8. července 2011
Sdružení ČESMAD Bohemia v květnu důrazně vystoupilo proti případnému rozšíření mýtného i na silnice druhé a třetí třídy. O tom, jaké jsou jeho výhrady a jaká jsou další aktuální témata, která souvisejí s provozováním silniční dopravy, jsme hovořili s generálním tajemníkem sdružení Ing. Martinem Špryňarem.
„Jak nyní probíhá vaše komunikace s ministerstvem dopravy ohledně zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy?“
„Téma rozšiřování mýtného na silnicích nižší třídy je pro nás velice aktuální, byť s nástupem nového mistra dopravy Radka Šmerdy do funkce došlo k určitému zpomalení příprav, neboť nový ministr se chtěl s tématem nejdříve seznámit. Také jsme se díky němu konečně dostali ke studii, která byla k této problematice zpracovávána. Náš názor na rozšiřování mýtného na silnice nižší třídy je konzistentní a nemění se. Jsme přesvědčeni o tom, že mýtné na silnicích II. a III. třídy je naprostý ekonomický nesmysl a představuje pouze další vyhazování peněz z kapes daňových poplatníků, navíc s velkým dopadem na regionální ekonomiky. Stejně tak by tomu bylo v případě silnic první třídy, pokud by se mýtné rozšířilo živelně na všechny tyto komunikace. Na druhou stranu si však dovedeme představit, že na silnicích, které jsou součástí tranzitní sítě přes Českou republiku, má zpoplatnění určitý smysl – podle našeho názoru se však jedná maximálně o tisíc kilometrů silnic první třídy.“
„Ministr dopravy Radek Šmerda se na začátku června v Praze zúčastnil vašeho zasedání a jeho vyjádření ohledně mýtného se v mnohém blížilo vašim stanoviskům…“
„Dosud stále aktuální návrh ministerstva dopravy počítá s rozšířením mýtného na všechny silnice první třídy (těch je zhruba čtyři tisíce kilometrů) a na 970 kilometrů silnic druhé třídy. Tento záměr je zatím podložen jedinou studií Fakulty dopravní ČVUT a Deloitte Advisary, která se tváří jako ekonomická analýza a v rozšiřování mýtného na silnice nižší třídy vidí potenciál.
Ocenili jsme, že nám ji nový ministr dopravy dal k dispozici, ale bohužel se naše obavy potvrdily. Po prostudování jsme zjistili, že se jedná o další analýzu, která vychází z politického zadání, a že data v ní uvedená jsou hrubě zkreslená. Vše se počítá odzadu, naprosto stejně, jako tomu bylo v případě zavádění mikrovlnného systému, kdy tehdejší ministr dopravy Milan Šimonovský projevil přání, že mýtné by mělo přinášet zhruba jedenáct miliard Kč. A zpracovatelé tomu pak přizpůsobovali výpočty. Zajímavé je, že v roce 2006 se jednalo o stejný tandem zpracovatelů – možná nastal čas přizvat k analýzám také jiné odborníky.
Studie o rozšíření mýtného na silnice nižší třídy sice udává, že potenciál výběru mýtného by mohl být mezi dvěma až třemi miliardami Kč ročně, ale při pohledu na výpočty je zřejmé, že mnoho nákladů v nich není vůbec zahrnuto. Především náklady na enforcement a na distribuční místa, což jsou v případě výběru mýtného na silnicích nižší třídy jedny z nejdůležitějších položek. Placení mýtného totiž bude muset někdo kontrolovat a na komunikacích nižší třídy by taková kontrola byla mnohem složitější než na dálnicích. Další ne-známou jsou náklady na souběh stávajícího a nového systému. Velké pochybnosti máme i o udávaných výkonech. Není bez zajímavosti, že na rozdíl od ČR existuje v zemích EU více skutečně seriózních studií, které vedly k zastavení projektů na rozšíření mýtného systému. A v takovém rozsahu, jak studie navrhuje, není mýtné v praxi v zemích EU aplikováno nikde.“
„Máte informace o tom, jak se k případnému rozšíření mýtného v ČR staví Evropská unie?“
„To je naše další zásadní připomínka. Studie totiž vůbec nerespektuje stanovisko Evropské komise a její směrnici, což ostatně autoři studie sami přiznávají. Přitom Evropská komise si již od České republiky vyžádala podklady k současným mýtným sazbám, aby je prošetřila, a rovněž konstatovala, že jakékoli další rozšíření mýtného systému v ČR bude podléhat jejímu schválení. Při kalkulacích se tudíž bude muset postupovat přesně podle evropské směrnice o zpoplatnění infrastruktury, s čímž ovšem studie, kterou máme k dispozici, vůbec nepočítá; navrhované sazby například neodpovídají nákladům na výstavbu nebo opravy.
S našimi připomínkami jsme před dvěma týdny seznámili ministra dopravy Radka Šmerdu a doufáme, že svolá jednání, na kterém budou přítomni i zpracovatelé studie, kteří nám k nejasnostem podají vysvětlení.“
„Předchozí ministr Vít Bárta tvrdil, že mu při rozšiřování mýtného jde spíše o regulaci dopravy než o výnosy. Zabývá se studie i touto problematikou?“
„Tímto tématem se studie přímo nezabývá, pouze konstatuje, že by mohlo dojít ke snížení výkonů na 75 procent, ale vzápětí na jiném místě si autoři protiřečí, když konstatují, že výrobní závody a sklady u silnic nižší třídy se těžko přestěhují jinam. Na tomto základě jsou pak vypočítávány sazby, což je metodicky špatně.
