Pokles tržeb automobilového průmyslu by se v důsledku opatření přijatých v řadě evropských zemí, především díky šrotovnému, mohl snížit z očekávaných 25 až 30 procent na 10 až 15 procent. Na konferenci Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě to na konci října v Brně uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn.

I v dobách recese zůstává automobilový průmysl klíčovým sektorem českého hospodářství. Na celkové průmyslové činnosti České republiky se podle Martina Jahna podílí zhruba dvaceti procenty; obdobný je i jeho podíl na exportu.

Podle posledního výhledu členských podniků Sdružení automobilového průmyslu z poloviny září by se letos výroba motorových vozidel mohla zvýšit o zhruba 3,5 procenta. „Stále si myslím, že se dostaneme na hranici jednoho milionu,“ řekl Martin Jahn.

O velké efektivitě českého automobilového průmyslu podle něj svědčí mimo jiné i to, že podíl odvětví na celkové zaměstnanosti je nižší než podíl na celkové průmyslové výrobě. V loňském roce byl podle Martina Jahna pokles produkce menší než pokles tržeb. Jednak se snížily marže a jednak vzrostl zájem zákazníků o menší vozidla.

Automobilový průmysl v České republice je dobře diverzifikován mezi finalisty a dodavatele, což bude snižovat negativní dopad cykličnosti ekonomiky. Vliv recese na dodavatele bude sice pravděpodobně vyšší, ale bude se lišit v závislosti na portfoliu jejich odběratelů. Výrazný negativní dopad však lze očekávat na výrobce nákladních vozidel, návěsů a přívěsů, řekl Martin Jahn.

Návrat na úroveň před krizí až kolem roku 2013

Co se týče světového trhu, od roku 2007 se na něm výroba snížila o zhruba 17 procent. K návratu na objemy před krizí dojde zřejmě až v roce 2012 či 2013, předpověděl Martin Jahn.

Nyní zůstává pro automobilový průmysl hlavním pro-blémem to, že Česká republika dosud nezavedla jednotnou evropskou měnu; volatilita české koruny je stále vysoká, byť to dnes není tak patrné, řekl Martin Jahn.

Důležitá je podle něj i novela zákoníku práce, neboť stávající pracovní právo není připraveno na cykličnost ekonomiky a neumožňuje podnikům v období výkyvů účinně jednat.

Situaci výrobcům komplikuje i vysoká administrativní zátěž, nedostatečné vzdělávání v technických oborech a především malá obnova vozového parku. „Nejde o permanentní šrotovné, ale o politiku, která zajistí, že Česká republika nebude vrakovištěm Evropy. Na jedné straně jsme jako výrobci extrémně tlačeni k přísným marginálním emisním a bezpečnostním předpisům, na druhou stranu je na silnicích stále plno starých vozidel,“ řekl Martin Jahn.

Automobilový průmysl podle něj rovněž odmítá zavedení celoročního zákazu pátečních jízd vozidel s celkovou hmotností nad 7,5 tuny.

Pohled ekonomů

Podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy Česká republika přetáhla největší díl zahraničních investic a totéž platí i pro automobilový průmysl. Česká ekonomika má ve srovnání s ostatními zeměmi velký podíl zpracovatelského a automobilového průmyslu, ale vzhledem k tradici v těchto oborech to není překvapivé, uvedl Zdeněk Tůma. V posledních letech podle něj tato orientace přinášela dobré výsledky.

Export České republiky se podle Zdeňka Tůmy pohybuje v těsné závislosti na vývoji v eurozóně, což se letos příznivě projevilo i po zavedení šrotovného v některých zemích.

Na druhou stranu šrotovné představuje dočasné opatření, upozornil Zdeněk Tůma. Doložil to na příkladu Francie, která se o podporu obnovy starších vozidel za nová snažila již v minulosti, i pomocí změn DPH, ale efekty byly krátkodobé. „Navíc je zde riziko, že šrotovné zvýší cyk-ličnost. Dočasně může pomoci, ale přesune problém do budoucna. Efekt, který vidíme nyní, bude s největší pravděpodobností následován výrazným poklesem. Neřeší to problém restrukturalizace sektoru,“ řekl Zdeněk Tůma.

Podle jeho předchůdce a současného ředitele Consultingu Deloitte Luďka Niedermayera se zdá, že Evropa bude americkou krizí zasažena mnohem více než Amerika – nakoupila výrazně špatná aktiva a má složitější rozhodování. Nástup v České republice byl podle něj sice pomalejší, ale po něm následovaly razantní dopady. „Nyní je patrné, že země typu České republiky dosáhnou většího poklesu než země západní,“ řekl Luděk Niedermayer.

Podstatné podle Luďka Niedermayera je to, že finanční sektor v České republice je na tom dobře. Oživení je však závislé na oživení v okolních zemích. „Česká republika je vagonek připojený gumou na vláček Evropy,“ řekl Luděk Niedermayer.

Názory na zavedení eura se stále různí***

České firmy byly také v minulosti postiženy silnou českou měnou. V období silné koruny došlo například v meziročním srovnání ke zvýšení euronákladů na pracovní sílu o 25 procent. „Slabší koruna by ekonomice pomohla, volatilita ji neprospívá, zvyšuje nejistotu,“ řekl Luděk Niedermayer.

Problematický podle něj může být i balíček ministra financí Eduarda Janoty, protože míří pouze na rok 2011 a pro rok 2012 nevytváří dobrou výchozí pozici. Stejně tak by se podle něj neměl přeceňovat nárůst ekonomiky: bude k němu docházet z úrovně, na niž se ekonomika propadla, ne z bodu jejího největšího rozmachu.

Podle Zdeňka Tůmy jsou argumenty pro a proti zavedení eura velmi vyvážené. „Nemyslím si, že když v krizovém období budeme pumpovat do ekonomiky peníze, že by se tím nějak zvýšily výstupy,“ řekl Zdeněk Tůma. Nepovažuje ani za prokazatelné, že výstupy ekonomiky by potenciálně zvýšilo zavedení jednotné evropské měny. „Je to politicko-ekonomická otázka, ne čistě ekonomická,“ řekl.

Milan Frydryšek www.konference.org