25. září 2003
Letos v dubnu zahájily činnost expertní výjezdní skupiny Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD). O jejich kompetencích a budoucí činnosti, stejně jako o postavení CSPSD v oblasti silniční dopravy jsme hovořili s ing. Jiřím Kánským, pověřeným řízením této organizace, a náměstkyní ředitele Evou Židův
„Jak a proč vlastně CSPSD vzniklo?“
J. K.: „Centrum služeb pro silniční dopravu vzniklo splynutím bývalých Dopravních středisek, která byla nástupcem Krajských dopravních středisek. CSPSD bylo založeno koncem roku 2000 (činnost zahájilo v lednu následujícího roku) s cílem vytvořit servisní organizaci pro ministerstvo dopravy – slouží jako
servisní organizace, která zabezpečuje ty činnosti, které by ministerstvo neúměrně zatěžovaly. Potřeba organizace tohoto typu vyvstala především v důsledku nutnosti plnění nových úkolů spojených s přechodem dopravně-správních agend na ministerstvo dopravy. Naše organizace spolupracuje především s odborem agend řidičů, odborem schvalování vozidel a předpisů a s odborem silniční dopravy. Navíc spolupracujeme i s odborem pozemních komunikací (v oblasti vážení vozidel) a nově vzniklým odborem vztahů s veřejností a BESIP (v oblasti bezpečnosti silničního provozu).“
„Co je hlavní náplní činnosti centra?“
J. K.: „Od počátku zabezpečujeme servisní činnosti související zejména s dopravně-správními agendami a v oblasti BESIP. Letos jsme také začali distribuovat materiály na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v souladu s harmonogramem věcného a časového zabezpečení koncepce státního odborného dozoru v silniční dopravě (ve smyslu usnesení vlády č. 171 z 20. února roku 2002) v podmínkách rezortu dopravy zahájily letos v dubnu svou činnost i expertní výjezdní skupiny. Nejedná se o samostatné kontrolní jednotky, ale o týmy, které po odborné stránce pomáhají krajským úřadům a policii, a to především při kontrolách dodržování předpisů mezinárodních dohod ADR a AETR. Z pověření správce komunikací provádíme také vážení vozidel. Vzhledem k tomu, že s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR máme uzavřenou příkazní smlouvu k vážení vozidel na dálnicích a silnicích I. třídy, můžeme na těchto komunikacích provádět vážení samostatně, avšak pouze za asistence policisty, který jediný je oprávněn vozidla zastavovat. Postupně s jednotlivými krajskými Správami a údržbami silnic (SÚS) uzavíráme příkazní smlouvy k vážení vozidel i na silnicích II. a III. třídy – počet těchto smluv se zvyšuje a již nyní jich je poměrně dost. Některé SÚS nás dokonce oslovily samy, neboť dodržování stanovených hmotností je i v jejich zájmu.“
„Kolik expertních výjezdních skupin centrum služeb provozuje?“
J. K.: „V současné době máme pět výjezdních skupin – v Ústí nad Labem, Jihlavě, Brně, Plzni a Ostravě – a ještě do konce letošního roku vzniknou výjezdní skupiny i ve Středočeském kraji (v Benešově), Jihočeském kraji (v Českých Budějovicích) a Hradci Králové; naším cílem je mít do dvou let skupinu v každém kraji. Letos mělo vzniknout pouze pět skupin, ale podařilo se nám úsporou investičních prostředků vytvořit ještě tři. V příštím roce se jejich počet zvýší nejméně o pět dalších.
Na zvýšení kvality odborného dozoru v silniční dopravě se v poslední době klade velký důraz, a to nejen co se týče přetěžování vozidel, ale i dodržování ustanovení dohod AETR a ADR. Expertní činnost mobilních skupin probíhá pod záštitou ministerstva dopravy, a to jako služba nabízená Policii ČR (s níž pochopitelně spolupracujeme) a krajským úřadům, které ne vždy disponují potřebným počtem pracovníků a nezbytnou technickou základnou (naše vozidlo je vybaveno přenosnými váhami, potřebnou výpočetní technikou, fotoaparátem atd.). Skupiny zahájily činnost v dubnu a nyní jejich členové procházejí dalšími školeními, která – spolu se vzrůstající praxí – přispívají k dalšímu zvyšování jejich kvalifikace.
