Legislativa

Na konci loňského roku vyšel v Dopravních novinách 49/2005 příspěvek na téma odpovědnosti dopravce mezinárodní kamionové dopravy a náhrady škody v České republice. V textu – podle mého názoru jinak velmi prospěšném – však byla dosti nešťastně popsána odpovědnost dopravce v případě překročení dodací lhůty. Podle autorů je v tomto případě jeho odpovědnost „stejná“ jako v případě úplné či částečné ztráty zásilky. Kromě toho v textu nebyly zcela přesně uvedeny ani výše finančních limitů pro náhradu škody. K napsání tohoto příspěvku mne přimělo několik telefonátů od dopravních firem „příjemně vyděšených“ připravovanými změnami, ale i to, že Senát na konci ledna vyslovil souhlas s vládním návrhem o ratifikaci Protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), který tuto problematiku upravuje. Co říká dohoda CMR? Nuže připomeňme, že podle Úmluvy (Dohody) CMR má dopravce právo na náhradu výloh vzniklých mu vyžádáním nebo provedením pokynů odesílatele či osoby oprávněné disponovat zásilkou, pokud tyto výlohy nevzniknou jeho zaviněním. Dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty. Dopravce je zproštěn této odpovědnosti, jestliže ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty bylo zaviněno oprávněným (příkazem oprávněného), tzn. nebylo vyvoláno nedbalostí dopravce, vlastní vadou zásilky nebo okolnostmi, které dopravce nemůže odvrátit a jejichž následky odstranit není v jeho moci. Dopravce se nemůže dovolávat, ve snaze zprostit se své odpovědnosti, ani vad vozidla použitého k přepravě, ani zavinění nebo nedopatření osoby, od níž najal vozidlo, nebo jejích zástupců nebo pracovníků. Dopravce je zproštěn odpovědnosti, vznikne-li ztráta nebo poškození zásilky v důsledku zvláštního nebezpečí souvisejícího s jednou nebo více z těchto skutečností:

• použití otevřených vozidel bez plachet, bylo-li takové použití vozidel výslovně dohodnuto a poznamenáno v nákladním listě;
• chybějící obal nebo vadný obal zásilky, která je pro svoji povahu, není-li řádně balena nebo není-li balena vůbec, vystavena ztrátám nebo poškozením;
• manipulace, naložení, uložení nebo vyložení zásilky odesílatelem, příjemcem nebo osobami jednajícími za odesílatele nebo příjemce;
• přirozená povaha určitého zboží, pro kterou podléhá úplné nebo částečné ztrátě anebo poškození, zejména lomem, rzí, vnitřním kažením, vysycháním, unikáním, normálním úbytkem nebo působením hmyzu nebo hlodavců;
• nedostatečné nebo vadné značky nebo čísla jednotlivých kusů zásilky;
• přeprava živých zvířat.

Neodpovídá-li dopravce za některé z okolností, které způsobily škodu, odpovídá podle toho, do jaké míry, respektive jaké okolnosti (za něž po-dle této Dohody odpovídá) přispěly ke škodě. Provedení důkazního řízení o tom, že ztráta zásilky, její poškození nebo překročení dodací lhůty vznikly z příčin výše uvedených, náleží dopravci. Kdy je překračována dodací lhůta? A nyní ke zmíněnému překročení dodací lhůty: Překročení dodací lhůty nastane tehdy, nebyla-li zásilka dodána příjemci ve lhůtě (době) sjednané v přepravní smlouvě. Pokud však nebyla dodací lhůta sjednána, dochází k překročení dodací lhůty tehdy, přesahuje-li skutečná doba přepravy (s přihlédnutím k okolnostem) – a při dílčích nakládkách zejména s přihlédnutím k času potřebnému pro sestavení celovozové zásilky – dobu, kterou lze očekávat od tzv. pečlivého dopravce. Je-li překročena dodací lhůta (a oprávněný prokáže, že vznikla škoda z důvodů uvedených v Dohodě CMR), je dopravce povinen hradit škodu pouze do výše dovozného (správněji – podle české terminologie – přepravného). Silniční přepravní řád uvádí sankci za překročení dodací lhůty ve výši 10 procent dovozného za každých 24 hodin jejího