18. března 2004
Do vstupu České republiky do Evropské unie zbývá již jen několik týdnů. O tom, jaké podmínky pro podnikání mohou čeští dopravci očekávat, a o některých změnách, které jim členství v EU přinese, jsme hovořili se zástupcem ředitele a vedoucím oddělení nákladní dopravy odboru silniční dopravy Ministerstva dopravy ČR ing. Ladislavem Němcem.
„Základním předpokladem pro provozování mezinárodní kamionové dopravy v EU jsou tzv. eurolicence. Můžete nastínit, jaké změny oproti současnému stavu mohou dopravci po jejich zavedení očekávat?“
„Vstupem ČR do EU dojde k zásadní změně v oblasti přístupu na trh v mezinárodní silniční dopravě na území členských států Evropské unie. Od 1. května bude přístup na trh v jednotlivých členských státech zajištěn prostřednictvím tzv. eurolicence.
Eurolicence je doklad, který nahradí v současné době používaná a ve většině případů nedostatková zahraniční vstupní povolení a bude opravňovat k provádění bilaterálních, tranzitních či třetizemních přeprav na území členských států EU a zároveň států EFTA. Právní úprava vychází z nařízení rady (EHS) č. 881/92 ze dne 26. března 1992, o přístupu na trh silniční přepravy zboží uvnitř Společenství na území nebo z území členského státu nebo procházející územím jednoho nebo více členských států.
Na základě tohoto předpisu obdrží každý dopravce nejen originál eurolicence, ale i tolik opisů, kolik provozuje vozidel, ať vlastních nebo na základě smluv o pronájmu či leasingu. Tyto opisy budou muset být pro případnou kontrolu ve vozidle k dispozici. Platnost eurolicence je stanovena na pět let.
V minulých dnech se nám podařilo ukončit období nejistoty a dohadů kolem vydávání eurolicencí pro dopravce, neboť dne 5. 3. 2004 vstoupila v platnost novela zákona č. 111/1994, o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, která vyšla pod č. 103/2004 Sb. Tato novela především stanovila příslušný orgán pro vydávání eurolicencí a osvědčení, kterým jsou ve smyslu této novely odbory dopravy krajských úřadů. Ty tímto dnem zahájily distribuci těchto dokladů a dopravci se na ně již mohou obracet se svými žádostmi o vydání eurolicencí. Pro získání eurolicence je nutné mít koncese pro mezinárodní silniční dopravu a prokázat finanční způsobilost, odbornou způsobilost a dobrou pověst.
Chtěl bych zdůraznit, že povinnost mít eurolicenci se týká dopravců provozujících dopravu pro cizí potřeby, neboť důležitou změnou oproti dosavadnímu stavu je to, že v případě dopravy na vlastní účet do jakékoli země EU eurolicenci potřebovat nebudou. Doposud bylo možné tuto dopravu provozovat bez povolení pouze do Německa, Nizozemska, Belgie, Španělska a Irska. Nyní budou dopravci moci tuto dopravu zajišťovat bez povolení a bez eurolicence v rámci celé Unie.Eurolicence umožňují skutečně volný přístup na evropský trh — týká se to jak bilaterálních a tranzitních, tak i třetizemních přeprav v rámci Evropské unie
Doprava na vlastní účet je přesně definována — zboží musí být ve vlastnictví podniku nebo jím prodáváno či kupováno a účelem přepravy je převoz zboží z/do podniku. Vozidlo musí řídit vlastní zaměstnanci podniku a patřit podniku; pokud je pronajaté, musí v něm být k dispozici smlouva o jeho pronájmu atd.“
„Jaké jsou další výjimky pro dopravu bez eurolicence?“
„Eurolicence nebude zapotřebí ani pro vozidla, jejichž celková hmotnost včetně celkové hmotnosti přípojného vozidla nepřesahuje 6 tun nebo jejichž užitečná hmotnost včetně užitečné hmotnosti přípojného vozidla nepřesahuje 3,5 tuny.
