Historie zasilatelství v českých zemích

Jak začínalo mezinárodní zasilatelství v poválečném Československu?

Informace o zasilatelských aktivitách předválečných podnikatelů jsou zatím velmi kusé. Ani o zasilatelství na území tzv. Protektorátu Čechy a Morava není prakticky nic známo.
Nicméně po ukončení druhé světové války se na území Československa poměrně rychle obnovily privátní zasilatelské firmy. Většina z nich se zabývala mezinárodním zasilatelstvím již v předválečném (v některých případech částečně i ve válečném) období. Složité postavení měly v období bezprostředně po válce zasilatelské firmy s německým kapitálem. Nemalé zasilatelské aktivity se bezprostředně po druhé světové válce soustřeďovaly na zajišťování dodávek poválečné pomoci UNRRA. Mezinárodní zasilatelství bylo tehdy orientováno především na železniční a částečně i na vodní dopravu, ale jeho rozsah byl velmi malý. Silniční provoz těsně po válce prakticky podléhal individuálnímu povolovacímu řízení vojenských zástupců, bez jejichž písemného povolení nebylo možné překročit hranice demarkační linie. Situace se však postupně uvolňovala a také relativně liberalizovala.
Znárodňování přineslo změny
Významné změny přinesl v ČSR proces znárodňování, který velké firmy zasáhl již v roce 1945, ale vrcholu dosáhl především v době po únoru 1948. Již na konci roku 1948 byla zřízena československá akciová společnost s monopolním postavením v oblasti mezinárodního zasilatelství a námořní plavby včetně jejího provozu – Metrans.
V březnu letošního roku oslavila půlstoletí existence firma Čechofracht, která byla založena (opatřením ministra zahraničního obchodu ČSR č. 54/1952 Ú. l.) jako akciová společnost pro námořní dopravu se základním jměním 200 miliónů Kčs. V období od dubna roku 1952 do července roku 1958 byl ovšem Čechofracht výhradně námořním rejdařem, tedy provozovalem československé námořní plavby (vlastnil a provozoval námořní lodě Republika I, Julius Fučík, Lidice a další) a jako mezinárodní zasilatel nepodnikal.
Mezinárodní zasilatelství bylo v té době předmětem podnikání firmy Metrans. V říjnu roku 1953 byly Čechofracht i Metrans přeměněny na státní podniky zahraničního obchodu (PZO). V srpnu roku 1958 (na základě vyhlášky MZO č. 114/1958 Sb.) se podnikatelské aktivity Čechofrachtu rozšířily i na provozování mezinárodního zasilatelství, které společnost převzala od firmy Metrans včetně jejích pracovníků. Firma Metrans tak ukončila svou aktivní činnost.
Nadále pak Čechofracht provozoval jak námořní plavbu jako rejdař, tak i obstaravatelskou (agenturní a brokerskou) činnost a zároveň byl aktivní také jako zasilatel, a to až do března roku 1959.
Po vzniku firmy Československá námořní plavba – od počátku mezinárodní akciové společnosti – v dubnu roku 1959 předal Čecho-fracht rejdařskou agendu, respektive provoz československých námořních lodí včetně příslušných odborníků této firmě.
Firma Čechofracht pak prošla řadou organizačních změn, došlo i k úpravě rozsahu předmětu jejího podnikání, avšak základní zaměření firmy – na námořní dopravu a mezinárodní zasilatelství – zůstalo po celou dobu zachováno. I když z vnitrostátního pohledu představoval Čechofracht v té době (jako organizace zahraničního obchodu) monopol spojující československé podniky zahraničního obchodu – jako výhradní vývozce a dovozce – s československými výhradními dopravci, přesto v mezinárodním kontextu Čechofracht vždy vystupoval v tržních podmínkách. Na tuto skutečnost se dnes často účelově pozapomíná. V roce 1991 se Čechofracht stal akciovou společností pro námořní dopravu a mezinárodní zasilatelství a jeho transformace byla ukončena v rámci kupónové privatizace v roce 1992.
Po roce 1989 vznikají nové soukromé firmy
Od počátku devadesátých let vznikla v ČSFR řada soukromých zasilatelských firem různé velikosti, různého zaměření i různého kapitálového složení, které samozřejmě nabízely i velmi rozdílnou kvalitu služeb. Není bez zajímavosti, že se jejich jádrem v řadě případů stali bývalí odborníci z řad zaměstnanců firmy Čechofracht. Razantní byl i nástup zahraničních zasilatelských firem, jejichž pobočky a dceřiné společnosti v České republice velmi rychle zdomácněly.
V současnosti je Čechofracht nejstarším československým zasilatelem nabízejícím univerzální zasilatelské služby. Postupně se transformuje na zasilatelsko-logistický dům specializující se na logistické projekty a systémová logistická řešení v mezinárodní i vnitrostátní přepravě, respektive v celé oblasti tzv. obstaravatelské logistiky.
V souvislosti se změnami po roce 1990 je třeba připomenout i zaktivování činnosti firmy Metrans, která byla v roce 1991 transformována na akciovou společnost, jejímž akcionářem byl do roku 1997 v různém rozsahu Čecho-fracht. Firma Metrans se postupně vydala cestou operátora multimodálních, především pak kontejnerových přeprav.
Výrazné změny v podnikatelském prostředí nově orientovaného vývoje zasilatelství (zejména pak mezinárodního) jako relativně samostatného oboru podnikání přišly jako jedny z prvních výrazných podnikatelských aktivit již na počátku roku 1990. To dokumentuje mimo jiné i vznik Svazu spedice a skladování – dále jen SSS (dnes v ČR Svaz spedice a logistiky a v SR Svaz zasilatelů Slovenska) – jako zájmového sdružení zasilatelských firem bezprostředně se podílejícího na aktivitách Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA.
Nejen samotným vznikem nových – soukromých – zasilatelských firem po roce 1990, ale snad především založením SSS tak byla i de jure stvrzena skutečná renesance tohoto v současnosti bouřlivě se rozvíjejícího a nanejvýš významného oboru.
(Pozn.: Záslužnou činností – mapováním historie zasilatelství v našich zemích – se v rámci projektu „Historie dopravy“ zabývá Institut Jana Pernera se sídlem v Praze v Hybernské ulici, který dozajista velmi rád akceptuje jakékoli prameny a dokumenty či snad i autentické vzpomínky nestorů naší dopravy a zasilatelství.) JUDr. ing. Radek Novák, CSc.
katedra logistiky
Vysoké školy ekonomické v Praze 

spinner