli přizváni. Také není doposud známo, kdo konečnou verzi zpracovával, víme pouze, že zpracovatelské týmy se postupně měnily,“ uvedl Martin Špryňar.

Údaje z ČD Cargo nejsou korektní

„Je naprosto skandální, že u takto zásadního materiálu jsou použita data jednoho z hlavních hráčů na trhu, akciové společnosti ČD Cargo, která má na uvedených kalkulacích vlastní obchodní zájem, a to nejen ve vztahu k silničním dopravcům, ale i k ostatním konkurentům na železnici. Data jsou navíc nekorektní, vycházejí z nereálných čísel za silniční dopravu a uvedené příklady neodpovídají praxi. Přitom kalkulace, kterou zpracoval konkurenční železniční dopravce, je výrazně levnější – ukazuje se, že ČD Cargo má nadměrnou režii a centrální náklady,“ řekl dále Martin Špryňar.

Sdružení ČESMAD Bohemia má také výhrady k pasáži superstrategie, v níž se uvádí, že „v rámci železniční nákladní dopravy dojde ke snížení současných poplatků za použití dopravní cesty tak, aby se přeprava zboží v klíčových dálkových relacích stala konkurenceschopnou, a to nejen ve vztahu k silniční dopravě, ale i k železniční dopravě v okolních státech“. „Z dostupných studií jednoznačně vyplývá, že železniční doprava může být za určitých podmínek konkurenceschopná na vzdálenost minimálně 500 až 800 kilometrů, proto cíl udělat českou železniční dopravu konkurenceschopnou vůči železniční dopravě v okolních státech je nesmyslný, nehledě na to, že železniční doprava si v tuto chvíli přeshraničně nekonkuruje. Navíc ke snížení poplatků za dopravní cestu na železnici již v minulosti došlo, ale bez jakéhokoliv výsledku na dělbu přepravní práce,“ zdůraznil Martin Špryňar.

Ministerstvo opomíjí závěry vlastní studie

„Přitom ministerstvo dopravy má k dispozici studii Zpoplatnění železniční infrastruktury z hlediska její konkurenceschop­nosti v mezinárodní dopravě (projekt č. 1F84C/065//410), kterou si samo nechalo zpracovat a zaplatilo z veřejných prostředků. V ní je uvedeno, že ,zásadním poznatkem získaným v průběhu zpracování projektu je skutečnost, že ke zvýšení zájmu přepravců o železniční dopravu nevede snižování poplatků za železniční dopravní cestu, ale zvýšený zájem dopravce o plnění potřeb a přání přepravců‘. Navíc zde bylo prokázáno, že železniční doprava platila již v době zpracovávání studie za dopravní cestu ve většině relací a komodit méně než silniční doprava,“ upozornil Martin Špryňar.

(lan)