28. července 2005
Po mnoha letech diskusí nejen s ekology a tápání na místě se v letošním roce konečně v masovějším měřítku rozběhla výstavba dalších úseků českých a moravských dálnic a rychlostních komunikací. Přílišný optimismus však není na místě – chybějí totiž nejen peníze. Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Hořeního nebyla dosud nikdy v minulosti tak vysoká rozestavěnost dálnic jako dnes, kdy se staví zhruba sto kilometrů dálničních úseků. Ještě do konce letošního roku bude například zprovozněna nová část dálnice D1 mezi Vyškovem a Vrchoslavicemi či pokračování dálnice D11 u Chlumce nad Cidlinou. V příštím roce pak budou uvedeny do provozu hned tři stavby. Nových dálničních kilometrů by se měla dočkat tři velká česká města – Hradec Králové, Ústí nad Labem a Plzeň.
D1 míří na sever Na nejstarší české dálnici D1 se momentálně staví hlavně kolem Mořic směrem na Kroměříž. V budoucnu by se na dálnici měl napojit Zlínský kraj, což je podle ministra financí Bohuslava Sobotky jednou z hlavních priorit vlády. Vláda investuje nemalé prostředky také do výrazného zvýšení bezpečnosti této dálnice. Na dálnici D3, která by v budoucnu měla spojit Prahu s Českými Budějovicemi, se v současné době stavějí kratší úseky v okolí Tábora. Řidičům zatím slouží pouze čtyřkilometrový úsek u obce Chotoviny. Dálnice D3 má měřit 140 kilometrů a stát zhruba 24 miliard Kč. O její konkrétní trase zejména ve Středočeském kraji stále není jasno. Vláda sice tvrdí, že by celá D3 mohla být v provozu již v roce 2010, to by se však údajně musely velice rychle dořešit všechny územní problémy a vytvořit pravidla pro vstup soukromého kapitálu do podobných projektů.
Výstavba D5 končí Příští rok bude zcela dokončen obchvat Plzně na dálnici D5 a dálnice, která v celé trase z Prahy až do Rozvadova na hranicích s Německem měří 150 kilometrů, bude kompletní. Poslední, 3,5kilometrový úsek zahrnuje i 380 metrů dlouhý tunel Valík, kolem nějž se léta vedly diskuse zejména s ekology. Spory naopak pokračují kolem průtahu dálnice D8 z Prahy do Drážďan na severu Čech. Na této stavbě se stále nedaří najít kompromisní řešení v úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, který měří necelých 17 kilometrů. V příštím roce by první vozidla měla projet po části dálnice mezi Ústím nad Labem a německou hranicí u Petrovic. Na 23,4 kilometru dlouhém úseku, vedoucím přes Krušné hory, budou řidiči zdolávat převýšení 482 metrů. Jeho součástí je i tunel Panenská, s délkou dvou kilometrů nejdelší dálniční tunel v ČR.
D11: Problémy s výkupem pozemků Dálničního spojení s hlavním městem se v příštím roce prakticky dočká i Hradec Králové. Mělo by se totiž – až na posledních několik set metrů těsně před východočeskou metropolí – dokončit necelých 50 kilometrů dálnice, které scházejí k již hotové části D11 mezi Prahou a Poděbrady. Dostavbu dálnice až na hranice Hradce Králové komplikují problémy s výkupem pozemků, jejichž řešení je zatím v nedohlednu. Podle náměstka primátora Hradce Králové Josefa Malíře si totiž ve snaze zabránit výstavbě některé pozemky v trase budoucí dálnice koupili ekologičtí aktivisté. Součástí D11 má být i kapacitní přivaděč z dalšího krajského města – Pardubic. Výstavba dálnice D47 na severní Moravě má více než roční skluz proti původnímu harmonogramu, zejména kvůli některým chybějícím územním rozhodnutím. Mluvčí ŘSD Jan Hoření však tvrdí, že se všechno stihne v plánovaných termínech. „Pokud se podaří zahájit výstavbu na všech úsecích do března příštího roku, je zprovoznění v listopadu roku 2008 a dokončení o rok později reálné,“ uvedl. Dálnice bude měřit 80 kilometrů, její výstavba si vyžádá 80 až 85 miliard Kč.
