16. února 2015
Německé ministerstvo práce doposud nezveřejnilo jednoznačný výklad zásadních otázek spojených se zavedením minimální mzdy v SRN – otázek, s nimiž se potýkají silniční dopravci v České republice, ale i v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku a v dalších zemích s nižší hladinou mezd. Před dvěma týdny to uvedl mluvčí Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix.
Zákon platí již od 1. ledna, ale není podle něj reálné, aby jej dopravci registrovaní v České republice beze zbytku naplňovali. MiLoG zasahuje do českého pracovního práva, s nímž je v kolizi. Podle německého zákona by měli být řidiči odměňováni za práci vykonanou v Německu zásadně odlišně od výkonu doma nebo v jiných zemích. To odporuje tuzemskému zákoníku práce, kdy by měla být obdobná práce u jednoho zaměstnavatele honorována stejně. Zákoník práce také ukládá vyplácet stravné, jehož výše by v kombinaci s německou minimální mzdou postavila náklady českého dopravce do nekonkurenční polohy. Dalším problémem podle Martina Felixe je skutečnost, že v reálném čase, kdy zákon nabyl své účinnosti, nejsou dopravci schopni promítnout vyvolané zvýšení mzdových nákladů do cen za přepravu, a naplnění zákona by tak mohlo fatálně ohrozit ekonomiku a existenci firmy. To jednatele dopravní společnosti staví před dilema, zda má dodržet MiLoG a dostat se do rozporu s českými právními předpisy, nebo s vírou v neudržitelnost platnosti MiLoGu pro české dopravce raději žádnou úpravu mezd neprovádět, požadavky MiLoGu neplnit a zachovat si mzdový systém, jenž je v souladu s tuzemským zákoníkem práce, uvedl Martin Felix.
Pod gescí ministerstva práce a sociálních věcí se problémem zaobírá česká vláda a koordinuje postup jednotlivých úřadů vůči jejich partnerům v SRN a v EU. Důležitým podnětem byl dopis prezidenta Sdružení ČESMAD Bohemia, prezidenta Svazu dopravy a předsedy odborového svazu dopravy datovaný 16. prosince 2014 a adresovaný premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Současně se také stupňuje mezinárodní tlak na německou administrativu, aby prokázala, že MiLoG není v rozporu s legislativou EU a základními principy, jako je například volný pohyb služeb či nezvyšování administrativní náročnosti. Zde jsou aktivní všechna sdružení dopravců v postižených zemích, bruselské zastoupení IRU s vysokou angažovaností Sdružení ČESMAD Bohemia a také zástupci České republiky v orgánech EU.
„Lze předpokládat, že se situace může v řádu týdnů zásadně změnit, zejména pokud ministerstvo práce SRN vydá nějaké vysvětlující stanovisko. Dokud se tak nestane, stojí český dopravce před několika těžce řešitelnými otázkami,“ upozornil Martin Felix. První z nich je, zda má zasílat na určené kontaktní místo v Kolíně nad Rýnem hlášení o svých řidičích na území SRN. Dále jde o to, zda má upravit svůj systém odměňování, aby byl v souladu s možnými požadavky MiLoGu. Za třetí není jasné, zda má dopravce upravit evidenci pracovní doby řidičů tak, aby mohl vykázat pracovní dobu v SRN. Bezpečnou a správnou odpověď na tyto otázky podle Martina Felixe zřejmě v tuto chvíli nikdo dát neumí, existuje mnoho různých výkladů MiLoGu, ale ten rozhodující, „Made in Germany“, chybí.
Minimální mzda neplatí pro tranzit
Těsně před uzávěrkou jsme obdrželi informaci, že Německá minis-tryně práce Andrea Nahles minulý týden oznámila, že zákon o minimální mzdě nebude zatím uplatňován na cizí tranzitující řidiče a nebude tedy platit ani povinnost nahlašovat tyto řidiče celníkům v Kolíně nad Rýnem. Toto moratorium platí do vyjasnění kompatibility zákona s právem Evropské unie. Sdružení ČESMAD Bohemia tento krok sice vítá, ale bere jej pouze jako dílčí. „SRN je naším největším obchodním partnerem, a stále by se tedy zákon o minimální mzdě týkal všech doprav z a do Německa,“ uvedl mluvčí sdružení Martin Felix.
(lan)
