IRU: Nejasnosti u CountEmissions EU stále přetrvávají

IRU: Nejasnosti u CountEmissions EU stále přetrvávají

Mezinárodní unie silniční dopravy IRU vítá dohodu Rady o přístupu well-to-wheel (od zdroje ke kolu) pro počítání emisí v odvětví dopravy. Hlavní nejasnosti však přetrvávají v otázce, jak zacházet se subdodávkami, které jsou v silniční dopravě běžnou praxí, a kolik byrokracie a nákladů nové výpočty dopravcům přinesou.

Návrh CountEmissions EU předložila Evropská komise na začátku roku jako součást „Balíčku pro zekologičtění nákladní dopravy“ (Greening Freight Package). Cílem nového nařízení je zavést společný rámec EU pro výpočet a zveřejňování emisí skleníkových plynů z osobní a nákladní dopravy.

Pozitivní podle IRU je, že Rada podpořila přístup Evropské komise a sladila návrh CountEmissions EU s normou ISO 14083. Norma ISO se již používá a poskytuje metodiku pro výpočet a zveřejňování emisí skleníkových plynů pomocí přístupu „od zdroje ke kolu“.

Velkou novinkou oproti návrhu Evropské komise je, že Rada by chtěla, aby velcí dopravci byli povinni počítat své emise pro vnitrostátní provoz na základě primárních údajů.

Ředitelka IRU pro prosazování zájmů EU Raluca Marian k tomu uvedla: „Bereme na vědomí, že Rada by chtěla, aby velcí provozovatelé dopravy počítali své emise na základě svých skutečných vozových parků a provozů. To samo o sobě není ani dobré, ani špatné, protože velké společnosti musí své emise vykazovat podle směrnice EU o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Problémem je, že Rada nemá jasno v tom, co se považuje za velký podnik. Ocenili bychom odkaz na definice používané v CSRD. Dobrým začátkem by byla konzistentnost pravidel EU.“

Rada rovněž zavazuje Evropskou komisi, aby poskytla online nástroj pro výpočet emisí skleníkových plynů.

Otázka subdodavatelů

Jedním z hlavních bodů nejistoty pro toto odvětví je však podle IRU spolupráce se subdodavateli. Vzhledem k tomu, že velká část trhu silniční dopravy je charakterizována subdodávkami, je důležité vyjasnit, zda velká společnost, která při podávání zpráv vychází z primárních údajů, může používat výchozí (sekundární) údaje pro malé subdodavatele. Ve většině případů jsou malí subdodavatelé mikropodniky (jedno až pět vozidel), které nemají potřebné odborné znalosti nebo nástroje ke shromažďování údajů a k výpočtu a zveřejňování emisí skleníkových plynů.

„Rada nedokáže objasnit jednoduchou otázku pro odvětví silniční dopravy: Jak by se mělo zacházet s údaji subdodavatelů pro účely výpočtu emisí? Někteří to nazývají detailem, ale tento ‚detail‘ je pro naše odvětví důležitý. Pokud tomuto aspektu nerozumíme, jak může odvětví silniční dopravy toto pravidlo uplatňovat? A jak si lze vůbec představit, že by mikropodnik mohl mít schopnost, čas a prostředky na shromažďování primárních údajů?“ řekla Raluca Marian.

Sporné ověřování

Druhý významný bod se týká ověřování výstupních údajů, což je další prvek, který nebyl řádně zohledněn. Jakmile provozovatelé vypočítají své emise skleníkových plynů, bude třeba, aby je ověřil orgán pro posuzování shody a zajistil, že splňují požadavky. Ačkoli komise plánuje přijmout konkrétní pravidla pro postup ověřování později, rozsah by měl být podle IRU vyjasněn již v návrhu.

„Současný text je v otázce úlohy orgánů posuzování shody poněkud matoucí. Každý den se uskuteční miliony přepravních operací. Předpokládáme, že nikdo nechce razítko, které by potvrzovalo, že emise byly v každém případě přesně spočítány. V zákoně to ale není jasné a komise to nijak nezlepšila,“ zdůraznila Raluca Marian.

„Nyní se zájmem sledujeme Evropský parlament, který se k tomuto spisu musí ještě vyjádřit. Stále doufáme, že se verze Parlamentu zlepší. Pozice Parlamentu, která se očekává v dubnu, bude čelit Radě při jednáních v rámci trialogu,“ dodala Raluca Marian.

(lan)

Foto: lan

spinner