Výjimky pro eurolicence jsou upraveny tzv. První směrnicí. Tato byla několikrát novelizována a zásadní vliv na ni měla poslední novelizace provedená již zmíněným nařízením rady (EHS) č. 881/92. Podle přílohy k tomuto nařízení nepodléhají povinnosti mít eurolicenci ani jiná povolení, kromě již zmíněné přepravy na vlastní účet či přepravy malotonážními vozidly, ani přeprava poštovních zásilek v rámci veřejné služby, přeprava poškozených nebo havarovaných vozidel či přeprava léků, zdravotnických přístrojů a vybavení, jakož i dalšího materiálu pro poskytování pomoci v naléhavých případech (zejména při živelních pohromách). To však nebude mít na dopravce tak zásadní vliv, neboť tyto přepravy byly osvobozeny ve většině současných bilaterálních dohod o mezinárodní silniční dopravě.
Zřejmě ne všichni dopravci však vědí o tom, že naopak eurolicence budou muset mít i ti, kteří zatím žádná zahraniční vstupní povolení nepotřebovali, tedy dopravci, kteří prováděli přepravy do států, kde byl povolovací režim liberalizován. Týká se to především dopravců, kteří zajišťovali přepravy na Slovensko a do Polska. Vztahy s těmito zeměmi jsou sice nyní zcela liberalizované, avšak i ony se od května stanou součástí EU a budou v nich platit společná pravidla — včetně povinnosti mít pro provozování mezinárodní dopravy eurolicenci.
Bude důležité, aby dopravci pozorně sledovali jednání nadcházejících smíšených komisí o mezinárodní silniční dopravě. Je nutno zdůraznit, že eurolicence umožňují skutečně volný přístup na evropský trh — týká se to jak bilaterálních a tranzitních, tak i třetizemních přeprav v rámci Evropské unie. Složitější však zůstává úprava vztahů při přepravách do třetích zemí mimo EU z jejího území, neboť se zde postupuje v souladu s jednotlivými bilaterálními dohodami. Bude proto důležité, aby dopravci pozorně sledovali jednání nadcházejících smíšených komisí o mezinárodní silniční dopravě. V podstatě jsou tři možná řešení, v něž mohou nadcházející jednání o třetizemních přepravách vyústit. Buď i tyto přepravy budou liberalizovány a budou na území členského státu prováděny pouze na základě eurolicence, nebo pro ně budou vyžadována speciální třetizemní povolení, anebo budou moci být vykonávány pouze na povolení CEMT. To je třeba případ Itálie, kdy na jednání česko-italské smíšené komise bylo potvrzeno, že třetizemní přepravy z Itálie do zemí mimo Evropskou unii bude možné provádět jen na povolení CEMT. V rámci česko-německé smíšené komise jsme se dohodli na tom, že pokud dopravce bude při třetizemní přepravě tranzitovat po obvyklé trase přes území státu registrace vozidla, může se na území EU provádět pouze na eurolicenci. Pokud tato podmínka splněna nebude, dopravce bude pro tuto přepravu potřebovat povolení CEMT.
Naopak Belgie, Dánsko, Slovensko, Slovinsko, Nizozemsko či Estonsko již potvrdily, že tyto přepravy budou liberalizovány. V případě Švédska, Portugalska a Litvy budou nutná třetizemní povolení. S ostatními zeměmi budeme o této problematice ještě jednat či čekáme na jejich písemné stanovisko.“
„Jaké jsou výsledky posledních jednání a co lze očekávat od těch následujících?“
„V tomto roce zatím proběhlo pouze jednání s německou stranou. Významným výsledkem tohoto jednání česko-německé smíšené komise je s ohledem na přetrvávající
nedostatek zahraničních vstupních povolení možnost používání eurolicencí ve vztahu k Německu ještě před vstupem do EU. Konkrétně bylo dohodnuto, že pro vozidla splňující normy EURO 3 budou již od 1. března 2004 recipročně uznávány eurolicence jako bilaterální povolení pro vzájemnou a tranzitní dopravu. To by mělo mít zásadní význam pro provádění přeprav mezi ČR a SRN ještě před vstupem do EU a omezit nedostatkovost povolení v této relaci. Splnění parametrů stanovených pro vozidla splňující normy EURO 3 bude prokázáno předložením certifikátů podle Rezoluce CEMT CM 2001/9/Final. Aby předešly případným problémům spojeným se zaváděním tohoto opatření do praxe, vyměnily si obě strany dopisy potvrzující výše uvedené ujednání mezi oběma státy.
