Daňové úlevy pro kombinovanou dopravu

Jaké jsou podmínky pro využití slevy na silniční dani?

Česká republika i Evropská unie kladou velký důraz na rozšiřování kombinované dopravy a snaží se vytvářet i legislativní podmínky pro její rozvoj. Jednou z forem podpory je sleva na silniční dani pro silniční vozidla, která se zapojují do přepravního řetězce v rámci kombinované dopravy.

V České republice byla uplatněna v § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Znění § 12 odpovídá Směrnici Rady č. 92/106/EHS ze 7. prosince roku 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované dopravy zboží mezi členskými státy.

Důležitým předpokladem možnosti uplatnění slevy na dani je to, že vozidlo je použito ke kombinované dopravě, tedy k takové přepravě zboží, při níž se jím při překládce (změně druhu dopravy) přímo nemanipuluje, ale manipuluje se s přepravní jednotkou či s vozidlem, v němž je uloženo. Současně musí vždy část přepravy probíhat po železnici nebo vnitrozemské vodní cestě a pouze počáteční anebo konečný úsek (svoz nebo rozvoz) po pozemní komunikaci.

Pro uplatnění slevy ovšem musí být splněny i další tři základní podmínky:

  1. Část přepravní cesty po území ČR musí být kromě přepravy po silnici vykonána po železnici nebo vnit-rozemské vodní cestě na minimální vzdálenost 100 kilometrů vzdušnou čarou. Železniční nebo vnitrozemský vodní úsek nemusí vést jen po území ČR, ale musí na území ČR začínat nebo končit. V případě přepravy z nebo do přístavu ležícího na území ČR může být maximální vzdálenost po silnici 150 km vzdušnou čarou. Tyto vzdálenosti se pro uvedený účel určí z mapy příslušného území, a to změřením vzdálenosti mezi zjištěnými místy nakládky/vykládky a překládky.
  2. Při změně druhu dopravy se musí manipulovat pouze s přepravní jednotkou nebo vozidlem (nikoliv se zbožím v nich uložených) a překládka mezi silnicí a železnicí (respektive vnitrozemskou vodní cestou) musí být realizována na území ČR.
  3. Nakládka a vykládka přepravní jednotky nebo vozidla (anebo alespoň jedna z těchto operací) se musí uskutečnit na území ČR.

Přepravní jednotkou kombinované dopravy se rozumí velký kontejner – podle normy ISO řady 1 o délkách 20 až 45 stop, výměnná nástavba a odvalovací kontejner. Nákladní silniční vozidla a silniční soupravy (kamiony) jsou považovány v rámci kombinované dopravy po železnici také za přepravní jednotky. Speciálním silničním návěsem je tzv. sedlový návěs, který je konstrukčně upraven pro vertikální překládku pomocí kleštin.

Vozidlem (silničním vozidlem) se rozumí v případě přepravy kontejnerů a výměnných nástaveb:

l tahač s kontejnerovým návěsem (návěsová souprava) s trny pro rohové prvky ve vzdálenosti odpovídající kontejnerům ISO řady 1;

l motorové vozidlo s ložnou plochou pro kontejnery či výměnné nástavby, případně ve spojení s přívěsem pro přepravu kontejnerů a výměnných nástaveb;

l silniční nakladač nebo překladač kontejnerů ISO (tahač s návěsem, na kterém je instalován překládací mechanismus pro manipulaci kontejnerů ISO).

