20. března 2003
Nový systém výběru mýtného na dálnicích zavede SRN 31. srpna. Povinnost platit mýtné se bude vztahovat na všechna naložená i prázdná nákladní vozidla s celkovou hmotností nad dvanáct tun, bez ohledu na to, zda jsou registrována v Německu nebo jiné zemi, tedy i na vozidla českých dopravců.
Příslušná právní úprava, která tvoří právní rámec pro výběr mýtného vypočítávaného podle ujeté vzdálenosti, v SRN vstoupila v platnost již 12. dubna loňského roku. Kromě jiného stanoví, kterých vozidel a kterých dopravních komunikací se placení mýtného týká. Definuje také, kdo je plátcem mýtného, jak se mýtné vybírá a jak probíhá kontrola.
Na základě této úpravy pak výši mýtného zvláštním předpisem určuje německá vláda. Vzhledem k nezbytnosti harmonizace podmínek hospodářské soutěže v evropské dopravě zboží obsahuje předpis i případné kompenzace „dalších specifických dopravních plateb plátce mýtného“.
Mýtné se nevztahuje na autobusy, na vozidla veřejných služeb a na vozidla určená pro čištění komunikací a zimní údržbu. Naopak silniční doprava předchozí a následná vůči kombinované dopravě zpoplatnění zproštěna nebyla.Plátcem mýtného jsou majitel vozidla, jeho nájemce, řidič a kontrolor – ti všichni za platbu mýtného odpovídají kolektivně.
Dálnice s výběrem mýtného a sazby
Mýtné se bude vybírat na všech německých dálnicích včetně kruhových objezdů kolem měst. Jedinou výjimku bude tvořit doprava na dálnicích A5 a A6 při hranicích s Francií a se Švýcarskem.
Sazby se liší podle vzdálenosti, počtu náprav a úrovně emisí nákladních vozidel. Příslušný předpis bude teprve přijat, lze však očekávat, že sazby budou odpovídat údajům shrnutým v tabulce.
Nové mýtné, odvozené od ujeté vzdálenosti, nahradí v Německu současné mýtné, stanovované na základě času, tedy tzv. eurovinětu. Další smluvní země systému euroviněty (země Beneluxu, Dánsko a Švédsko) jej ovšem nejspíše ještě po určitou dobu používat budou, takže nelze vyloučit, že mezinárodní silniční doprava mezi Německem a těmito zeměmi bude podléhat oběma systémům zpoplatnění.
Výběr mýtného
Opomenutí (ať již záměrné či nikoli) uhradit mýtné je považováno za porušení předpisů a administrativní pokuta může dosáhnout výše až 20 tisíc €.
Podle zákona o dálničním mýtném (ABMG) je plátce povinen je uhradit nejpozději v okamžiku, kdy začne dálnici používat.
Jsou dvě možnosti, jak mýtné hradit – klasickou platbou na více než 3500 místech, telefonickým nebo internetovým převodem či automaticky za pomoci speciálních palubních jednotek, tzv. OBU (On Board Unit). O způsobu platby rozhoduje plátce, používání OBU není povinné. Pokud se však pro palubní jednotku rozhodne, získá ji od provozovatele bezplatně – musí pouze uhradit jednorázovou zálohu, která se zúčtuje vůči mýtnému, jež bude hradit později.
Zařízení by měla být k dispozici od května. Zhruba 1200 servisních míst bude oprávněno je instalovat, některá z nich i mimo území SRN. Náklady na instalaci a příslušnou čekací dobu (dvě až čtyři hodiny) hradí provozovatel vozidla.
Dá-li dopravce přednost manuálnímu postupu, musí být dopravní trasa stanovena ještě před započetím jízdy a řidič je povinen uvést počet náprav, maximální povolenou hmotnost, emisní třídu a imatrikulaci. Platí se před jízdou – v hotovosti, standardní úvěrovou kartou nebo speciální úvěrovou kartou pro předplatné mýtného. K určitým problémům může dojít při změně trasy na poslední chvíli nebo při neprůjezdnosti zvolené dálnice; v těchto případech musí být mýtné příslušně upraveno.
Zvolí-li dopravce automatický platební postup, jsou výše zmíněné údaje o vozidle již uloženy v OBU a při použití zpoplatněné dálnice jsou přenášeny přes mobilní vysílač do ústřední stanice, kde se vypočítává přesná výše mýtného. Plátce následně obdrží fakturu, která může být na vyžádání rozčleněna podle všech jízd.