Samostatnou kapitolou pražský okruh Ačkoli pražský okruh není čistokrevnou dálnicí, sluší se zmínit i jeho osud. Z plánovaného okruhu je zatím v provozu jen malá část. Již několik let mohou řidiči jezdit po jeho západní části mezi Ruzyní a Slivencem, na východě pak mezi Satalicemi a Běchovicemi. Na lepší časy se začíná blýskat na jihu a jihozápadě – letos byla zahájena stavba úseku mezi Slivencem a Lahovicemi a následně se může stavět mezi Lahovicemi, Jesenicí a dálnicí D1. „Kdyby všechno šlo ideálně, mohlo by se mezi Slivencem a dálnicí D1 jezdit už na přelomu let 2008 a 2009,“ řekl Jan Hoření. Velké problémy provázejí plánovaný okruh na severu Prahy, kde by měl spojit dálnice D5 a D8. Zúčastněné subjekty se stále nemohou shodnout na konkrétním vedení trasy v úseku Ruzyně – Suchdol – Březiněves s pokračováním do Satalic. Součástí úseku bude nový most přes Vltavu. Protesty ekologů, některých obcí i nedostatek peněz však mohou oddálit výstavbu nejen této severní části.
Priority regionů se různí Do výstavby dálnic a silnic se snaží stále více zapojovat jednotlivé regiony. Samozřejmě, že nikoliv finančně (výstavba a provoz dálnic a rychlostních komunikací je záležitostí státu), ale zejména určováním svých priorit. Tak například pro Karlovarský kraj je prioritou číslo jedna výstavba silničního průtahu Karlovými Vary, která začala na podzim loňského roku a vyžádá si celkové náklady zhruba ve výši 4,5 miliardy Kč. Průtah by měl být hotov v roce 2008, jen o dva roky později se má jezdit po rychlostní komunikaci z Karlových Varů až do Prahy. Tedy pokud se najde dostatek finančních prostředků. Na jihu Moravy patří k nejdůležitějším úkolům zajistit rychlostní spojení na Vídeň. Investice v řádu miliard Kč by měly zlepšit podnikatelské prostředí v regionu a přilákat na jih Moravy další, zejména zahraniční investory. Úsek Brno – Pohořelice již stojí, dlouho se však diskutovalo o trase z Pohořelic ke státní hranici s Rakouskem. Ministerstvo životního prostředí dalo nedávno zelenou variantě, že silnice povede podél nynější komunikace z Mikulova do Pohořelic. Podle ministerstva má tato varianta nejmenší dopad na tamní území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000. Na české straně by se mělo začít stavět asi v roce 2007. Komunikace v délce 22,5 kilometru bude stát v roce 2010.
Pardubice potřebují dálnici Stavba dálnice a rychlostních silnic má podle hejtmana Pardubického kraje Michala Rabase zásadní vliv na hospodářský rozvoj tohoto regionu, kde dosud není v provozu jediný kilometr dálnice. V tomto regionu komplikují stavbu rychlostní komunikace R35 přes Ústeckoorlicko, kterou v červnu schválilo zastupitelstvo Pardubického kraje, ekologové. Podle posledních propočtů by mělo být vybudování schválené trasy zhruba o 3,5 miliardy Kč levnější než její alternativa přes Svitavsko. Stavba rychlostní komunikace by měla začít za deset až 15 let. S dálnicí D11 by Pardubice měly být spojeny dálničním přivaděčem v roce 2008. Sousední Hradecký kraj se spoléhá především na již zmíněnou dálnici D11, která mu zajistí rychlé a kvalitní spojení nejen s Prahou. Nejvýznamnějším projektem ve středních Čechách je dostavba rychlostní komunikace R6 z Pavlova do Prahy. Náklady na dokončení středočeského úseku R6 se odhadují na 3,2 miliardy Kč. V příštích letech by měla být rozšířena rychlostní komunikace R7 ze Slaného na sever ze dvou jízdních pruhů na čtyři, v plánu je i prodloužení silnice R4 z Prahy do Příbrami dále k Nové Hospodě. Na silnicích Vysočiny by se v nejbližších letech měly stavět především obchvaty obcí a měst (Jihlavy, Havlíčkova Brodu), které urychlí spojení s dálnicí D1 nebo Rakouskem.