Možná místa překladu

Jako místa překládky především pro kontejnery ISO řady 1 lze použít překladiště s veřejným přístupem v lokalitách Praha-Uhříněves, Praha-Žižkov, Mělník, Lovosice (překladiště provozované společností TRANS-SPED-CONSULT, s. r. o., i překladiště provozované společností ČD-DUSS Terminál, a. s.), Přerov, Želechovice-Lípa, Brno-Horní Heršpice, Nýřany, Vratimov a Otrokovice. V menším rozsahu mohou posloužit i některé železniční stanice nebo překladiště s neveřejným pří-stupem, jako jsou například překladiště provozovaná společností Talosa, s. r. o., v Kopřivnici a v Uherském Brodě, společností Škoda Auto v Mladé Boleslavi, společností CARU Praha, s. r . o., v Brandýse nad Labem, případně i další. Tato překladiště jsou umístěna vesměs na podnikových vlečkách. Odvalovací kontejnery se manipulují zařízením umístěným na silničních vozidlech. K tomu je potřebný jen určitý prostor a zpevněná plocha u koleje, kde se manipulace uskuteční. Jejich překládka je tedy možná v mnohých železničních stanicích nebo na vlečkách. Výměnné nástavby a sedlové návěsy se až na výjimky manipulují v překladištích v Lovosicích.

Počáteční nebo konečný úsek po pozemní komunikaci, který předchází nebo následuje železniční přepravě, není v tomto případě vzdálenostně limitován, ale měl by být co nejkratší, a to z/do nejbližšího překladiště.

Jako místa překládky pro kombinaci voda – silnice lze použít veřejné přístavy Mělník, Lovosice, Ústí nad Labem a Děčín. Tyto přístavy jsou vybaveny potřebnými překládacími mechanismy pro překládku kontejnerů ISO v kombinaci voda – silnice a opačně.

Počáteční nebo konečný úsek po pozemní komunikaci, který předchází vodní přepravě nebo ji následuje, je v tomto případě limitován a může být dlouhý maximálně 150 kilometrů vzdušnou čarou. Je-li delší, není možné přepravu zahrnout do uplatnění nároku na slevu silniční daně.

Výše slevy

U vozidla používaného výlučně k přepravě v počátečním nebo koncovém úseku kombinované dopravy (tedy svozu nebo rozvozu) činí sleva na silniční dani dokonce sto procent. U vozidel, která uskuteční v kombinované dopravě ve zdaňovacím období:

l více než 120 jízd, činí sleva

90 procent silniční daně;

l od 91 do 120 jízd, činí sleva

75 procent silniční daně;

l od 61 do 90 jízd, činí sleva

50 procent silniční daně;

l od 31 do 60 jízd, činí sleva 25 procent silniční daně.

Je-li vzdálenost ujetá na území ČR delší než 250 kilometrů po železnici nebo po vnitrozemské vodní cestě (v současné době však není možné takovou vzdálenost po vnitrozemské vodní cestě překonat), započítává se pro účely slevy na silniční dani taková jízda jako dvě jízdy.

Jak prokázat nárok na slevu?

Sleva silniční daně se uplatňuje u místně příslušného správce daně a prokazuje se přepravními doklady s potvrzenými údaji od operátora kombinované dopravy v překladišti kombinované dopravy, případně od nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce, respektive přípojné železniční stanice v případě překládky na vlečce. Pokud přepravu mezi železniční stanicí a příjemcem (odesílatelem) provádí silniční dopravce, potvrzuje mu údaje příjemce, respektive odesílatel zásilky kombinované dopravy. Obdobně je tomu v případě přeprav přes vlečku, kterou využívá příjemce či odesílatel zásilek kombinované dopravy. Je-li

přeprava zásilky kombinované dopravy organizována přes vnitrozemský přístav, prokazuje se uplatnění slevy silniční daně přepravními doklady potvrzenými vnitrozemským přístavem, spedicí, celním úřadem nebo odesílatelem (příjemcem) zásilky kombinované dopravy.

Většina zásilek kombinované dopravy se přepravuje na ucelených vlacích kombinované dopravy mezi námořními přístavy v západní Evropě a překladišti s veřejným přístupem v ČR. S ohledem na technologii práce je ucelený vlak s desítkami přepravních jednotek od různých odesílatelů či pro různé příjemce podáván k přepravě na železnici zpravidla jen s jedním železničním nákladním listem. Proto se v tomto případě nelze prokazovat železničními nákladními listy při uplatnění slevy na silniční dani.

Jaroslav Novák, Ivan Novák, Jiří Šabata

spinner