Mýtné bude možné uhradit i předem (předplatit si je) nebo později, pokud řidič při vstupu složí dostatečnou zálohu. Podrobnosti o tomto postupu však provozovatel doposud neoznámil.
Další informace o systému lze vyhledat na internetové adrese www.tollcollect.de.
Kontrola plateb
Administrativou, kontrolou a postihy v rámci systému zákon pověřil Spolkový úřad pro nákladní dopravu (BAG). K výkonu kontroly jsou oprávněny i celní orgány, a to v případě, že se jedná o součást kontroly dodržování zákonů a předpisů vztahujících se k jejich celním kontrolním operacím. Na tomto základě si mohou oba orgány vyžádat spolupráci provozní složky, která mýtné obhospodařuje.
BAG, celní a provozní složky jsou oprávněny shromažďovat, ukládat, používat a vyměňovat si fotografie vozidel, jména řidičů, místo a dobu použití dálnice, identifikační číslo vozidla či jeho různých částí a také všechny další údaje o vozidle nezbytné pro stanovení výše mýtného.
Zákon vymezuje i konkrétní kontrolní opatření. V případě BAG se jedná o možnost zastavovat vozidla, provádět silniční kontroly či další následná šetření. BAG může dále zakázat jízdu až do doby, než je mýtné zaplaceno, provádět kontroly přímo v podniku (pokud se sídlo firmy nachází na území SRN) a vykonávat administrativní pokutové řízení.
Provozní složka může provádět automatickou kontrolu pevnými zařízeními, další následná šetření a opravné postupy po výhradách plátce nebo nálezech kontrolních orgánů.
Kontrola plátce mýtného je tedy čtyřnásobná – sestává z automatické kontroly prováděné provozní složkou, z kontroly na pevných kontrolních stanovištích BAG, z mobilní kontroly BAG a z kontroly, kterou BAG provádí v podnicích.
Automatické kontroly provozní složky se uskutečňují pomocí videokamer nainstalovaných na speciálních stativech. Vozidla jsou při kontrole identifikována a kvalifikována podle SPZ. Pokud kontrola zjistí nesrovnalosti, je vozidlo zastaveno a prověřeno.
Přímé náklady pro dopravní firmy
Zavedení mýtného na dálnicích zvýší provozní náklady silniční dopravy zboží – v některých případech dokonce velmi výrazně. Rozsah navýšení bude záviset na charakteristice každého vozidla (počty náprav, emisní třída) a na vzdálenosti ujeté po dálnici. Například dodatečné provozní náklady německé nákladní soupravy o celkové hmotnosti 40 tun, pěti nápravách a emisní třídě Euro 3 při ujetí sta tisíc kilometrů za rok budou představovat částku 1250 € měsíčně (15 tisíc € ročně).
Očekává se, že náklady vzrostou i v oblasti spedice – u kusových zásilek o 4 až 7 procent, u přikládek o 8 až 12 procent a u celovozových zásilek o 12 až 18 procent.
Další náklady
Vedle nových přímých nákladů, které přinese zavedení mýtného, se zvýší i současné náklady v administrativě a managementu. Například úpravy počítačových programů, vytváření účtů mýtného, kontrola plateb za vlastní vozidla nebo plateb vybíraných od dalších vozidel, časově náročnější disponování za účelem omezení prostojů, vyšší využívání vozidel, informace zákazníkům spolu se zásadní snahou o převedení částek mýtného na ně (a vůbec intenzivnější práce se zákazníky) rozhodně povedou k dalšímu zvýšení nákladů.
Dále je třeba vzít v úvahu také výdaje spojené s instalací OBU, předfinancování mýtného do doby úhrady dopravného zákazníkem a rizika výpadku inkasa. Totéž se musí brát v potaz i v případě manuální platby mýtného.
Některé tyto náklady budou jednorázové (například náklady spojené s instalací přístrojů), jiné zůstanou (například náklady spojené s kontrolou a disponováním parku).
Dopad dálničního mýtného na ekonomiku a na obyvatelstvo
Vědecká studie, zpracovaná pro spolkové ministerstvo dopravy, ukázala, že dopad nového dálničního mýtného na celkovou úroveň nákladovosti v SRN bude velmi omezený. I kdyby byly všechny zvýšené náklady v konečné fázi plně přeúčtovány na spotřebitele, všeobecný index životních nákladů by se měl zvýšit o pouhých 0,15 procenta. U nákladově intenzivních komodit – jako například stavebních materiálů, potravin či následně zpracovávaných polotovarů, které potřebují více než jeden dopravní přesun – by však dopad mohl být výraznější. Zvýšení nákladů v regionu představuje vysoké riziko pro exportně zaměřenou ekonomiku, zvláště pro podniky s vysokými dopravními náklady. Jen v Německu odčerpá dálniční mýtné kolem tří miliard €, což se rozhodně do hospodářského růstu promítne.
