5. srpna 2019, Milan Frydryšek
V červnu se v nizozemském Eindhovenu uskutečnil třináctý Evropský kongres ITS organizovaný ERTICO – ITS Europe a Evropskou komisí. Ve většině vystoupení byl patrný tlak na to, aby dopravní systém v hustě osídlených oblastech – městských aglomeracích – byl nejen efektivní, ale i ekologicky šetrný.
„Jde o to dosáhnout s minimem nákladů maximálního užitku. Myslím, že dokonalí jsou v tomto směru Nizozemci. Nemají již kde stavět další infrastrukturu, a soustředí se proto na maximální využití kapacity a dosažení efektivnosti současného dopravního systému. Dovedou výborně plánovat, hospodařit s vozovkou, s dopravními službami, a to vše při provázanosti jednotlivých dopravních módů, jako je doprava vodní, námořní, železniční i silniční. To je něco, v čem excelují a z čeho je rozhodně možné se poučit,“ shrnul zkušenost z návštěvy letošního kongresu prezident Sdružení pro dopravní telematiku Roman Srp s tím, že právě omezená schopnost vládnout, respektive řídit způsobuje nedostatečný rozvoj dopravního systému v České republice.
„Kongres v Eindhovenu přesně ukázal, co je v současné době zapotřebí. V Nizozemsku, ale i Skandinávii či Beneluxu je kladen velký důraz na přívětivost dopravního systému k životnímu prostředí, je tam velký tlak na využívání alternativních paliv včetně rozvoje elektromobility a snaha o automatizaci dopravního systému v širším slova smyslu.
Ta je dnes běžná například v letecké dopravě nebo při řízení provozu v metru; avšak aplikovat ji na silniční dopravu není tak jednoduché. Přesto je zřejmé úsilí o zavádění automatizovaných vozidel v individuální dopravě, především však ve veřejné dopravě.
„Tento trend je patrný například u automatizovaných minibusů, které by měly obsluhovat poslední míli a svážet cestující z příměstských oblastí k nejbližší zastávce páteřní linky, autobusové, tramvajové či metra,“ uvedl Roman Srp.
Termín chytré vládnutí je přesnější než Smart City
Na kongresu v Eindhovenu i loni na Světovém kongresu ITS v Kodani se podle něj o hovořilo velkou měrou i o tzv. chytrých městech, avšak velice opatrně. „Dnes se většinou již neříká pojďme budovat chytrá města (výraz ,chytrý´ je příliš vágní a každý si pod ním představuje něco jiného), ale hovoří se o zvyšování kvality života ve městech s využitím inteligentních technologií. Jistě, dopravní telematika není všemocná, ale v mnohém pomoci může. Na instalaci hardwaru a softwaru by mělo dojít až v druhé řadě. Města musí nejprve vědět, čeho chtějí dosáhnout, teprve pak může dojít na implementaci opatření. A často se tato opatření oblasti dopravní telematiky vůbec nedotýkají, jde spíše o urbanismus, o způsob vládnutí a vzájemnou komunikaci organizací, které mají mobilitu na starosti. Právě jejich spolupráce v České republice, zejména ve velkých městech, často chybí. Příkladem může být Praha, která doposud nenašla koncept na to, jak mají organizace zřízené městem účinně spolupracovat (nikoliv nekoordinovaně každá zvlášť) na projektech inteligentní mobility. V tom se od mnoha vyspělých měst v Evropě lišíme,“ uvedl Roman Srp.
„V dnešní době je běžné, že města mají své vize a koncepce. Rozdíl je však v tom, zda ty vize jsou chápány pouze jako cíl pro dosažení nějakých finančních obálek nutných pro realizaci konkrétních projektů, nebo vycházejí z promyšlené celkové strategie rozvoje města. V západní Evropě je běžné, že existuje vize, ta se naplňuje a veřejný i soukromý sektor spolu spolupracují. Česká republika je malá země, ale ve finále je zde způsob vládnutí složitější než v sousedním Německu,“ upozornil Roman Srp.
„Máme centrální vládu, čtrnáct krajů a tisíce obcí s rozšířenou působností. Všechny tyto subjekty mají své volby, radnice, rozpočty a spolupráce je často velice obtížná, což je v přímém protikladu s potřebami dopravního systému, který a priori nezná hranice,“ dodal Roman Srp.(lan)
Foto: ZeEUS