V nejbližší době proběhnou jednání s Polskem, Rakouskem, Maďarskem a Španělskem, Slovenskem a Finskem. Co se týká dalších jednání, v nejbližší době proběhnou jednání s Polskem, Rakouskem, Maďarskem a Španělskem, Slovenskem a Finskem. V rámci těchto jednání je třeba vyjasnit již zmíněné podmínky pro třetizemní přepravy prováděné mezi členskými a nečlenskými státy, případně otázku provádění kabotáže. V přístupové dohodě je totiž uvedeno, že na bilaterální úrovni je možné vyjednat i jiné podmínky, než jaké jsou obecně pro přechodné období stanoveny. Určité možnosti v této oblasti zůstávají v případě Slovenska či Německa. Nelze sice předpokládat úplnou liberalizaci, ale je zde stále ještě možnost dosáhnout alespoň výměny určité kvóty kabotážních povolení.
Úplnou liberalizaci kabotážních přeprav se zatím podařilo vyjednat pouze se Slovinskem, na které se na rozdíl od České republiky přechodné období ze strany členských států EU nevztahuje. Většina ostatních zemí již naopak potvrdila, že přechodné období, přinejmenším po dobu prvních dvou let, uplatňovat bude.“
„Německo mělo svého času výhrady k používání povolení CEMT.“
„Německo v rámci pracovní skupiny pro silniční dopravu předložilo na začátku loňského roku na jednání CEMT návrh na nový systém používání povolení CEMT. Jeho cílem byla ochrana evropského trhu a zabránění trvalému deponování vozidel nečlenských zemí na území Evropské unie, která by na něm prováděla třetizemní přepravy. Po ročním jednání bylo používání povolení CEMT upraveno tak, že na roční povolení se dnes mohou provádět přepravy po dobu šesti týdnů bez návratu vozidla do země registrace — do uplynutí této doby se však vozidlo musí vrátit a teprve poté může znovu vyjet. Průvodní sešity mají proto nově propisovací listy, kde jedna kopie se v pravidelných intervalech odevzdává ke kontrole výdejnímu místu. Originál záznamu zůstává v průvodním sešitě za účelem kontroly využívání povolení v delším časovém období.“
„Je v současné době, respektive bude těchto povolení dostatek?“
„V současné době jsou jak roční, tak měsíční povolení CEMT nedostatková, a to i přesto, že na první čtyři měsíce roku 2004 byl vydán celý kontingent těchto povolení. Vzhledem k tomu, že řada třetizemních přeprav v rámci Evropské unie je dnes prováděna právě na povolení CEMT, se vstupem České republiky do EU lze očekávat určité snížení významu těchto povolení. Jejich význam bude zachován při třetizemních přepravách mezi členskými a nečlenskými státy, pokud nebude postačovat pouze eurolicence, a především při přepravách mimo území EU.
Úplnou liberalizaci kabotážních přeprav se zatím podařilo vyjednat pouze se Slovinskem. A pokud by Rakousko nakonec přece jenom začalo uplatňovat nařízení ES č. 2327/2003 obnovující systém ekobodů, umožňovala by tato povolení také tranzit Rakouskem bez ekobodů. To, zda bude těchto povolení dostatek, není možné v tuto chvíli odhadnout, neboť to bude záležet na tom, zda dojde po uvolnění přístupu na trh EU ke zvýšenému zájmu o přepravy mimo rámec EU.“
„Evropská komise v létě kritizovala výkon státního odborného dozoru v oblasti silniční dopravy v České republice a mnozí čeští dopravci jsou podobného názoru…“
„Evropská komise kladla na státní odborný dozor zásadní důraz — ať již při kontrole, která se uskutečnila loni v červnu, či v monitorovací zprávě o situaci v České republice. Na základě této zprávy byl Ministerstvem dopravy ČR počet tzv. externích mobilních jednotek, které se zřizovaly během loňského roku, rozšířen z osmi na čtrnáct. Každý krajský úřad má tedy k dispozici jednu mobilní jednotku, v níž jsou odborníci jak na kontrolu podmínek přepravy nebezpečných věcí, tak na dodržování doby řízení, doby odpočinku a bezpečnostních přestávek. Tyto jednotky působí v rámci kontrolní skupiny, v níž je zastoupen pracovník krajského úřadu a policista. Aby bylo dosaženo větší součinnosti těchto orgánů podílejících se na kontrolní činnosti v silniční dopravě, připravilo ministerstvo dopravy meziresortní dohody s ministerstvy vnitra, financí a ministerstvem práce a sociálních věcí (spolupráce s dozorovými orgány v oblasti bezpečnosti práce řidičů). Dohoda s ministerstvem financí vychází z nové právní úpravy postavení celních orgánů, která je projednávána PSP ČR, podle níž by pracovníci celní správy měli být oprávněni, podobně jako policisté, zastavovat vozidla i ve vnitrozemí, vybírat kauce a vykonávat státní odborný dozor v silniční dopravě vnitrostátní i mezinárodní. Součinnost s Celní správou bude podstatným posílením kontrolní činnosti v silniční dopravě.“
