Právě vychází v DN č. 12

​České předsednictví se zaměří na konektivitu, vnitřní trh v dopravě a inteligentní mobilitu

​České předsednictví se zaměří na konektivitu, vnitřní trh v dopravě a inteligentní mobilitu

16.6. - Česká republika se od července ujímá předsednictví v Radě EU. V oblasti dopravy se hodlá zaměřit na tři hlavní oblasti: dopravní konektivitu, efektivní fungování vnitřního trhu v dopravě a udržitelnou, inteligentní a bezpečnou mobilitu. Uvedlo to Ministerstvo dopravy.

„Jako stěžejní vidíme rozvoj dopravní infrastruktury a chceme se soustředit na rozvoj vysokorychlostní železnice. Obecně vnímáme jako klíčové zajistit podporu dopravě šetrné k životnímu prostředí a najít řešení, která budou přijatelná pro všechny členské státy,“ uvedlo Ministerstvo dopravy.

Co se týče legislativních návrhů, hodlá se Česká republika zaměřit například na revizi nařízení o rozvoji transevropské dopravní sítě TEN-T nebo na návrh nařízení o rozvoji infrastruktury pro alternativní paliva. Chce se také soustředit na plnění Strategie pro udržitelnou

a inteligentní mobilitu i na dopravní prvky balíčku Fit for 55.

„Jednání o balíčku Fit for 55 sleduje nejen klimatické cíle, ale může sloužit i ke zbavení se závislosti na fosilních palivech. Podpořit může také konkurenceschopnost, což jsou důležité oblasti, na které se české předsednictví zaměří,“ uvedlo Ministerstvo dopravy.

Pohled Svazu průmyslu a dopravy ČR

Nadcházející předsednictví České republiky v Radě EU se zaměřením na oblast dopravy komentoval prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák následovně: „Do českého předsednictví zasáhnou otázky související s dopady války na Ukrajině. Bude potřeba řešit větší koordinaci zajištění dopravy některých klíčových surovin do EU nebo řešit problémy spojené se sankcemi, jejich vyjednáváním či prosazováním. I když není jasné, zda a jak bude koordinace na evropské úrovni potřeba, musíme na to být připraveni.“

V oblasti klasické dopravy pak bude podle Jaroslava Hanáka pro ČR jednou z priorit vyjednávání o výkonnostních emisních normách osobních a lehkých užitkových vozidel, které jsou nyní na stole. „Pro nás jako průmyslovou zemi s druhým nejvyšším počtem vyráběných aut na hlavu je zásadní, aby emisní cíle CO2 byly v praxi splnitelné a nedocházelo k neúměrnému zpřísnění. Nechceme, aby byly zaváděny mezicíle pro další roky a nesouhlasíme ani s úplným zákazem spalovacích motorů pro rok 2035. Zároveň by mělo být podporováno více druhů technologií alternativních paliv. Emisním cílům musí odpovídat také cíle ve výstavbě dobíjecích a plnicích stanic, které se nyní dojednávají,“ uvedl Jaroslav Hanák.

„Důležité bude nejspíše i projednávání revize nařízení o TEN-T, směrnice o ITS, podpora kombinované dopravy či řada legislativních aktů v letectví i vodní dopravě. Ve všech těchto oblastech má ČR své zájmy,“ dodal Jaroslav Hanák.

SPČR: Následující měsíce je třeba maximálně využít

Česká republika se ujímá předsednictví v Radě EU v situaci, kdy Evropa musí řešit následky války na Ukrajině. „Evropská unie proto musí přehodnotit své strategie a iniciativy a racionálně reagovat na stávající situaci. Po rychlém vyřešení humanitární krize musí přijít opatření střednědobého a dlouhodobého horizontu, aby se zajistila stabilita a ekonomická prosperita Evropy,“ upozornil Jaroslav Hanák.

Podle Svazu průmyslu by se české předsednictví mělo zabývat například dalším rozvojem vnitřního trhu, dořešením mezinárodních obchodních dohod, energetickou bezpečností, otevřeností digitální ekonomiky nebo budoucností uprchlíků z Ukrajiny. Svaz průmyslu a dopravy rozdělil své priority do tří tematických pilířů s cílem vytvořit Evropu odolnou a otevřenou, udržitelnou a konkurenceschopnou s dynamickým trhem práce.

„Česká republika by měla následující měsíce maximálně využít a ovlivňovat legislativní návrhy, akcentovat a moderovat důležitá témata a ukázat ČR jako konstruktivního člena EU,“ zdůraznil Jaroslav Hanák s tím, že zástupci Svazu průmyslu kladou důraz na posílení evropské odolnosti při zachování její otevřenosti, zabezpečení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje Evropy, stejně jako dalšího rozvoje dynamického trhu práce.

Priority Sdružení ČESMAD Bohemia

„Odpověď konkrétněji na otázku ´Na co by se Česká republika měla během předsednictví v Radě EU v oblasti dopravy zaměřit je poněkud složitější, protože z veřejně dostupných zdrojů není zřejmé, co se bude v oblasti dopravy pod předsednictvím ČR projednávat,“ uvedl Jan Medveď, zástupce generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia a místopředseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR pro oblast silniční a letecké dopravy. Stejně tak podle něj není zřejmé, v jakém stádiu jednotlivé návrhy jsou a co vlastně bude ČR prosazovat, případně s čím hodlá ČR iniciativně přijít sama.