Nezbytnost mýtné přeúčtovat
Zavedení dálničního mýtného bude pro obor silniční dopravy v Německu velice tvrdá rána. Průměrná míra rentability se v tomto oboru pohybuje kolem jednoho procenta, takže dopravní podniky nebudou schopny nové břemeno nést samy. Žádná racionalizační opatření nebo reorganizace dopravních postupů nebudou schopny tlumit odhadované zvýšení nákladů až o 18 procent. Aby se zabránilo dalšímu šíření již nyní dosti častých případů platební neschopnosti, budou dopravní firmy nuceny mýtné zcela přeúčtovávat svým zákazníkům a spoléhat se na jejich úhradu. Jinak bude ohrožena nejen kvalita služeb, ale i vlastní existence dopravců.
Německé podniky silniční dopravy neuspokojuje tvrzení, že zpoplatněním zahraničních silničních dopravců na německých dálnicích zmizí dlouhodobé daňové znevýhodnění německých silničních dopravců, které vytváří nerovnováhu v podmínkách hospodářské soutěže v Evropě. Silniční doprava podle jejich mínění v SRN podléhá vyššímu zdanění než v jiných zemích EU – a to až o devět tisíc € na jedno vozidlo. Plánovaná kompenzace ve výši 300 miliónů €, kterou jim přislíbila spolková vláda v souvislosti se snížením daně z minerálních olejů, sníží negativní dopad mýtného pouze okrajově. Nové platby přinesou další zvýšení již existujícího těžkého daňového břemena.
„Federace speditérů sběrného zboží Spolkového svazu spedice a logistiky proto již vytvořila tabulky mýtného pro jeho přeúčtování na zákazníky a doporučila, aby je její členové používali. Doporučené sazby se člení podle malých zásilek (balíky), přikládek a celovozových zásilek. Základem myšlenky je vytvořit podklad pro správný převod mýtného na příkazce.
Oddělené uvádění částek mýtného při fakturaci
Federace speditérů doporučuje převést mýtné, jímž jsou zatížena jejich i jiná vozidla, na individuální zákazníky. V takovém případě se speditér může považovat za daňového agenta „pracujícího pro stát“. Aby byla tato skutečnost zřejmá, musí ve faktuře uvádět částku mýtného. Zákazníkovi však musí poskytnout možnost tento fakt uznat a ověřit si jej.
Federace doporučuje při dalším přeúčtování považovat mýtné za vedlejší poplatek v „Tarifu pro dopravu sběrného spedičního zboží“. Příslušné sazby rozdělila podle průměrného vytížení vozidel a za základ vzala průměrnou sazbu mýtného ve výši 0,15 €/km. Tyto hodnoty uvedla variabilně a uspořádala do tabulek v programu Excel; členové federace tuto pomůcku dostanou zdarma.
Podle propočtu federace se mýtné promítne do zvýšení odměny speditéra u kusového zboží o 4 až 7 procent, u dílčích zásilek o 8 až 12 procent a u celovozových zásilek o 12 až 18 procent. V těchto sazbách vedlejšího poplatku nejsou uvedeny další výdaje speditéra, jako třeba další zatížení správy podniků, další fakturace a předfinancování mýtného.
Nové formuláře faktury je žádoucí koncipovat tak, aby postihovaly pohyb na účtech mýtného při jeho převodu nebo příjmu. Je vhodné změnit i controlling a disponování, a to tak, aby se minimalizovaly jízdy s nenaloženým vozidlem.
Nezapomenout na indexovou klauzuli
Již před Vánoci byli speditéři a dopravci, kteří podepisovali se zákazníky dlouhodobé smlouvy na letošní rok, upozorněni, že by měli trvat na uvedení klauzule, která zakotvuje možnost zvýšení ceny od okamžiku zavedení mýtného. Takzvaná indexová klauzule může mít následující znění:
„Do dopravních cen, uvedených v bodě … této smlouvy, nejsou promítnuty sazby mýtného z nákladních vozidel. Obě smluvní strany souhlasí, že tyto sazby budou muset být vzaty v úvahu, jakmile předpis, zavádějící dálniční mýtné, vstoupí v platnost.“ (ja)
