8. února 2007
Expertní tým vedený děkanem Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického Prof. Ing. Petrem Moosem, CSc., ministerstvu dopravy na počátku roku doporučil, aby byly ve druhé etapě budování systému výběru elektronického mýta současně využity obě možné technologie – mikrovlnná i satelitní. Z toho vycházela i společnost Kapsch, která ministerstvu dopravy na konci minulého týdne předložila svůj návrh řešení pro druhou etapu. S profesorem Petrem Moosem jsme hovořili o tom, jak bude využívání hybridního systému vypadat v praxi. „Proč expertní tým vůbec vznikl? „Ministr dopravy Aleš Řebíček se po svém nástupu do funkce na naši fakultu obrátil s prosbou, abychom mu poskytovali odborné zázemí při posuzování některých aktuálních technických problémů. Pomoc jsme přislíbili, a když se objevily problémy s výstavbou mýtných bran pro mikrovlnný systém, navrhli jsme, že sestavíme odborný tým složený z telematiků, informatiků v oblasti dopravy a z odborníků na silniční síť. Ministr náš návrh uvítal; vytvoření týmu pak potvrdila rámcová smlouva mezi ministerstvem dopravy a Dopravní fakultou ČVUT. Expertní tým při své práci dospěl k názoru, že ve druhé etapě budování mýtného systému, která má být zahájena v letošním roce, mohou vzniknout ještě výraznější problémy s výstavbou mýtných bran. Nově zpoplatněné úseky se totiž nenacházejí na dálnicích, ale na silnicích první třídy, a dokonce i na některých komunikacích nižších kategorií. Proto jsme v této souvislosti ministerstvu doporučili, aby byl v druhé etapě využit satelitní systém pro navigaci, doplněný komunikačním systémem GSM. Satelitní systém například umožní nahradit fyzické mýtné brány virtuálními branami na digitálních mapách, které bude možno aktualizovat podle okamžité potřeby.“ „Jak se má tato myšlenka realizovat v praxi?“ „Zahájili jsme v tomto ohledu jednání s firmou Kapsch, která je dodavatelem systému elektronického mýtného. Kapsch ke konci loňského roku připravil první ideový návrh systému, který bychom mohli nazvat hybridní, neboť satelitní systém v něm dokáže spolupracovat se stávajícím mikrovlnným systémem, což umožní dále využívat již vybudovanou infrastrukturu. Palubní jednotka (OBU) umístěná ve vozidle bude obsahovat blok se satelitní navigací a blok s virtuální mapou, která bude podle potřeby aktualizována při vstupu vozidla do mýtného systému České republiky.“ „Budou tedy v České republice vedle sebe existovat dva mýtné systémy?“ „Ve skutečnosti se bude jednat o jeden systém. Centrální systém bude obsahovat jednu vrstvu navíc, která bude zpracovávat signály z virtuálních mýtných bran, které přijdou prostřednictvím systému GSM z OBU umístěných ve vozidlech. Mikrovlnná technologie se přitom bude využívat k identifikaci vozidel na dálničních úsecích. Vzhledem k tomu, že rychlost na dálnicích je vyšší než na jiných komunikacích 1. třídy, znamená to podstatně vyšší zátěž pro systém, takže mikrovlnné mýtné brány umožní v těchto úsecích zajistit vysokou účinnost výběru mýta. Stejný systém bude zpracovávat průjezdy virtuálními mýtnými branami. Česká republika by mohla být průkopníkem hybridního interoperabilního systému Vozidla, která budou využívat pouze základní dálniční síť, mohou být vybavena stávajícími mikrovlnnými jednotkami, jejichž životnost se pohybuje mezi čtyřmi a pěti lety. Vozidla, která budou chtít využívat rozsáhlejší síť komunikací, budou muset být vybavena novou jednotkou. Bude o něco složitější, neboť bude obsahovat navíc i systém GPS. Nepočítáme však, že by nová jednotka měla být o mnoho dražší než jednotka současná. Pro dopravce by to tedy nemělo představovat příliš velkou zátěž.“ „Jaké výhody satelitní řešení přinese?“ „Pro stát bude mít obrovský význam, neboť na komunikacích umožní dynamicky uplatňovat aktuální změny, a to jak v hodnotě mýtných poplatků, tak i v topologii sítě, například podle konkrétních oprav a uzavírek na komunikacích či podle požadavků krajů. Zde by měl být prostor pro velkou součinnost ze strany krajských úřadů. Podle potřeby bude možné výběr mýta rozšířit i na další komunikace. Možnosti změn a adaptace na okamžité potřeby jsou v satelitním mýtném systému realizovatelné poměrně dobře, protože jednotky OBU budou z centra zásobovány změnami v digitálních mapách tak, jak budou aktuálně probíhat. Výstavba pevných mýtných bran nebyla zbytečná, protože je bude možné využívat k řadě telematických účelů, například pro systémy pro měření rychlosti a identifikace vozidel, sledování vozidel s nebezpečnými náklady a řadu dalších aplikací z oblasti telematiky.