ING. Petr Laušman (ŘSD)

Ředitelství silnic a dálnic letos hodlá dokončit rekordní množství dálnic. Další kilometry komunikací se stavějí nebo se v nejbližší době stavět začnou, ale hrozí, že tempo stavebních prací by mohl výrazně ovlivnit nedostatek peněz. Letošní zima totiž silničáře stála více, než plánovali. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Ing. Petr Laušman nicméně věří, že jim stejně jako loni i letos pomůže stát. „V letošním roce by měly být zprovozněny desítky kilometrů nových dálnic. Můžete připomenout nejdůležitější úseky?“ „Rozhodující porci ze 72 kilometrů nových dálnic zajistí dálnice D11, konkrétně zhruba 45 kilometrů z Poděbrad až před Hradec Králové, kde budou kvůli problémům s pozemky scházet asi čtyři kilometry. Na ně ještě nemáme stavební povolení. Dalším významným projektem je dálnice D8, která povede od Řehlovic na hranici s Německem a bude zprovozněna současně s německým úsekem dálnice A17 do Drážďan; úsek měří 23 kilometrů. Posledním dálničním projektem je obchvat Plzně na dálnici D5; jde o zhruba 3,5kilometrový úsek, na němž se zprovozní tunel Valík a most přes Úhlavu. Současně se zprovozněním dálnice A6 na německém území na začátku října se také poprvé v historii propojí dálniční sítě Německa a České republiky.“ „Kde by se mohlo letos, případně v příštím roce, začít stavět?“ „Letos předpokládáme, že budeme pokračovat zejména ve výstavbě dálnice D47. Doufám, že když jsme získali územní rozhodnutí na hraniční úsek u Bohumína, povede se nám během letošního a příštího roku začít i tento úsek. Jinak by se mělo stavět kolem Hladkých Životic. Letos by tak měla být rozestavěna celá dálnice D47. Chtěli bychom rovněž rozestavět některé další úseky na dálnici D1, je však otázka, zda se povede sehnat finanční zajištění. Pokud ano, mělo by se začít stavět kolem Kroměříže. Bylo by možné zahájit i některé další úseky na dálnici D3, ale na jih od Tábora směrem na České Budějovice se na ní předpokládá financování formou PPP projektu. Pokud by to tak bylo, zahájení se asi posune kvůli tendru na investora a na koncesionáře.“ „Jak to vypadá se stavbou D3 severně od Tábora?“ „Nedávno schválilo zastupitelstvo Středočeského kraje stanovisko ke konceptu územního plánu Benešovska, který zahrnuje dálnici D3 až po hranice pražského silničního okruhu. To však ještě není schválený územní plán. Pokusíme se pokračovat v přípravě výstavby dálnice D3 dále, ale dokud není schválený územní plán s uvedením této stavby jako veřejně prospěšné, nedá se říci, že můžeme připravovat samotnou výstavbu.“ „Znamená to tedy, že než se tento územní plán schválí, dále na Prahu se zatím stavět nebude?“ „Ve Středočeském kraji ještě stavět nemůžeme. Cesta k tomu, aby se rozeběhla výstavba dalších úseků směrem od Tábora na Prahu, bude ještě dlouhá.“ „Už jste hovořil o dálnici D47. Podaří se dodržet stanovený termín dostavby celé dálnice do roku 2008?“ „Pokud nebudou žádné majetkoprávní problémy na hraničním úseku kolem Bohumína, dalo by se to stihnout. Ale na hraniční úsek jsme teď získali územní rozhodnutí a teprve začneme řešit pozemky.“ „Daří se dodržovat původně stanovený rozpočet, který se pohybuje kolem 60 miliard Kč?“ „Rozpočet je necelých 60 miliard Kč a zatím se ho dodržovat daří, protože nabídky, které dostáváme v tendrech na dálniční úseky této stavby, jsou zatím spíše nižší, než byly předpoklady. Nechci však jásat dopředu, protože program zahrnuje ještě celou řadu přivaděčů, které napojí stávající komunikace na dálnici. Tady tendry ještě proběhnou a může se stát, že naopak některý bude dražší, než jsme původně předpokládali. Zatím bych tedy nejásal, ale v předpokládané ceně dosud jsme.“ „Mění se nějak situace na kritických místech českých dálnic, jako je úsek dálnice D8 přes České středohoří, kousek dálnice D11 před Hradcem Králové, a hlavně severozápad Prahy na pražském silničním okruhu?