1. března 2007
I když se loni nehodovost na českých a moravských silnicích v celkových číslech snížila, počet nehod nákladních vozidel a autobusů naopak dále rostl. O důvodech tohoto stavu a o možnostech nápravy jsme hovořili s ředitelem Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky Ing. Zdeňkem Bambasem. „Podle statistik, které policie zveřejnila na začátku roku, se loni na rozdíl od obecné nehodovosti počet nehod zaviněných řidiči nákladních vozidel a autobusů v meziročním srovnání zvýšil. Proč?“ „Podle mého názoru se nehodovost nákladních vozidel zvyšuje úměrně tomu, jak roste intenzita silničního provozu. I když nemám k dispozici konkrétní statistiku, řekl bych, že intenzita provozu těžké nákladní dopravy se v posledních čtyřech letech zdvojnásobila a dále se zvyšuje.“ „Jaká je nejčastější příčina nehod nákladních vozidel?“ „Jednoznačně nevěnování se řízení. To je patrné i na dálnicích, kde 29,9 procenta všech nehod (1455 z celkem 4871) způsobili řidiči nákladních vozidel a zavinili při tom smrt deseti osob. Měli tak na svědomí 32,3 procenta ze všech 31 loňských úmrtí na českých dálnicích. Ve všech těchto případech bylo – až na výjimky – příčinou to, že řidič byl unavený a za jízdy usnul nebo se nevěnoval řízení a třeba si vařil kávu. Ani v jednom případě nešlo o nezvládnutí řízení. Co se týče úmrtí zaviněných řidiči autobusů, jejich počet se sice loni oproti roku 2005 zvýšil z deseti na šestnáct, ale v tomto případě se jedná o statistiku malých čísel, a těžko z ní tedy vyvozovat nějaké závěry. Například před pár lety při nehodě autobusu u Nažidel zemřelo 19 osob a tato jediná nehoda pak celkovou statistku výrazně ovlivnila.“ „Dopravci tvrdí, že jsou dnes v důsledku nedostatku kvalifikovaných řidičů nuceni pouštět za volant i takové lidi, které by dříve nepustili ani na dvůr firmy. Nemůže být právě to příčinou nárůstu nehod kamionů?“ „Zatím jsme v tomto směru nezaregistrovali nějakou změnu. Ale stále platí, že nejnebezpečnější jsou začínající řidiči a řidiči s praxí do dvou let od získání řidičského oprávnění. Tak tomu bylo před lety a je tomu tak stále. Obecně bych ovšem řekl, že se všichni řidiči – včetně řidičů kamionů – nyní chovají lépe než před rokem. A platí to jak pro tuzemské, tak i pro zahraniční řidiče. Do značné míry k tomu přispívá určitý ,stádní instinkt‘ – například když typický český řidič vyrazí do Švýcarska, kde všichni dodržují rychlost 50 km/h, přizpůsobí se jí i on. A totéž zřejmě platí i pro zahraniční řidiče na českých silnicích: chovají-li se na nich domácí řidiči slušněji než v minulosti, přizpůsobí tomu svůj styl jízdy. Působí to ovšem i opačně – když přijedete do Ruska, kde se jezdí divoce, zdivočíte také.“ „Kteří zahraniční řidiči nákladních vozidel loni zavinili nejvíce dopravních nehod?“ „Nejvíce – 749 nehod – loni způsobili slovenští řidiči. O život při nich přišly dvě osoby, těžce zraněno bylo deset a lehce zraněno 46 osob. Po nich s 621 nehodami následovali řidiči polských vozidel, kteří zavinili sedm úmrtí, 13 lehkých a 61 těžkých zranění. Řidiči německých vozidel zavinili 273 nehod s jedním úmrtím.“ „Jak budete postupovat při silničních kontrolách v letošním roce?“ „Budeme si počínat tak jako dosud. Na profesionální řidiče, a zejména na řidiče kamionů, budeme ovšem policisty dále odborně připravovat, protože zatím ne každý policista je schopen kvalifikovaně zkontrolovat dodržování dohod AETR a ADR nebo třeba sociálních předpisů. Plánujeme rozsáhlé vzdělávání policistů a budeme se snažit zlepšovat také jejich technické vybavení. Konkrétně usilujeme o to, aby policisté při silničních kontrolách měli k dispozici počítače. Obzvláště při kontrolách přeprav nebezpečných věcí potřebují velké množství informací.“ „Policii se často vytýká, že kontroluje a zastavuje vozidla pouze tam, kde je to snadné…“ „A těžko tomu může být jinak. Kontroly nelze provádět na místě, kde být nemohou. Pro mě osobně je nemyslitelná představa, že by kvůli kontrole došlo k dopravní nehodě. I to se však stává. Například na konci loňského roku při kontrole ze strany celní správy do vozidla narazil polský automobil a pět osob bylo usmrceno. Podle mého názoru není podstatné, že pracovníci celní správy tuto nehodu nezavinili. Skutečností zůstává, že k ní došlo při kontrole. A nechci, aby se něco podobného stalo i nám. I tak bych však chtěl upozornit řidiče, že pokud se jim zatím třeba daří unikat nám a jejich přestupky zůstávají neodhaleny, v budoucnu to budou mít stále těžší.