„Kauce se mohou vybírat již delší dobu, a přesto se tak stále neděje…“
„Spolu s ustanoveními o eurolicencích v novele zákona č. 111/1994, o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, která vyšla pod č. 103/2004 Sb., byla nově formulována i ustanovení o vybírání kaucí od dopravců, která byla konzultována také s Policií ČR a která těmto orgánům umožňuje, v případě nezaplacení kauce, použít účinnější prostředky k odstavení vozidla a jeho znehybnění, než tomu bylo u dosavadní právní úpravy. Doufejme tedy, že po vstupu zákona v účinnost dojde i k uplatňování tohoto nástroje v běžné praxi. Jeho význam se po liberalizaci dopravy s většinou evropských zemí nepochybně ještě zvýší.“
„Jaká je aktuální situace v oblasti švýcarských tzv. tonážních povolení?“
„Loni při jednání česko-švýcarské smíšené komise byla dohodnuta výměna těchto povolení, která umožňují vstupovat českým dopravcům do Švýcarska i se soupravami o celkové hmotnosti do 40 tun. Bohužel švýcarská strana požadovala potvrzení dohody diplomatickou cestou skrze výměnu nót obou ministerstev zahraničních věcí. To znamenalo delší časový prostor spojený se všemi náležitostmi nutnými pro uzavírání nové dohody. Na konci února byl příslušný návrh na sjednání dohody projednán a odsouhlasen vládou a v nejbližších dnech dojde k předání odpovědní nóty švýcarské straně a fyzickému předání formulářů povolení českému Ministerstvu dopravy. Na základě této dohody bychom na zbývající dva měsíce do vstupu ČR do EU měli dostat 600 kusů tonážních povolení. Od 1. května však tato dohoda ztratí svůj význam, neboť Česká republika bude tonážní povolení dostávat přímo z Evropské unie. Minimální počet na jednu zemi je dohodou mezi EU a Švýcarskem stanoven na 1500 kusů. Na základě statistických údajů švýcarského vrchního celního ředitelství z roku 2002 by však čeští dopravci podle skutečně přepravených tun měli nárok na roční kontingent přibližně 3600 kusů těchto povolení. Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupí do Evropské unie až v květnu, bude jí přidělený počet pro letošní rok zřejmě krácen.
Spolu s ustanoveními o eurolicencích v novele zákona č. 111/1994, o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, která vyšla pod č. 103/2004 Sb., byla nově formulována i ustanovení o vybírání kaucí od dopravců
Od příštího roku by však problémy s tonážními povoleními měly zcela odpadnout, neboť v dohodě mezi Švýcarskem a Evropskou unií je uvedeno, že Švýcarsko od 1. ledna 2005 přistoupí na hmotnostní limity platné v EU.“
„Jaké další dohody se na Českou republiku po jejím vstupu do Evropské unie budou vztahovat?“
„České republiky se budou týkat například i dohody, které EU uzavřela s Rumunskem a Bulharskem pro tranzitní přepravy. Kromě povolení dohodnutých při bilaterálních jednáních by tudíž čeští dopravci měli mít k dispozici také část povolení, které dostává Evropská unie. Naopak rumunští a bulharští dopravci budou moci využívat při tranzitu přes ČR i povolení získaná od EU. Vzhledem k tomu, že největší počet rumunských a bulharských povolení dostávají řečtí dopravci, aby se vůbec mohli dostat na trh EU, na české dopravce zbude po vstupu do EU zhruba 50 kusů těchto povolení.
Stávající bilaterální dohody o mezinárodní silniční dopravě, které Česká republika uzavřela s jednotlivými státy EU či nově přistupujícími zeměmi, zůstávají v platnosti — změn doznají pouze ty jejich části, na které se vztahují předpisy EU. Týká se to především pasáží o kontingentech povolení, které budou nahrazeny příslušným právem EU. Pro přepravy mimo Evropskou unii zůstávají současné dohody nezměněny.“ Milan Frydryšek
