23. června 2005
V důsledku vstupu České republiky do Evropské unie a zavedení elektronického mýtného v Rakousku a posléze i Německu se výrazně zvýšila intenzita tranzitu nákladních vozidel přes území České republiky. Dosvědčují to i výsledky průzkumu vytížení vybraných silničních komunikací, který v období od května do listopadu loňského roku provádělo Ředitelství silnic a dálnic ČR. Průzkum byl mimo jiné zaměřen i na využívání hraničních přechodů, které se pro tranzit Českou republikou využívají nejčastěji. Vedle nejvytíženějšího hraničního přechodu – v Rozvadově – při něm byly sledovány i další přechody na česko-německé hranici, konkrétně Cínovec, Strážný, Vojtanov a Folmava. Tyto přechody mohou řidičům ostatních zemí sloužit nejen ke vstupu do ČR, ale i k objíždění zpoplatněné německé sítě. Z tabulky č. 1 je zřejmé, že na některých přechodech se frekvence přejezdu hranice nákladními vozidly a autobusy snížila, ale na jiných – těch nejdůležitějších – naopak výrazně narostla. V tabulce č. 2 je pak uvedeno, kolik motorových vozidel celkem překročilo sledované přechody v pracovní den, a to opět při porovnání let 2003 a 2004.
Zatížení vybraných dálničních úseků Neméně zajímavé jsou i údaje o zatížení dálnic. Například ve Středočeském kraji se podrobný výzkum prováděl na dálnicích D1, D5 a D8, a to v úsecích Soužice – Loket (D1), Praha – Rudná (D5), Praha – Úžice a Doksany – Roudnice (D 8) (viz tabulku č. 3). Z tabulky je zřejmý nárůst intenzity průjezdu nákladních vozidel na hlavních tazích. Podobné sčítání by bylo bezesporu zajímavé provést i letos, neboť lze předpokládat, že v důsledku zavedení elektronického mýtného v Německu se počet průjezdů dále zvýšil.
Důsledky vyšší intenzity dopravy Vyšší intenzita dopravy přináší v prvé řadě větší opotřebení silniční infrastruktury. Některé úseky českých dálnic již připomínají spíše testovací úseky pro výrobce tlumičů. Často se hovoří o tom, že stát na rekonstrukci dálnic nevynakládá potřebné finanční prostředky. Poničeny jsou však i úseky, které byly před rokem podrobeny generální opravě, a to nikoli v rychlých pruzích, ale v pravém pruhu, který využívají především nákladní vozidla. Charakteristické jsou vyjeté koleje, zřejmý důsledek přetěžování vozidel. Chyba je ovšem i na straně státu – na dálnicích totiž nejsou kontrolní parkoviště, na nichž by bylo možné kamiony vážit (parkoviště u čerpacích stanic jsou soukromými pozemky a vážení na nich lze provádět pouze na základě souhlasu jejich majitelů). Přitom pravidelné kontrolní vážení je nezbytné, a to nejen při vstupu na území České republiky. Stejně tak důležité je, aby byli za přetěžování citelně postihováni nikoli řidiči, ale především majitelé dopravních firem – řidiči povolené zatížení náprav o své vůli rozhodně nepřekračují, nutí je k tomu (ať již přímo či nepřímo) jejich zaměstnavatelé. Neméně závažný problém zvýšené intenzity dopravy představuje vyšší tlak na psychiku řidičů. V České republice navíc neexistuje dostatek par-kovišť, na nichž by si řidiči kamionů mohli odpočinout, a i z tohoto důvodu jsou nuceni překračovat stanovenou dobu řízení. To, že požadovaná doba na uskutečnění přepravy bývá často velmi krátká, vede rovněž k prohřeškům vůči nařízením o dobách řízení a odpočinku (to se týká především řidičů ve vnitrostátní dopravě). Všechny tyto faktory se promítají do údajů o nehodovosti. Bohužel existují i řidiči nákladních vozidel, kteří – dojde-li na dálnici z nějakého důvodu k omezení provozu – svévolně zablokují celou dálnici, aby je rychlejší osobní vozidla nemohla předjíždět. Z osobní zkušenosti mohu říci, že takto si nejvíce počínají řidiči z Maďarska a Slovenska. Například letos v zimě na dálnici D5 u Loděnic řidiči kamionů při sněhové kalamitě zablokovali dálnici, protože sami nemohli jet dále. Ne-chtěli dokonce umožnit průjezd ani sypacím vozidlům – aby silničáři mohli daný úsek zprovoznit, musela je nakonec doprovázet policejní hlídka. Jaroslav Celner (s využitím dat ŘSD ČR a Celní zprávy)
