14. července 2005
Slovenští silniční dopravci mají podobné materiální starosti jako jejich čeští kolegové. Podle generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Slovakia Mgr. Romana Kmenta jim je způsobuje souběh klesajících cen za přepravu a rostoucích nákladů na palivo, systém daní z motorových vozidel, dlouhá splatnost faktur a velký objem vázaných financí. S představitelem nejvýznamnější asociace slovenských silničních dopravců jsme hovořili i o dalších perspektivách oboru u našeho východního souseda.
„Co přinesl slovenským dopravcům vstup země do Evropské unie?“ „Vstup do Evropské unie přinesl na jedné straně pozitiva, ale na straně druhé také řadu negativ; obojí je spolu určitým způsobem svázáno. Odpadnutí čekacích dob na hraničních přechodech, zrušení povolení v rámci unie či zvýšení počtu obrátek vozidel lze považovat za jev pozitivní. Současně s tím se však zvýšila konkurence, zvýšily se volné dopravní kapacity a snížily ceny za přepravu. Se vstupem země do unie přitom nepadly všechny legislativní rozdíly mezi jejími členskými zeměmi, takže dopravci mají v některých zemích lepší podmínky než v jiných a těžko jim lze rovnocenně konkurovat.“
„Jaký měl vstup do EU dopad konkrétně na činnost vašeho sdružení?“ „Již před vstupem Slovenska do Evropské unie bylo jasné, že se sdružení bude muset přizpůsobit změněným podmínkám. Hlavní a stabilní příjem z prodeje povolení do tehdejší evropské patnáctky se výrazně snížil, proto bylo nutné nově definovat ekonomické i zájmové činnosti, aby měla organizace pro dopravce smysl. V současné době se snažíme nabízet různé výhodné komerční služby pro dopravce a ovlivňovat rozhodovací orgány tak, aby vytvářely co nejlepší legislativně-ekonomické podmínky pro podnikání v oblasti silniční dopravy.“
„Jaká je podle vás aktuální situace slovenské silniční dopravy?“ „Záleží na úhlu pohledu. Na základě údajů Statistického úřadu SR vypadá situace v kategorii pozemní doprava velmi dobře. Do této kategorii je ovšem bohužel zahrnuta i železniční doprava, která některé výsledky zkresluje. Naše vlastní zkušenost zase svědčí o napjaté a nervózní atmosféře. Kdo čekal, že se po zániku povolení do zemí evropské patnáctky všechny problémy silniční dopravy vyřeší, musel mít růžové brýle. Dopravce dnes trápí především vysoká cena nafty, systém daní z motorových vozidel, dlouhá splatnost faktur a vázání velkého množství financí, ať již ve formě navracení DPH ze zahraničí nebo neuhrazených závazků. V kombinaci s poklesem cen za přepravu to není lehká situace.“
„Jaké jsou tedy za těchto okolností priority vašeho sdružení pro nejbližší budoucnost?“ „Uvedu je jen ve zkratce. Z interního hlediska nám jde především o dobudování moderního, flexibilního sdružení pro dopravce a o zatraktivnění jeho komerčních služeb, obecně pak dále o posunutí termínu zavedení elektronického mýtného na rok 2008 a snížení sazby spotřební daně z pohonných hmot.“
„České sdružení ČESMAD Bohemia se snaží podílet na přípravě legislativy, která se vztahuje k podnikání v silniční dopravě. Postupuje podobně i ČESMAD Slovakia?“ „V tomto případě platí, že máme společné nejen názvy a historii. Samozřejmě i my připomínkujeme legislativu a snažíme se prosazovat kroky podporující rozvoj silniční dopravy.“
„Jak by měl podle vás vypadat systém elektronického mýtného ve Slovenské republice?“ „Jestli čekáte, že označím rakouský mikrovlnný nebo německý satelitní systém, asi vás zklamu. Pro nás je podstatné hlavně to, aby to byl systém kompatibilní s jinými evropskými systémy, jednoduchý k používání, s co nejnižšími náklady a z hlediska plateb pro zákazníka s komfortním servisem. Jeho opodstatněnost musí být na Slovensku ekonomicky podložena a jeho spuštění do roku 2008 v souladu se směrnicí EU o harmonizování systémů výběru elektronického mýta.“
„Nakolik jste spokojeni se stavem silniční infrastruktury v SR?“ „Je přirozené, že každý chce, aby měl ještě lepší podmínky, než má. Na Slovensku chybí rozsáhlejší síť dálnic a rychlostních silnic, máme z nich jen fragmenty. Tempo výstavby nových silnic a odpovídající infrastruktury vůbec nedrží krok s nárůstem silniční dopravy. Když se snažíme spojit východ země se západem, kolabuje nám provoz na dvouproudové dálnici mezi Trnavou a Bratislavou a bylo by třeba přidat po jednom pruhu v každém směru. Příchod automobilek Peugeot-Citroën a KIA či koncernu Hankook situaci jen vyhrotí. A to jsem nezmínil údržbu a kvalitu silnic nižších tříd, které mají na starosti samosprávné kraje.“
„Jak jsou nyní na Slovensku zvýhodněna ekologická vozidla?“ „Výběr silniční daně (dnes v SR daně z motorového vozidla) přešel do kompetence samospráv, které v něm v drtivé většině vidí jen snadný zdroj příjmů, a proto mají tendenci ukládat co nejvyšší sazby bez jakýchkoli zvýhodnění. V letošním roce jen jeden z osmi vyšších územních celků (Banskobystrický kraj) stanovil sazby podle ekologických kritérií, takže vozidla norem Euro 2 a Euro 3 byla výrazně zvýhodněna. Je to velmi smutné, zejména dnes, když se všude zdůrazňuje nutnost šetrného přístupu k životnímu prostředí. (lan)