“ „Měla by být druhá etapa budování mýtného systému zahájena ještě letos?“ „My jsme se vyjádřili k ideovému návrhu firmy Kapsch a dodali jsme technologické požadavky, které by nový satelitní mýtný systém měl splňovat s ohledem na interoperabilitu a systémovou spolupráci se stávajícím systémem. Jednáme v tomto ohledu tak, abychom mohli dát ministerstvu co nejlepší doporučení, z něhož by měl stát maximální zisk. Tedy aby stát na změně technologie z mikrovlnné na satelitní netratil. Změna by měla naopak přinést zisk vyplývající z toho, že nebude nutné stavět tolik mýtných bran. Nebylo by správné přechod na satelitní systém odkládat Druhá etapa by měla začít pilotním provozem v druhé polovině letošního roku, bude-li to z technologických důvodů možné. Nebylo by správné přechod na satelitní systém odkládat, a to i z toho důvodu, že na hybridní řešení čeká vlastně celá Evropa. I ve všech ostatních zemích se snaží najít univerzální mýtný systém, který by umožnil využívat obou technologií, satelitní i mikrovlnné.“ „Jak se díváte na možnost jednotného systému výběru mýta v rámci celé Evropské unie?“ „Na půdě generálního ředitelství pro energii a dopravu Evropské komise byla zřízena expertní skupina, která zpracovává doporučení a standardy, jež by měly sjednotit technologické platformy pro elektronické mýtné systémy. Snaha o standardizaci zavazuje i velké dodavatele mýtných systémů v Evropě. Proto i společnost Kapsch spolupracuje na ověřování standardů elektronického mýta, a to rovněž v oblasti satelitního mýta. Jsme rádi, že dodavatel, s nímž stát uzavřel smlouvu, tuto snahu Evropské unie respektuje a vychází vstříc požadavkům České republiky na budování satelitního systému pro výběr mýta. Výstavba pevných mýtných bran nebyla zbytečná, protože je bude možné využívat k řadě telematických účelů Evropská komise připravila doporučení, jak by měla vypadat OBU a k čemu by systém měl směřovat. Domníváme se, že dnes už jsou k dispozici taková technologická řešení, která dovolí vytvářet interoperabilní jednotky s tím, že na hranici mýtného sytému si OBU aktualizuje příslušný systém pro řízení práce na území konkrétní země a podle něj pak v dané zemi pracuje. Takovéto inteligentní jednotky jsou schopny pracovat jako interoperabilní v celé Evropě. Nabízí se tedy šance, že by Česká republika mohla být průkopníkem hybridního interoperabilního systému. V okamžiku, kdy se stane realitou evropský systém satelitní navigace Galileo, přejdeme na něj ze systému GPS. K tomu bude nutná výměna jednoho modulu v jednotce OBU. Vedle obyčejných OBU pak budou v budoucnu zřejmě k dispozici také dražší a lepší jednotky, které vlastníkům flotily nákladních vozidel budou poskytovat přesné údaje o provozu vozidla. Předpokládáme, že Galileo bude mít vůdčí úlohu v navigaci.“ „Pokračuje váš expertní tým i nadále v práci?“ „Ano, pokračujeme podle požadavků ministra. Nyní chceme spolupracovat na konceptu kontroly provozovatele elektronického mýtného. Kromě toho se účastníme jednání o technologické platformě pro budoucí systém a také se snažíme vytvořit metodiku pro vyhodnocování objíždění zpoplatněných úseků silnic a dálnic po dosud nezpoplatněných silnicích nižších tříd.“ Mikrovlnná technologie se bude využívat k identifikaci vozidel na dálničních úsecích „Není škoda, že se rovnou nezačalo se satelitním systémem?“ „Já jsem byl vždy příznivcem satelitního řešení. Ale vzpomeňme si, jaké potíže měli před několika lety s přípravou satelitního mýtného v Německu. I kvůli nim existoval dobrý důvod, proč ponechat ve výběrovém řízení technologickou platformu otevřenou. A jestliže stát vybral dodavatele s mikrovlnnou technologií, byla to zřejmě sázka na jistotu.“
Pavel Toman
