25. září 2003
Pokud jde o standardy a technické požadavky, je dnes Česká republika ve výrobě užitkových vozidel na stejné úrovni jako země Evropské unie. Silná pozice stávající evropské „šestky“ výrobců vozidel kategorie N3 ovšem vedla k likvidaci domácích výrobců, především společnosti Škoda-LIAZ. Ostatní – Praga a Tatra – dále pokračují jen malosériovou výrobou speciálních vozidel; Daewoo-Avia s velmi zdařilou řadou D60/75/90 (AD100) přežívá jen díky nesmírné obětavosti svých zaměstnanců a nostalgii tradičních zákazníků. Roudnický ROSS s vozidly stejné kategorie N2 již také řady českých výrobců automobilů opustil.
Český trh je tak dnes v těžké kategorii zcela v rukou šestice výrobců – DAF, Iveco, MAN, Mercedes-Benz, Scania a Volvo-Renault – jejichž podíly na trhu jsou velmi vyrovnané. O jejich pořadí je zbytečné se dohadovat, protože to je vždy dáno volbou konkrétních kategorií a hrou čísel. Někteří z nich – DAF, MAN a Scania – nepokrývají svým výrobním programem všechny kategorie nákladních a ostatních užitkových vozidel.
V kategorii N2 kromě nich bojuje o přízeň na trhu, vedle již zmíněné Avie, i evropský Nissan s řadou Atleon.Jaké jsou hlavní charakteristiky jejich nejnovějších výrobků a čím se odlišují nová vozidla od svých předchůdců z minulého století, o nichž jsme pojednali v DN 29/03
Technický standard
Pro motory vozidel 21. století je konstrukčním standardem vznětový čtyřdobý čtyřválec (kategorie N2) a šestiválec (kategorie N3) s přímým vstřikem paliva, přeplňovaný turbodmychadlem s chlazením plnicího vzduchu. Motor s výkonovou (druhou) turbínou spojenou převodem s klikovou hřídelí, tzv. „turbocompound“, představuje zatím vrchol technických možností. Průkopníkem tohoto řešení je švédská Scania, kterou loni nečekaně podpořil obdobnou konstrukcí její věčný domácí rival Volvo.
V královské třídě vozidel pro mezinárodní dopravu se již staly standardem automatizované stupňové převodovky řízené elektronicky společně s motorem. Podobně razantním vývojem prošly nápravy, odpružení, řízení i brzdy. Například bubnové brzdy se zachovaly již jen u vozidel určených do těžkých provozních podmínek, protože jsou mnohem lépe chráněny proti mechanickému poškození, vodě a nečistotám.
Přelom století je v oblasti užitkových vozidel (a především těch, která jsou určena pro mezinárodní dopravu) charakterizován naprosto nekompromisním nástupem elektronicky řízených systémů. Slouží k řízení výšky podvozku, kvality odpružení a tlumení, ovládání brzd jízdní soupravy, sledování zatížení náprav, a dokonce i tlaku vzduchu v pneumatikách.
Elektronické systémy
Z uživatelského hlediska jsou bezpochyby nejzajímavější systémy diagnostické a navigační. Dnes již běžně využívané tzv. dynamické navigační systémy mohou být dokonce vestavěny do rozhlasového přijímače a přes něj napojeny na zpracování signálu dopravních zpráv TMC (Traffic Message Channel). Tento systém je ovšem ve zkušebním provozu pouze na území Německa a Nizozemska, na rozdíl od základního prvku všech navigačních systémů – digitálních map jednotlivých evropských států. Mapa České republiky vznikla ve spolupráci společností TeleAtlas a CEDA (Central European Data Agency) za výrazné podpory Škody Auto, z čehož také vyplývá možnost jejího využití pouze v navigačních systémech Bosch–Blaupunkt TravelPilot DX-R a DX-V.
Pro tento systém byl dokonce vyvinut snímatelný plochý monitor „wide screen“ (16:9). Jen pro zajímavost, současná verze digitální mapy ČR zahrnuje 28 tisíc kilometrů silnic a dálnic a šest tisíc městských center (v případě Mladé Boleslavi a Prahy jsou zobrazeny i názvy ulic).
Globální konkurenční prostředí
Současná vozidla musí splňovat velmi přísné ekonomické, ekologické a z konkurenčních důvodů i estetické požadavky. Nesmírně nákladný je i jejich vývoj, a není proto divu, že právě z tohoto důvodu se v druhé polovině minulého století absolutní počet nezávislých evropských výrobců snížil desetkrát. Výsledkem konkurenčního boje je to, že všechna vyráběná vozidla jsou na velmi vysoké technické úrovni a ve svých kategoriích v jednotlivých parametrech srovnatelná.