Jsme tak čím dál více přesvědčeni o tom, že celý tento projekt je protlačován pouze lobbistickými skupinami, které v rozšiřování mýtného vidí velký byznys. Požadujeme proto, aby vše bylo seriózně propočteno. V případě, že by ministerstvo dopravy přesto na základě takto zkreslených podkladů vypsalo výběrové řízení na dodavatele systému, bude následovat naše ostrá reakce, na kterou jsme upozornili již v květnu na tiskové konferenci v Praze a začátkem června na shromáždění zástupců regionů našeho sdružení.
Jeho účastníci jasně deklarovali, že pokud nebude garantována efektivita systému a půjde o další vyhozené peníze z veřejných zdrojů, svoláme okamžitě krizový štáb, který rozhodne o našem dalším postupu. Nejde ani tak o samotné rozšíření, to by se stejně dotklo víc místních živnostníků než dopravců, ale o to, že jako jejich zástupci i jako soukromé osoby již nemíníme přihlížet další krádeži za bílého dne.“
„Vaše sdružení již delší dobu upozorňuje i na ekonomické ztráty plynoucí ze zvýšení spotřební daně z nafty…“
„Bohužel se ukázalo, že v rozporu s očekáváním vlády nepřineslo zvýšení spotřební daně o jednu Kč do státního rozpočtu další peníze, ale způsobilo pravý opak. Ministerstvo financí prostě nepočítalo s elasticitou poptávky. Česká republika přestala být po tomto zvýšení konkurenceschopná, protože dopravci se chovají jako zodpovědní podnikatelé – tankují v zahraničí a peníze, které mohly zůstat u nás, utrácejí jinde. Každoroční ztráty odhadujeme na šest až osm miliard Kč, což je tedy nesrovnatelně více, než slibují autoři studie při rozšíření mýtného na silnice nižší třídy. Bohužel je to téma, které je v tuto chvíli politicky zablokované. Tím, kdo podle nás nejvíce brání zrušení tohoto kontraproduktivního opatření, je ,dobrý hospodář‘, ministr financí Miroslav Kalousek, který odmítá jakoukoli seriózní diskusi.“
„Ministr dopravy Radek Šmerda na začátku června prohlásil, že dohoda, kterou jste loni uzavřeli s jeho předchůdcem Vítem Bártou, pro něj má stejnou platnost, jako byste ji uzavřeli s ním. Čeho se z ní již podařilo dosáhnout?“
„Velice jsme ocenili, že se nový ministr k dohodě přihlásil. Doposud se z ní podařilo realizovat asi to nejdůležitější – přímou podporu českým dopravcům ve výši 300 milionů Kč. Na začátku června již první dopravci začali dostávat kladná vyjádření o přidělení dotace.
Jsou zde však i další témata, jako například zavedení množstevních slev na mýtné od roku 2012 a některé legislativní otázky, které se týkají i jiných resortů. Požadujeme zavedení odborné způsobilosti spedic a implementaci únorové směrnice Evropské unie o boji proti opožděným platbám, jinými slovy o stanovení maximálních dob splatnosti faktur. Podle ní by státní správa měla mít splatnost omezenou na 30 dní a ostatní subjekty na trhu na 60 dní. Česká republika stejně jako ostatní země Evropské unie by měla tuto směrnici implementovat do dvou let. My však budeme usilovat o to, aby ČR nečekala na nejzazší termín a aby práce započaly již letos.
Evergreenem je pak zpřesnění objektivní odpovědnosti silničního dopravce. Co se nám zatím podařilo realizovat, je rozšíření spoluodpovědnosti za hmotnost nákladu i na odesílatele, protože v mnoha případech se řidič nemůže účastnit nakládky, a přesto je pak za přetížení vozidla sankciován.“
„Od začátku června měli mít dopravci možnost zjišťovat si nedoplatky na mýtném on-line. Je tato nová služba již v provozu?“
„Ano, a pokládáme to za historický úspěch. Po tom, aby si dopravci mohli nedoplatky zjistit on-line a mohli je nějakou civilizovanou formou ihned zaplatit, jsme volali od spuštění výběru mýtného v ČR. Připomínek k mýtnému systému však máme více. Jednou z nich je nastavení smluvních podmínek, které jsou po našich zkušenostech s neexistující mýtnou bránou u Poděbrad nastaveny výrazně v neprospěch dopravců. Budeme proto navrhovat revizi těchto smluvních podmínek a v dohledné době o ní chceme jednat se všemi zúčastněnými, tedy s Ředitelstvím silnic a dálnic, s firmou Kapsch a případně i s Celní správou.
Co se týče neexistující mýtné brány u Poděbrad, nesmířili jsme se s rozhodnutím ministerstva dopravy, že dopravci jsou povinni i za tuto virtuální bránu platit, a již se nám podařilo zahájit první soudní spor. Jedna naše členská firma tyto nedoplatky odmítla zaplatit a doufáme, že nezávislý soud rozhodne, jako již několikrát v minulosti, v náš prospěch.“
Milan Frydryšek