Naším cílem je, aby z každé jednotky vznikl uzavřený tým (tvořený správním úředníkem, našimi experty a přiděleným policistou), který by byl pružnější a operativnější. Zatím se však složení skupin mění, což je dáno i tím, že v současné době jednotlivé skupiny musejí operovat v několika krajích.
Bohužel lze v současné době na přenosných vahách vážit pouze přípustné hmotnosti připadající na jednotlivé nápravy vozidel. S Českým metrologickým ústavem proto opět projednáváme otázku možnosti vážení i celkové hmotnosti vozidla.“
„Provádíte kontroly, respektive pomáháte při kontrolách pouze na silnicích, nebo i přímo u dopravců?“
J. K.: „Působíme pouze na silnicích. Souvisí to mimo jiné s již zmíněnou otázkou stabilizace kontrolní jednotky, která by měla být tvořena zástupci jednotlivých složek s různou kompetencí (expertní skupina, policista a správní úředník). Statut samotné expertní skupiny je však takový, že pouze po odborné stránce pomáhá ostatním složkám.“
„Jak často vaše skupiny vyjíždějí?“
J. K.: „V podstatě na každý den máme v evidenci požadavky krajských úřadů. Další kontroly pak skupiny provádějí samostatně s policií. Ale abych hovořil konkrétně – v době od 1. dubna do 31. srpna se naše skupiny zúčastnily 212 kontrol krajských úřadů, při nichž bylo zkontrolováno přes tři tisíce vozidel. Policie ČR uložila celkem 870 pokut a pracovníci Krajských úřadů budou řešit ve správním řízení 531 případů. Například jen v srpnu jsme odhalili 53 vozidel přetížených na nápravu (za celé sledované období 213), v 283 případech nedodrželi řidiči povolenou dobu řízení vozidla, předepsaný odpočinek nebo bezpečnostní přestávku.
Naším cílem je, aby expertní jednotky vyjížděly minimálně čtyřikrát týdně. Přestože se jedná o relativně novou aktivitu, krajské úřady i jednotlivé SÚS si již uvědomují, že se jedná o služby, které jsou prospěšné, a mají o ně zájem. Podle mého názoru by hlavní část těchto skupin měla být vytvořena do dvanácti měsíců – potřebné investice včetně prostředků na obnovu vozového parku jsou již naplánovány a schváleny.“
„Jakým způsobem se CSPSD podílí na přípravě a zdokonalování odborných znalostí a dovedností řidičů?“
E. Ž.: „V roce 2001 vstoupil v platnost mimo jiné zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. V důsledku převodu kompetencí z ministerstva vnitra na ministerstvo dopravy se zkušebními komisaři museli stát zaměstnanci tehdy ještě okresních úřadů a do jejich služeb přešla velká část bývalých komisařů-policistů. Počet komisařů však bylo nutné dále zvýšit. Ministerstvo dopravy proto pověřilo naši organizaci prováděním základního a následně pak i doškolovacího školení zkušebních komisařů. Toto základní školení se provádí v Rábech u Pardubic, trvá osm týdnů a končí závěrečnou zkouškou, které jsou přítomni zástupci ministerstva dopravy. Adepti skládají zkoušky jak z jízdy, tak z teoretických předmětů. A lze říci, že požadavky na ně kladené jsou velmi vysoké. Školí je odborníci, kteří mají sami zkušenosti jako zkušební komisaři či jako učitelé v autoškolách. Doškolovací kurzy (po třech letech) trvají již pouze tři týdny, ale závěrečná zkouška je stejně přísná jako u začátečníků.
