16. prosince 2004
Česká republika se po vzoru jiných evropských zemí připravuje na zavedení výběru mýtného z provozu nákladních vozidel na vybraných komunikacích. Jedním ze zájemců, kteří se budou ucházet o udělení státní zakázky na vybudování systému elektronického výběru mýta, je společnost Kapsch Telecom, s. r. o. O charakteristikách mikrovlnného systému z její produkce jsme hovořili s generálním ředitelem Ing. Karlem Feixem.
„Jaké jsou vlastně hlavní důvody pro výběr mýtného z provozu nákladních vozidel?“ „Mýtné z provozu nákladních vozidel by mělo sloužit k získávání finančních prostředků na udržování infrastruktury v dobrém stavu či na její další rozšiřování a modernizaci. Mělo by ovšem silniční provoz také určitým způsobem regulovat a zajišťovat optimální distribuci přeprav, aby byla například více zapojena železniční doprava.“
„Jakými způsoby se v současné době mýtné vybírá?“ „V souladu se strategií EU v současné době existují dva standardy elektronického výběru mýtného. Jedním z nich je systém mikrovlnný, který naše společnost uvedla do provozu již v celé řadě zemí, naposledy v lednu letošního roku v Rakousku. Druhým standardem je satelitní systém, který se chystá od počátku příštího roku spustit Německo. Osobně toto řešení považuji za ještě příliš syrové: k zahájení výběru mýtného mělo v Německu dojít již před více než rokem, avšak kvůli celé řadě komplikací muselo být několikrát odloženo.“
„Můžete vysvětlit základní rozdíly mezi oběma systémy?“ „Společnost Kapsch vytvořila plně elektronický systém, takže použití palubní jednotky (OBU) mikrovlnného systému je pro všechny uživatele zpoplatněné infrastruktury povinné. Výhodou systému je to, že palubní jednotka velikosti cigaretové krabičky je velice levná – stojí jen pět € a řidič si ji dokáže během jedné minuty sám nainstalovat a jednoduše naprogramovat. O úspěšnosti a dostupnosti celého systému hovoří i to, že počet nákladních vozidel vybavených touto palubní jednotkou již přesáhl 500 tisíc. Německé řešení je ve své současné podobě kombinací jak elektronického, tak i manuálního výběru. Tato podvojnost je dána finanční nákladností palubní jednotky, kvůli níž musí být uživatelům infrastruktury umožněno používat systém i bez této jednotky. Alternativní – manuální – výběr přitom bude podle mého názoru značně problematický, protože umožní značné úniky peněz, ať již úmyslné nebo neúmyslné. Výhledově pak mohou nastat problémy také při zpoplatnění osobních vozidel a motocyklů, neboť současné palubní jednotky satelitního systému pro tyto dopravní prostředky nejsou příliš vhodné.“
„Jak hodnotíte fungování mikrovlnného systému v Rakousku po téměř roce provozu?“ „Po deseti měsících provozování mikrovlnného systému přesahuje úspěšnost výběru mýtného 99 procent, což významně překonalo původní požadavek zadavatele na dosažení devadesátiprocentní úspěšnosti. Efektivita systému předčila původní očekávání téměř o plných 10 procent. Zbylé desetiny procenta vybraných peněz unikly buď úmyslným, či neúmyslným obcházením výběru, nebo v důsledku technické chyby, protože jednotka nebyla ve vozidle správně umístěna. Chyby mohly vzniknout i na některé z kontrolních bran, ovšem výskyt chyb na jednotlivých bránách nijak neohrožuje funkčnost celého systému – pokud jedna brána vynechá, zastoupí ji brána následující. Od těch, kdo se výběru v reálném čase vyhnou, lze mýtné vymáhat dodatečně, například soudně, systém totiž umožňuje spolehlivé dokladování úniků. Pro dodatečný výběr mýtného zadavatel požadoval úspěšnost 70 procent, ale v současné době se tato hodnota pohybuje kolem 90 procent. Díky takové úspěšnosti lze předpokládat, že se celý projekt zaplatí již za 2,5 roku. Ovšem v Rakousku se rozhodli zpoplatnit veškerá nákladní vozidla nad 3,5 tuny…“
„Jakou úspěšnost předpokládáte u německého systému?“ „Účinnost výběru mýtného v Ně-mecku, i kvůli již zmíněné kombinaci s manuálním systémem, nezávislí odborníci odhadují podstatně nižší. V současné době se hovoří přibližně o 70 procentech. V této souvislosti ovšem musím poznamenat, že primární otázkou nejsou technologie, nýbrž parametry systémů, tedy to, s jakými investicemi lze systém na výběr mýtného vybudovat a jak efektivně by měl pracovat, aby se vložené náklady co nejrychleji vrátily a systém začal vydělávat.“
„Jak se společnost Kapsch připravuje na výběrové řízení na dodavatele systému na výběr mýtného v ČR?“ „Situaci v České republice jsme pečlivě analyzovali. Myslíme si, že bychom byli schopni první etapu, která by měla umožnit výběr mýtného na zhruba 800 kilometrech dálniční sítě, uskutečnit během osmi měsíců. Předpokládaný termín zahájení výběru mýtného od 1. ledna 2006 by tedy byl dodržen. V prvních měsících či letech bychom byli rovněž připraveni nabídnout i zajištění provozování systému.Naše úvahy vycházejí i z toho, že okolo 60 procent všech dodávek budou zajišťovat lokální firmy – od výroby komponentů, výstavby a montáže až po vlastní využití a provozování datových služeb na telekomunikační, především pevné infrastruktu-ře. Například v sousedním Rakousku se tímto partnerem stal národní operátor pevných sítí Telecom Austria.“
„Kolik by měl celý projekt stát?“ „Cena celého projektu by se měla pohybovat mezi třemi až 3,5 miliardy Kč. Odhad je to zatím nepřesný, a to hlavně z toho důvodu, že projekt dosud nebyl přesně zadán. Nebylo prozatím stanoveno, ani kolik kilometrů komunikační sítě bude zpoplatněno, jaký druh silniční nákladní dopravy bude zpoplatněn, ani další důležitá kritéria. V České republice se v současné době hovoří o tom, že by se měla zpoplatnit nejprve nákladní vozidla od 12 tun výše. V tom se ovšem skrývá určité riziko, totiž že dopravci, hlavně ti, kteří ČR používají pouze jako tranzitní zemi, na takové zpoplatnění zareagují tím, že budou místo jednoho dvanáctitunového vozidla vysílat několik vozidel menších. To byl také hlavní důvod, proč Rakušané zavedli mýtné rovnou pro všechna vozidla nad 3,5 tuny. Jedním z důležitých parametrů celkové ceny proto bude rozhodnutí o tom, v jakém období se v České republice bude počítat s rozšířením výběru na všechna vozidla v kategorii nad 3,5 tuny.“ Petr Jechort