Kvalitní spojení chybí i na Zlínsku Bez jediného kilometru dálnice či rychlostní komunikace se stále musejí obejít řidiči ve Zlínském kraji. Veškerou zátěž tranzitní dopravy v něm snášejí silnice první třídy, které jsou v důsledku toho přetížené a velmi často také ve špatném stavu. V následujících letech se však situace začne zlepšovat. Na Kroměřížsku se již staví dálnice a připravuje se výstavba dvou rychlostních silnic. Blíže realizaci je 69 kilometrů dlouhá silnice R49, která se stane významnou trasou na území východní Moravy a bude navazovat na slovenskou silnici R6. Zahájení výstavby první etapy z Hulína do Fryštáku se plánuje na rok 2007. Druhou rychlostní komunikací na území kraje bude R55, která povede od Olomouce až do Břeclavi a vý-razně odlehčí obyvatelům řady měst a obcí ležících na přetížené silnici I/55. Zřejmě největším problémem v dopravě je v Jihočeském kraji chybějící dálnice D3, která by spojila Prahu s krajskou metropolí a na niž by navázala silnice R3 k česko-rakouským hranicím. Olomoucký a Moravskoslezský kraj žijí zejména výstavbou dálnice D47. Mezi velké investice v dopravní síti na Olomoucku patří také stavba obchvatu Horní Moštěnice na Přerovsku, který by měl mít přímou vazbu na dálnici D1. Stavba úseku dlouhého 4,6 kilometru v ceně 350 milionů Kč by měla být hotova na podzim příštího roku. Ostravsku zase chybí kvalitní spojení na Slovensko. Zadávací řízení na realizaci této stavby totiž Státní fond dopravní infrastruktury odložil z června na neurčito, stavba přitom musí začít nejpozději do dvou let. Stát už v plánované trase stavby vyvlastnil 65 pozemků.
Vrásky dělá i R35 na Liberecku V Libereckém kraji se momentálně realizuje projekt výstavby čtyřproudé komunikace směrem na Českou Lípu, která by měla v budoucnu zajistit rychlejší a bezpečnější spojení do Německa a Polska. Výstavba silnice by měla podle Jana Stacha z Ředitelství silnic a dálnic skončit příští rok na jaře. Největším technickým problémem je podle krajských odborníků na dopravu nalezení koridoru pro silnici R35, která by měla v budoucnu zajistit rychlé spojení se sousedními Pardubickým a Královéhradeckým krajem. Plánovaná sever-ní trasa naráží na odpor ekologů i obcí v oblasti Českého ráje. Upozorňují na to, že záměr je špatný a chráněné území rozdělí a tím zničí. Pro ekology je nejpřijatelnější jižní varianta vedoucí Středočeským krajem kolem Mnichova Hradiště a Sobotky. Letmý pohled do Plzeňského kraje pak hovoří o nutnosti výstavby obchvatů některých měst, jako je například Planá u Mariánských Lázní. Na konci příštího roku by se měl začít stavět obchvat Staňkova na Domažlicku v hodnotě 370 milionů Kč. Další připravovanou velkou akcí je obchvat Babylonu za 425 milionů Kč na silnici I/26. Tomáš Johánek