“ „Statistiky nehod zpracovávané policií a pojišťovnami se výrazně rozcházejí…“ „Ano, zatímco podle pojišťoven počet nahlášených nehod stoupá, podle policie naopak klesá. Pravděpodobně je to dáno tím, že se zvýšila hranice z dvaceti na padesát tisíc Kč, do níž nemusí řidič nehodu policii hlásit. Právě v tomto segmentu se totiž zvýšil počet nehod hlášených pojišťovnám. Jde o nehody, jejichž nahlášení by si řidiči asi rozmysleli v případě, že by je museli hlásit i policii. Domnívám se ovšem, že v mnoha případech se jedná o pojišťovací podvody. Pro upřesnění: policii dnes řidič nemusí volat v případě, že škoda při nehodě nepřesáhla hranici padesáti tisíc Kč a nebyla při ní způsobena škoda třetí osobě. K nehodě služebního vozidla tedy policie musí být přivolána vždy.“ „Jak jste po půl roce spokojeni s bodovým systémem?“ „Myslím si, že bodový systém nemá na nikoho, vyjma vysloveně nenapravitelných pirátů silnic, negativní dopad. Přestože se tvrdí, že chování řidičů se již vrátilo do starých kolejí, není to pravda. A i když třeba řidiči jezdí větší rychlostí, než je povoleno zákonem, překročení limitu není tak vysoké jako v minulosti. To je zřejmě dáno jednak očekáváním malé tolerance ze strany policie a jednak tím, že v bodovém systému se spolu s rostoucí rychlostí zvyšuje i výše pokut a počet trestných bodů. Je zřetelně vidět, že si to řidiči uvědomují. Vozidla jezdící po dálnici rychlostí 200 km/h jsou již minulostí.“ „Profesionální řidiči najezdí ročně mnohem více kilometrů než běžní řidiči a statistická pravděpodobnost, že dostanou více trestných bodů, je u nich tedy vyšší…“ „Pokud se na to díváme pouze z hlediska počtu najetých kilometrů, tak asi ano. Ale na druhé straně se jedná o zkušené profesionály, kteří na rozdíl od svátečních řidičů nemají potíže se zvládnutím vozidla a orientací v náročném provozu.“ „Takže stávající podoba bodového systému vám vyhovuje?“ „Mně osobně v bodovém systému vyhovuje v podstatě vše. Jistě, jsou v něm určité nedostatky, například některé přestupky trestá přísněji, než by člověk podle jejich závažnosti předpokládal, zatímco v jiných případech je tomu naopak. Ale nemyslím si, že by to způsobovalo nějaký závažný problém. Jestli vám například hrozí zákaz činnosti za to, že se postavíte invalidovi na parkoviště, tak se tam nestavte a máte pokoj. Faktem však je, že celá novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, tedy nejenom bodový systém, obsahuje více chyb. Evidentní chybou bodového systému je například to, že i když je určen pouze pro řidiče motorových vozidel, připisuje bod i za užití dálnice nemotorovým vozidlem. Za chybu lze asi považovat i to, že zákonem je stanovena sankce až 50 tisíc Kč pro cyklistu, který si sám způsobí úraz. Ale to jsou detaily, myslím si, že jako celek je nový zákon velkým přínosem a stejně tak i bodový systém.“ „Existuje i nadále možnost domluvy, nebo musí být vždy udělena pokuta, respektive odečteny body?“ „Zákon samozřejmě připouští i možnost domluvy, ale pouze při méně závažných přestupcích. U těch závažnějších pak stanovuje spodní hranici postihu. To považuji za klad, neboť to představuje přinejmenším jakési protikorupční opatření. Policista tak již například nemůže propustit opilce za volantem s tím, že mu domluvil, což je rozhodně dobře. Já osobně jsem zastáncem fixních pokut. To, že dnes může řidič například za chybějící známku dostat trest od domluvy až po půl milionu Kč, asi není v pořádku. Zohlednit osobu toho, kdo se přestupku dopustil, a okolnosti, které jeho spáchání předcházely, mohl již zákon, a ne až kontrolní orgán. Fixní pokuty se mi prostě zdají spravedlivější.“ „Loni se objevily informace o tom, že policie uvažuje o monitorování kontrol kamerami. Můžete k tomu říci něco bližšího?“ „Máme několik pilotních projektů, které jsou zaměřeny na dokumentování dění na silnici buď obrazem, nebo zvukem, nebo obojím, ale na jejich masivní aplikaci do praxe zatím bohužel nemáme dostatek finančních prostředků. Jsem však toho názoru, že policie by se v budoucnu dokumentací takových přestupků, jako je překročení rychlosti nebo jízda na červenou, zabývat neměla. V tomto směru je pro mě vzorem Velká Británie, která je poseta kamerami, ale policie s nimi nemá co do činění. O vše se starají vyčlenění úředníci, kteří záznamy vyhodnocují. Řidič pak dostane složenku, a pokud nezaplatí, přijde k němu exekutor. Jedná se o velice účinný, a navíc levný způsob působení na bezpečnost silničního provozu. Pořízení a provoz kamer vyjde totiž podstatně levněji než mzdy mnoha policistů. Jsem přesvědčen, že dříve či později se této praxe dožijeme i u nás.“
Milan Frydryšek