překročení, nejvýše však jako polovinu celkového dovozného s tím, že přepravci nezaniká nárok na úhradu škody způsobené nedodržením dodací lhůty s omezením do výše dovozného. Poznámka k přepravě tzv. nebezpečného zboží: Odevzdá-li odesílatel k přepravě nebezpečnou zásilku, je povinen upozornit dopravce na přesnou povahu nebezpečí, které z přepravy této zásilky plyne, popřípadě mu sdělit, jaká bezpečnostní opatření je třeba učinit. Není-li toto upozornění zapsáno v nákladním listě, je povinností odesílatele nebo příjemce prokázat jiným způsobem, že dopravce znal přesnou povahu nebezpečí spojeného s přepravou zásilky. Dopravce může nebezpečné zásilky, jejichž nebezpečnou povahu neznal, kdykoli a kdekoli složit, zničit nebo zneškodnit, a to bez jakékoli povinnosti nahradit škodu; kromě toho odesílatel odpovídá za veškeré výlohy a škody vzniklé odevzdáním takové zásilky k přepravě nebo její přepravou (srovnej Dohodu ADR). Spolu s náhradou škody může oprávněná strana požadovat i úroky z náhrady škody, a to ve výši 5 % p. a. Úroky se začínají počítat ode dne podání písemné reklamace, respektive případným podáním žaloby. Při poškození zásilky hradí dopravce částku, o kterou se její hodnota snížila – částka se vypočítá z hodnoty zásilky. Náhrada škody však nesmí přesahovat: l je-li poškozením znehodnocena celá zásilka – částku, která by se vyplatila při její úplné ztrátě; l je-li poškozením znehodnocena jen část zásilky – částku, která by se vyplatila při ztrátě znehodnocené části zásilky. Náhrada škody uvedením zásilky do původního stavu není možná. Co se týče tzv. zvláštního zájmu: Podle ustanovení Dohody CMR může odesílatel, zaplatí-li však dohodnutý příplatek k přepravnému, udat v nákladním listě tzv. částku zvláštního zájmu na dodání zásilky – pro případ její ztráty nebo poškození anebo překročení dodací lhůty. V takových případech pak dopravce odpovídá do výše smluvně stanoveného zvláštního zájmu. Je třeba znát lhůty Značné problémy se často vyskytují u lhůt pro uplatnění jednotlivých nároků, kde platí: Převzal-li příjemce zásilku, aniž spolu s dopravcem náležitě zjistil její stav, nebo ohlásil-li dopravci výhrady s uvedením vše-obecných údajů o povaze ztráty nebo poškození zjevně znatelné a nejpoz-ději do sedmi dnů ode dne vydání zásilky (nepočítaje v to neděle a uznané svátky) a jde-li o ztráty nebo poškození zjevně neznatelné, má se za to (pokud se neprokáže opak), že obdržel zásilku ve stavu uvedeném v nákladním listě. Jde-li o ztráty nebo poškození zjevně neznatelné, musí být výše uvedené výhrady učiněny písemně. Byl-li stav zásilky náležitě zjištěn příjemcem a dopravcem, je proti výsledku takového zjištění přípustný důkaz jen tehdy, jde-li o ztráty nebo poškození zjevně neznatelné a poslal-li příjemce písemné výhrady dopravci do sedmi dnů po tomto zjištění, nepočítaje v to neděle a uznané svátky. Nárok na náhradu škody za překročení dodací lhůty musí být uplatněn pouze písemnou výhradou zaslanou dopravci do 21 dní poté, co byla zásilka dodána k dispozici příjemci. Den vydání zásilky nebo po-dle okolností den zjištění stavu zásilky nebo den, kdy byla zásilka dána k dispozici příjemci, se do lhůt uvedených v tomto článku nezapočítává. Výše uvedená lhůta k uplatnění nároku škody za překročení dodací lhůty je prekluzivní (to znamená, že po jejím marném uplynutí již není možno uplatnit tento nárok ani v soudním řízení). Dopravce a příjemce jsou povinni v přiměřené míře vzájemně si ulehčit provádění potřebných zjištění a šetření. Promlčení ruší nároky Nároky z přeprav, na něž se vztahuje Dohoda CMR, se promlčují za jeden rok. V případě úmyslu nebo takového zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, je promlčecí doba tříletá. Promlčecí