V souvislosti se zákonem č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, bylo CSPSD pověřeno distribucí materiálů Stanicím technické kontroly (STK) a Stanicím měření emisí (SME), a to od běžných tiskopisů až po tzv. přísně chráněné tiskopisy a kontrolní známky. Vzhledem k tomu, že distribuční sklad letos v lednu převzal i distribuci veškerých tiskopisů pro nově vzniklé obecní úřady s rozšířenou působností, bylo nutno jej rozšířit, včetně počtu pracovníků.“
J. K.: „Jednotlivé okresní úřady si pro tyto materiály musely původně jezdit samy, ale nyní se nově vzniklým obcím s rozšířenou působností již veškeré materiály zasílají bezplatně prostřednictvím expresní služby České pošty. Kromě těchto materiálů zajišťujeme i distribuci registračních značek na jednotlivé pověřené obce.“
„Na začátku letošního roku pověřil ministr dopravy komisi pro novelu zákona č. 247/2000 Sb., aby vypracovala příslušný návrh…“
E. Ž.: „Jednání komise (účastnili se jich například zástupci autoškol, Asociace zkušebních komisařů či Dopravní akademie ČR) jsem byla také přítomna. Komise se scházela původně jednou a posléze i vícekrát týdně. Bohužel, její účastníci nakonec nedospěli k jednoznačné shodě v tom, jaká organizace by již hotové zkušební komisaře měla zaměstnávat, vysílat na zkoušky atd. (v současné době jsou komisaři zaměstnanci obcí s rozšířenou působností a tento stav se nelíbí nikomu). Výsledkem bylo, že komise se rozdělila na dva zhruba stejně velké tábory – jedna skupina zastává názor, že by tato kompetence měla přejít na krajské úřady (s tím, že určitou metodickou či podpůrnou činnost by mohla vykonávat nějaká státní organizace – bylo zmíněno i CSPSD), druhá propaguje soukromou organizaci, která by zkušební komisaře zaměstnávala a byla neziskového charakteru. Tento model v západní Evropě funguje a často se v této souvislosti upozorňuje na příklad Nizozemska. Je však nutné si uvědomit, že v Nizozemsku tento systém funguje již od roku 1927 a má tam dlouhodobou tradici. Taková tradice v České republice chybí, což připouštějí i někteří zastánci této varianty.
Podle mého názoru výsledek dosavadních jednání je takový, že z rezortu dopravy v dohledné době vzejde návrh novely zákona č. 361/
/2000 Sb., který se zřejmě bude projednávat ještě do konce letošního roku. Otevřená zůstává pouze doba vstupu novely v platnost – zda až od 1. července příštího roku či již od 1. května se vstupem ČR do Evropské unie (tato varianta se jeví jako vhodnější).“
„O kvalitě práce autoškol, komisařů i STK se často hovoří, a ne zrovna příliš lichotivě…“
E. Ž.: „V současné době mají učitelé autoškol své profesní osvědčení prakticky na doživotí. V souvislosti s připravovanou novelou zákona se jedná o možnosti znovuobnovení prolongace jejich oprávnění, i když ne jako dříve formou testů, ale prostřednictvím seminářů a školení – ten, kdo by se jich nezúčastnil, by prodloužení osvědčení nezískal.
