16. září 2010
Stát zatím nepřipravuje rozšíření mýtného systému i na silnice druhé a třetí třídy, které patří krajům. Podle mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky na rozšíření systému nejsou peníze, oslovení odborníci navíc tvrdí, že mýtné na krajských silnicích by bylo ztrátové. Po dalším zpoplatnění komunikací volají hlavně někteří starostové, přes jejichž obce kamiony objíždějí zpoplatněné dálnice.
„Nyní řešíme především zpoplatnění dalších silnic první třídy, aniž by to stát stálo další peníze,“ uvedl minulý týden Karel Hanzelka. Jako žhavé kandidáty na zavedení mýtného jmenoval silnici I/38 mezi Jihlavou a Znojmem, kterou kamiony využívají při cestě z Prahy do Vídně, a silnici I/6 zvanou stará karlovarská.
„U silnic nižších tříd zatím nevíme, kolik by to stálo, kdo by to platil a kam by případné výnosy putovaly. Pokud by to bylo ztrátové, tak to smysl nemá,“ řekl mluvčí. Mýtné na silnicích nižších tříd podporovala před volbami většina stran, ovšem často s podmínkou, že systém bude pro stát finančně výhodný.
O ztrátovosti mýtného na krajských silnicích jsou přitom přesvědčeni oslovení odborníci. „Dopravní výkony na silnicích nižších tříd nejsou tak vysoké, aby se výběr mýta vyplatil,“ uvedl například ředitel Centra dopravního výzkumu Karel Pospíšil. Podle něj by bylo řešením spíše vážení vozidel, například v okolí pískoven, kde cesty ničí přetížené nákladní vozy.
Proti jsou i odborníci a dopravci
Podobně se vyjádřil Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT. „Význam by to mělo jenom z důvodů regulačních v místech, kde bychom chtěli omezit dopravu na základě požadavků hejtmanů, případně starostů,“ uvedl. Selektivní zpoplatnění některých objízdných tras nevyloučil ani Karel Hanzelka, v dohledné době to však nebude. Mimo jiné i proto, že pro rozšíření mýtného systému bude třeba změnit zákon.
Největší české sdružení silničních dopravců ČESMAD Bohemia považuje jakékoliv rozšiřování mýta za ekonomický nesmysl a odmítá jej.
Po širším mýtu naopak volá řada starostů. „Situace je dlouhodobě neudržitelná, ale není velké chuti na straně státu to řešit,“ řekl v srpnu Antonín Lízner, starosta Příšovic, které leží u liberecké rychlostní silnice R10. V Příšovicích se podle něj počet projíždějících nákladních vozidel letos zvýšil o desetinu, přitom už v roce 2007 po zavedení mýtného vzrostl o 15 procent. Těžká doprava ohrožuje bezpečnost a zdraví obyvatel a způsobuje například praskliny na domech nebo nadměrný hluk, řekl Antonín Lízner.
Jak se už v dubnu vyjádřil předchozí ministr dopravy Gustav Slamečka, Česká republika bude na rozšíření mýtného připravena za dva až tři roky. Hejtmani přitom chtějí sami rozhodovat o tom, které silnice zpoplatní, aby zamezili nákladním vozidlům objíždět placené úseky. Na rozdíl od dálnic, kde se vybírá mýto pomocí ocelových bran, by na krajských komunikacích byl využit satelit.
Obcím v jižních Čechách uleví až dálnice D3
Ve složité situaci je například také Planá nad Lužnicí, kterou denně projíždí více než 22 tisíc vozidel. Mýtné by však v tomto případě nebylo řešením, protože hlavní tah E55 z Tábora do Českých Budějovic, který městem prochází a v podstatě je rozděluje, supluje chybějící dálnici z Prahy na jih. „Hluk, exhalace nebo problémy přejít silnici přináší lidem E 55,“ řekl minulý týden starosta Jiří Šimánek. Městu podle něj pomůže jedině dálnice D3, která by měla být dokončena za dva roky.
(čtk)