“ „Pokud jde o dálnici D8, ministerstvo životního prostředí prohrálo jedno soudní řízení týkající se chráněných živočichů. Trvá to poměrně dlouho a nyní byla opět posunuta doba pro vydání rozhodnutí. Mám velké obavy, že se budou znovu odvolávat Děti Země, a pokud to neproběhne rychle, nepodaří se zahájit některé objekty na konci letošního roku. Příliš nám to nejde, ale neumíme tento proces ovlivnit. To není soudní spor naší organizace, ale soudní spor ministerstva životního prostředí. Na konci D11 se nám stále nedaří dosáhnout vyvlastnění několika pozemků před Hradcem Králové. Je to problém naší legislativy a přístupu k výkladu legislativy. Pokud se něco nezmění, dříve než v příštím roce rozhodně nezačneme. Pokud jde o okruh kolem Prahy, měli bychom letos začít stavět na jihozápadě, na severozápadě máme zažádáno o územní rozhodnutí, očekáváme, že na úsek od Vltavy na západ bychom územní rozhodnutí mohli dostat během prvního pololetí, ale předpokládáme další odvolání. Na úseku na východ od Vltavy je to ještě složitější, tam může být vydáno územní rozhodnutí až poté, co bude schválen územní plán obce Zdiby, protože část okruhu vybíhá mimo území Prahy.“ „Kdy se tedy na severu Prahy začne stavět?“ „To se ještě uvidí, letos můžeme dosáhnout maximálně vydání územního rozhodnutí, pak budeme vykupovat pozemky, poté musíme získat stavební povolení, musí proběhnout ještě celá řada řízení.“ „Jaké rychlostní komunikace se momentálně staví?“ „Staví se jich celá řada. Například R6 – a to jednak průtah Karlovými Vary a další stavba se na Karlovarsku připravuje, rozestavěn je také úsek z Prahy do Pavlova. Na R7 se staví pouze některé menší úseky, hodně rozestavěna je silnice R48 na Moravě, kde výstavba běží a ke zprovozňování by mělo dojít letos a příští rok. Předpokládáme, že by se během příštího roku mohlo začít stavět na R52 směrem na Mikulov a na Vídeň, výstavbu dalších komunikací předpokládáme zahájit v horizontu dvou let.“ „Urychlí přípravu výstavby silnic a dálnic nový stavební zákon?“ „Tak, jak momentálně stavební zákon prošel schvalovacím procesem, nám příliš nepomůže. Stav rozhodně není lepší, než byl, a pokud by se nezměnila vyhláška ministerstva financí ve věci oceňování pozemků, bude stav ještě horší, protože bychom vyvlastňovali za ceny tak zvaně obvyk-lé (znalecké odhady), což jsou v 80 až 90 procentech ceny vyšší než ceny tak zvaně zjištěné, za které vykupujeme a které se řídí vyhláškou ministerstva financí. V tom případě bychom nevykoupili ani metr, protože každý se raději nechá vyvlastnit za vyšší cenu než vykoupit za cenu nižší. Pokud nebude vyhláška změněna tak, aby obojí bylo za ceny obvyklé, obávám se, že ten stav bude ještě horší. Ve vztahu k ekologickým zákonům stavební zákon nic nemění, proto se obávám, že k žádnému pozitivnímu kroku ve vztahu k výstavbě silnic a dálnic nedojde.“ „Co by se tedy mělo změnit, aby se příprava výstavby silnic a dálnic zjednodušila, a hlavně urychlila?“ „Především bychom přivítali, aby se vykupovalo za vyšší ceny, než vyvlastňovalo, pak by si to každý rozmyslel a spíš by to prodal. Pokud jde o územní a stavební řízení, například v Německu je jedno řízení, které sice trvá rok, ale obsahuje všechna řízení najednou, v Rakousku proces, který tam probíhá, završuje podpisem ministr dopravy. Pokud je schválena trasa, stavební řízení neprobíhá vůbec a investoři mohou začít stavět tam, kde nejsou problémy s pozemky. Máme jednu z nejsložitějších legislativ v Evropě, pokud jde o přípravu komunikací. U nás probíhají prakticky totožná řízení i v rámci územního řízení a v rámci stavebního řízení. Pokud se někdo stále odvolává, prodlouží to přípravu o roky.“ „Kolik máte v letošním roce peněz na investice?