Přestože – úměrně úrovni, kvalitě a vybavení – cena vozidel neustále stoupá, jejich provozní náklady klesají. Nedostatek investičních prostředků provozovatelů vede k těsné spolupráci výrobců, prodejců a peněžních ústavů a do světa techniky, elektroniky a financí nakonec nastupuje logistika. Výrobce, který chce dnes přežít, musí zhýčkaným zákazníkům nabídnout nejen nejlepší podmínky pro financování nákupu, ale také téměř bezúdržbový provoz a dokonale plošně i časově zajištěný servis.
Avšak ani sebedokonalejší nákladní vozidlo v rukou nezkušeného, nebo dokonce špatného řidiče nemůže dosáhnout možných optimálních provozních nákladů, na nichž se významnou měrou podílí spotřeba paliva. Posledním a nejslabším článkem v provozu tak moderního výrobního prostředku, jakým současné užitkové vozidlo bezesporu je, se nakonec stal nedokonalý a chybující člověk – mezi odborníky se používá pojem „lidský faktor“.
Člověk a elektronika
Zbraní v konkurenčním boji výrobců a prodejců vozidel se proto stala péče o řidiče, jeho přípravu a výchovu. Například v České republice se obchodem roku (a možná i století) stala zakázka na 300 vozidel nejstarší světové automobilky pro nejznámější český pivovar. Expedice všech vozidel trvala téměř dva měsíce, mimo jiné i z toho důvodu, že všichni řidiči povinně prošli celodenním školením zaměřeným na obsluhu nového vozidla.
Paradoxem je, že u tak čistě strojařského výrobku, jakým vozidlo ještě donedávna bylo, rozhoduje o jeho budoucnosti zcela jiný obor – elektronika. Největší pozornost se dnes věnuje (zcela logicky) významu palubní diagnostické soustavy, průběžně monitorující technický stav a provozní podmínky vozidla. Vlastní komunikační a navigační jednotka se pomalu stává součástí vozidel pro mezinárodní dopravu a v dohledné době bude patřit k jejich standardní výbavě.
Dnes je již například běžná lokalizace vozidla přes satelit s přesností do jednoho metru. Zařízení přesně sledující okamžitou polohu vozidla včetně jeho prostojů je sice postrachem nepoctivých řidičů, ale majitelům vozidel, dispečerům velkých dopravních firem a nakonec i samotným řidičům nesmírně ulehčuje jejich náročnou práci.
Budoucnost
Výrobci vozidel a jejich konstruktéři dnes věnují velkou pozornost systémům udržujícím stálou rychlost vozidel a jízdních souprav a systémům udržujícím bezpečnou vzdálenost (odstup) při jízdě v hustém provozu. Je dokonce již technicky možné, aby pohyb celé kolony vozidel řídil (při spojení obou zařízení) pouze řidič prvního vozidla, respektive soupravy. Řidiči dalších vozidel v koloně přebírají od elektronického řídicího systému řízení svého vozidla pouze v případě přerušení jízdy či přechodu na jinou trasu. V této souvislosti se zkouší dokonce i elektronicky řízené elektro-mechanické řízení přední nápravy prostřednictvím křížového ovladače (joysticku) místo starého dobrého volantu. Řidič tímto zdvojeným ovladačem, umístěným v obou područkách sedadla, ovládá kromě směru i rychlost jízdy včetně samočinného řazení a brzdění. Zatímco pro zkušeného řidiče je takovýto způsob ovládání přímo šokem, pro mladé lidi nezatížené konvencemi a odchované počítačovými hrami představuje řízení vozidla joystickem bezproblémový proces.
Například společnost DaimlerChrysler má již vyvinuto (a na moderním zkušebním polygonu v Pappenburgu v severním Německu odzkoušeno) zcela samočinné řízení vozidla bez řidiče přes satelit. Jeho omezené využití výrobce očekává již v blízké budoucnosti, a to v terminálech kombinované dopravy, kde je malá hustota provozu, jednoduchá a pravidelná prostorová dispozice, vozidla se pohybují malou rychlostí a především – chybí v nich člověk jako dopravně rušivý element.
Všichni výrobci již také pochopili, jak silnou konkurenční zbraní může být zohlednění ochrany životního prostředí, ať již se jedná o nízkou úroveň emisí, hluku či snižování nároků na energetické a surovinové zdroje (včetně povinné recyklace materiálů). Tito výrobci si dobře uvědomují svou odpovědnost vůči lidstvu globálně, společnosti lokálně i vůči sobě samým – jedná se totiž doslova o přežití, a to jak ekologické, tak ekonomické.
Protože užitkové vozidlo pro 21. století je stavebnice složená podle individuálních požadavků zákazníků – ze skupin a dílů vlastních nebo od subdodavatelů – je stav automobilového průmyslu dobrým barometrem hospodářské situace všech vyspělých zemí světa. A stále více platí tvrzení, že automobil je prokletím i spásou lidstva.
Branko Remek