doba počíná běžet: l při částečné ztrátě zásilky, při jejím poškození nebo při překročení dodací lhůty dnem vydání zásilky; l při úplné ztrátě třicátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, a nebyla-li dodací lhůta dohodnuta, šedesátým dnem po převzetí zásilky dopravcem; l ve všech ostatních případech uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Den, kterým promlčecí doba počíná běžet, se do promlčecí doby nepočítá. Promlčené nároky se již nemohou uplatňovat ani vzájemnou žalobou, ani námitkami. Co se týče náhrady škody za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky, nesmí tato přesáhnout – s výjimkou tzv. částky zvláštního zájmu, respektive tzv. sjednané ceny – Dohodou CMR stanovený finanční limit. V ČR se dosud obecně jedná o 25 tzv. zlatých franků za 1 kg hrubé hmotnosti nákladu. Dohoda CMR pojednává o tzv. zlatém franku (o hmotnosti 10/31 g o ryzosti 0,9). Podle sdělení ČNB se jedná o zlatý frank rovnající se 65,6 mg zlata o tisícinové jakosti 900. Nepodepsaný protokol znevýhodňuje české dopravce Zlatý frank (Gold Franc, GF) je původní účetní jednotka banky pro mezinárodní platby (BIS) v Basileji (tou byla až do 31. března 2003, od té doby se jako taková účetní jednotka používá SDR/ZPČ – viz níže). Jeho poslední definice pochází z roku 1979, kdy byla určena hodnota 1,94149 USD za 1 GF. Z této hodnoty by se měla aktuálním kurzem USD/Kč vypočítat jeho korunová protihodnota (tedy např. 1 USD = 27,331 Kč, 1 GF = 1,94149 USD, tj. 1,94149×27,331 Kč = 56,0629 Kč). (Pozn.: Jde o informaci převzatou od Ing. M. Kellera z ČNB ve věci ekvivalentu GF pro případné aktuální použití, získanou od JUDr. Jiřího Krofty). Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) výši náhrad škody uvedenou výše (čl. 23 odst. 3 Dohody CMR) upravily Protokolem k Dohodě CMR ze dne 5. 7. 1978, který zavádí používání fiktivní měnové jednotky Special Drawing Rights – SDR (česky: zvláštní práva čerpání – ZPČ). Ta je propočítávána z tzv. měnového koše tvořeného nejstabilnějšími měnami pěti států (USA, Japonska, Švýcarska, Velké Británie a Německa). Maximální výše náhrady škody dopravcem podle Protokolu k Dohodě CMR se tedy vypočítá takto: hrubá hmotnost nákladu (v kg) x 8,33 (ko-eficient) x 1 SDR (ZPČ). Aktuální kurz SDR (ZPČ) je možno zjistit z kurzovního lístku (v současnosti jde o částku přibližně 34 až 35 Kč za 1 SDR). Přes četné diskuse a letité snahy dopravců Česká republika zatím výše uvedený Protokol nepodepsala, a tak eventuální použití SDR/ZPČ je dosud bez příslušného právního základu. Z výše uvedeného vyplývá, že výše limitu odpovědnosti dopravce MKD za náhradu škody je v ČR v současnosti asi pětinásobně vyšší než ve většině ostatních států MMF, respektive EU. Především na základě aktivit sdružení ČESMAD Bohemia došlo k tomu, že se problematika ratifikace zmíněného Protokolu začala probírat i na nejvyšších správních a posléze i legislativních místech České republiky. Usnesením vlády ČR č. 1022 ze dne 17. srpna 2005 byl podán návrh na zahrnutí znění Protokolu k Dohodě CMR i do legislativy ČR. Loni v prosinci s tímto návrhem vyslovila souhlas Poslanecká sněmovna, letos na konci ledna návrh schválil i Senát. Po podpisu prezidenta tak bude protokol k Dohodě CMR začleněn do národního práva ČR (předpokládá se snad během první poloviny letošního roku). Nelze pochybovat o tom, že tento fakt přinese pozitiva nejen pro samotné naše dopravce MKD, ale vnese i důstojný řád – a především tolik potřebnou právní jistotu – do veškerých obchodních operací realizovaných v ČR s účastí našich přepravních služeb využívajících MKD. JUDr. Ing. Radek Novák, CSc., Vysoká škola ekonomická Praha, Fakulta podnikohospodářská, katedra logistiky