Pokud jde o oblast STK, na základě zákona č. 56/2001 Sb. si ji může zřídit prakticky kdokoli. Každý, kdo splňuje stavební podmínky a disponuje příslušným přístrojovým vybavením, má v podstatě právní nárok na to, aby mu krajský úřad provozování STK povolil. Tato praxe má řadu kritiků, včetně současných provozovatelů, protože konkurence se stává neúnosnou v tom smyslu, že ten, kdo má nižší ceny, nechce vozidlo vůbec vidět a bez problémů vydá protokol o technické prohlídce s kladným výsledkem, je nejvyhledávanější. Výsledkem je, že technický stav, zejména starších vozidel, je naprosto neúnosný. Objevují se proto návrhy, aby obecní úřady měly pravomoc prohlásit, že dané území je již jednotlivými STK dostatečně pokryto, a na tomto základě mohly výstavbu dalších výrazně omezit či zakázat.“
„Jaká je vlastně role CSPSD v oblasti STK?“
E. Ž.: „Zajišťujeme školení pro kontrolní techniky STK a pro kontrolní techniky typu K, kteří mají na starosti nově dovážená vozidla. Tato školení pořádáme ve spolupráci s Ústavem pro výzkum motorových vozidel, jenž má k dispozici dostatek potřebných odborníků, kteří jsou schopni předat účastníkům školení skutečně aktuální informace, a navíc přijatelnou formou.
Máme na starosti i školení mechaniků měření emisí. Náplň těchto kurzů již není tak časově náročná a výuka je v podstatě rozdělena na tři hlavní oblasti – na motory vznětové, zážehové a poháněné stlačeným (CNG) nebo zkapalněným plynem (LPG).“
„Nejen v České republice, ale i v Evropské unii se hovoří o nutnosti zvýšit bezpečnost silničního provozu, přijímají se ambiciózní plány na snížení počtu smrtelných nehod atd. Je centrum služeb nějak zapojeno i do této oblasti?“
J. K.: „Samozřejmě, také v letošním roce pokračuje naše spolupráce s ministerstvem dopravy v oblasti bezpečnosti silniční dopravy. Naše středisko zajišťuje především dopravní výchovu dětí na dětských dopravních hřištích, kterých máme zhruba deset.“
E. Ž.: „Vycházíme z toho, že dopravní výchova dětí má skutečně velký význam. Dopravní hřiště pro ně vytvářejí bezpečné prostředí, kde mohou pro ně přijatelným způsobem získat základní znalosti pravidel nezbytných pro bezpečnou účast v silničním provozu.“
„V úvodu jste se zmínili o tom, že zabezpečujete především servisní činnosti související s dopravně-správními agendami. Můžete to přiblížit?“
E. Ž.: „V současné době zajišťujeme i školení pracovníků obecních úřadů s rozšířenou působností. S tím, jak od ledna přešly pravomoci okresních úřadů na tyto úřady (ze 73 okresů se stalo 205 obcí s rozšířenou působností), se zvýšila i potřeba nových zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že vedení dopravně-správních agend je dosti náročné, rozhodli jsme se připravit pro pracovníky nových pracovišť školení, na nichž by se mohli seznámit s tím, co při své činnosti mohou potřebovat. Z odpovědí jednotlivých úřadů na naše dotazy ohledně zájmu o připravovaná školení jsme zjistili, že naše nabídka je skutečně zaujala, a proto jsme od začátku září tato školení začali provádět. Lektory jsou například i pracovníci ministerstva dopravy a policie. Školení neprobíhají formou čtení jednotlivých zákonů, ale mají charakter spíše diskuse. Kromě toho, že se na nich pracovníci jednotlivých úřadů dozvědí řadu potřebných informací, je kladem těchto školení i to, že přispívají ke sjednocení činností jednotlivých úřadů.“
J. K.: „Naším cílem je vytvořit z těchto školení ucelený systém, který bude fungovat dlouhodobě. Je nutné si uvědomit, že má-li se jednat o kvalitní školení, musí se jej v maximální možné míře účastnit odborníci z ministerstva dopravy, které má metodické vedení na starosti. Zabýváme se také některými komerčními aktivitami – máme například dvě stanice STK. Tyto činnosti však nerozvíjíme a snažíme se, aby nebyly v rozporu s naším hlavním zaměřením a naopak sloužily k jeho podpoře. Na druhou stranu však nelze popřít skutečnost, že stát peníze, které takto vydělá, zpětně vynaloží na prospěšnou, byť na první pohled neziskovou činnost.“ Milan Frydryšek