“ „Pokud jde o celkovou sumu, kterou máme k dispozici jak na údržbu, tak opravy, rekonstrukce či výstavbu ze všech zdrojů (Fond dopravy, úvěry z Evropské investiční banky a gran- ty z EU), je to dohromady něco málo přes 40 miliard Kč. Z toho je zhruba 4,6 miliardy Kč určeno na údržbu, z FD na investice včetně dálnice D47 je to necelých 26 miliard, z fondů EU máme 3,7 miliardy Kč a z úvěrů 6,5 miliardy Kč.“ „Loni jste dodatečně dostali dalších 8,5 miliardy Kč. Počítáte se stejnou pomocí státu i letos?“ „Pevně doufám, že ano, protože už nyní nám na rozestavěných stavbách chybí něco kolem osmi miliard Kč. Navíc teď vzhledem k zimě, jaká je, chybějí peníze na údržbu (200 milionů Kč). Na škody po zimě chybí zhruba 1,2 miliardy Kč. Potřebovali bychom tedy zhruba 9,4 miliardy Kč.“ „Pokud byste tyto peníze nedostali, protáhne se dostavba rozestavěných úseků, nebo prostě neza-čnete stavět nové?“ „Je to velice komplikované, protože zejména u těch velkých staveb, kde je nasmlouváno zprovoznění koncem letošního roku, není zastavení staveb prakticky možné. Stavba je určitý proces, a pokud by se zastavila, byly by s tím spojené obrovské náklady. Tam to nejde. U některých staveb, které nejdou letos do provozu, by došlo k prodloužení termínu dostavby, ale zároveň k jejich zdražení. Každý dodavatel s tím bude mít nějaké náklady. Problém by byl velký, ale já pevně věřím, že rozpočet posílen bude. Pokud by nebyly peníze na opravy silnic I. třídy, znamenalo by to, že budeme za chvíli jezdit po tankodromu a ne po silnicích. Není to jen o zimě, ale o dlouhodobě zanedbané údržbě.“ „Jestliže se dohodnete, budete mít více peněz na údržbu než loni?“ „Pokud jde o částku, kterou dnes máme, je na zhruba stejné úrovni jako loni. Bude-li navýšena, zvedne se o zhruba 230 milionů oproti loňsku.“ „Budete mít peníze i na komplexní opravy silnic, nebo se bude jen záplatovat?“ „To je o té 1,2 miliardy. Rozhodně to není částka, která by znamenala komplexní opravu silnic, to by ani nešlo, protože v tu chvíli bychom museli uzavřít celou silniční síť, což nelze. Jsou to zase takové ty nejnutnější záležitosti. Částka vypadá ohromně, ale když ji vydělíte 13 kraji, zase to tak ohromně nevypadá. Nechci říci, že je to jen záplatování, ale rozhodně to není na takovou údržbu, jakou by si ty silnice zasloužily.“ „Dalo by se říci, kolik peněz ročně by se muselo vložit na údržbu komunikací ve vaší správě, aby se třeba do deseti let dostaly na úroveň běžnou v Evropě?“ „Dneska jsou běžné výdaje na údržbu a provoz přes čtyři miliardy Kč. Peníze by stačily, kdyby síť byla v dobrém stavu. Řekněme, že prvních šest let bychom potřebovali minimálně dvakrát tolik a pak by se částka už klidně mohla snížit. Během těchto šesti let bychom mohli alespoň dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy dostat na lepší úroveň. Celková podudržovanost všech komunikací se odhaduje na skoro jeden bilion Kč, ale kdyby nám teď někdo dal bilion, stejně bychom jej nebyli schopni použít.“ „Pomůže bezpečnosti provozu na dálnici D1 její rozšíření na tři pruhy, jak požaduje ministerstvo dopravy?“ „Určitě ano, jednou k tomu určitě dojít musí. Otázka je, jak rychle se to povede, protože je to samozřejmě stavba dálniční jako každá jiná, musí být v územních plánech, musí mít veřejnou prospěšnost, musí projít procesem posuzování vlivu na životní prostředí, musí se vykoupit pozemky. Sice už nebude tak skokový nárůst kamionové dopravy, jako byl po vstupu do EU, ale intenzita dopravy určitě dále poroste. Připravujeme nyní dokumentaci pro rozšíření dálnice kolem Brna. Už máme informační systém EIA, tady to může být poměrně rychle. Rozšíření dalších 150 kilometrů mezi Kývalkou a Mirošovicemi bude delší proces. Důležitější je však realizovat alternativu pro D1, a to spojení D11 a R35.“ Tomáš Johánek