Pokud by se vzalo jako základ to, co se naopak z veřejných zdrojů vyčíst dá a co už se v Bruselu projednává, tak z pohledu silniční dopravy by podle Jana Medvedě dále měly mít prioritu následující problematiky. „Je zde revize nařízení k síti k TEN-T. Ta je však v dost pokročilém stádiu, velké změny asi ČR nebude schopna už udělat a uvidíme, jak se bude dařit plány, například na počet odpočívek, následně naplňovat,“ uvedl Jan Medveď.

„Pak je zde i AFIR (Nařízení o rozmístění infrastruktury pro alternativní paliva). Je ovšem otázkou, jak dalece je ČR připravená a schopná (při dlouhých lhůtách povolovacího řízení) infrastrukturu pro alternativní paliva v daných termínech vybudovat. Pod vlivem českého předsednictví by mohl proběhnout pokus lhůty upravit, nicméně AFIR je zřejmě už v takové fázi, že větší změny nejsou reálné,“ řekl Jan Medveď.

České předsednictví podle něj zřejmě nebude schopno ovlivnit směrnici k ETS (Systém obchodování s emisemi), pokud by ale Evropský parlament nebyl schopen se na nějakém stanovisku shodnout, v rámci trialogu by ČR měla prosazovat nezavádění ETS v silniční dopravě.

„Pro městskou dopravu budou zřejmě pokračovat diskuse k městské mobilitě, která sice není top starost členů ČESMAD Bohemia, ale pokud se bude stále znepříjemňovat vjezd těžkých aut do měst, dopadne i na normální silniční dopravce,“ upozornil Jan Medveď.

Společně s revizí směrnice o řidičských průkazech, kde je v zájmu českých dopravců snížení věku řidičů skupin C a D na 18 let, by měla začít i jednání o přeshraničním vymáhání přestupků v silniční dopravě. „Zde je naše priorita jasná, musí být zajištěno rovné zacházení s přestupci, přestupky cizinců musí být vymahatelné, ale na druhou stranu není rozumné, aby se počet přeshraničně vymáhaných přestupků zásadně rozšiřoval nebo aby se například do národního bodového systému započítávaly i přestupky spáchané v zahraničí nebo aby zákaz činnosti v jednom členském státě platil pro celou EU,“ řekl Jan Medveď.

V plánu by podle něj mohla být i směrnice 92/106 o kombinované dopravě, kde v zájmu podpory KD by bylo žádoucí zkusit změnit silniční balíček 1 tak, aby svozy a rozvozy v rámci KD nepodléhaly kabotážním pravidlům a aby směrnice pokrývala nejen vnitrounijní dopravu, ale KD jako takovou.

„Prioritou pro české dopravce budou i předpisy v oblasti autobusové dopravy, ale není jasné, jestli se budou v období českého předsednictví projednávat. Pokud by je české předsednictví projednávat začalo, pak by bylo vhodné navrhnout úpravy dob řízení a odpočinku pro řidiče autokarů tak, aby lépe reagovaly na odlišné podmínky těchto řidičů. V oblasti nařízení 1073/2009 by ČR měla prosazovat realistický přístup s tím, že další liberalizace už není vhodná,“ uvedl Jan Medveď.

„Z vlastní iniciativy českého předsednictví bychom uvítali začít diskusi o revizi směrnice 96/53/ES, kterou se pro určitá silniční vozidla stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz. Tady by bylo víc než žádoucí prosazovat v zájmu ekologizace silniční dopravy povolení delších vozidel a souprav včetně přeshraničního provozu eko trucků (EMS),“ upozornil Jan Medveď.

A poměrně dost bodů podle něj bude zřejmě v letecké dopravě, od udržitelných paliv až po práva cestujících.

Je třeba se zaměřit na financování infrastruktury

Podle předsedy Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuela Šípa je třeba zaměřit se v dané situaci především na financování dopravní infrastruktury v dalším období. „Přestože Evropa musí čelit energetické a válečné krizi, je potřeba myslet na budoucnost. Mají-li platit evropské lhůty pro zajištění zabezpečovacího systému ETCS, bude nezbytné hledat i možnosti evropského financování. Kromě toho zejména železniční infrastruktura musí být připravena na rekonstrukci Ukrajiny. To znamená velice razantní posílení západovýchodního směru přepravy,“ uvedl Emanuel Šíp.

Jak uvedl místopředseda Dopravní sekce pro železniční a vodní dopravu Hospodářské komory ČR Petr Forman, nabízí se několik důležitých témat. Dochází podle něj k zásadním změnám přepravních proudů v souvislosti s válkou na východě i s dopady postupného přechodu na bezuhlíkové dopravní systémy. „Je evidentní, že bez podstatných změn v dopravní politice ČR (rázné posílení železnic a plavby) hrozí nejen horší dostupnost některých komodit, ale i ´dopravní chudoba´, mimo jiné vlivem ´emisních povolenek´ pro silniční nákladní dopravu. Proto by ČR měla prosazovat (kromě dílčího odkladu některých opatření) evropské kofinancování kapacit pro nákladní dopravu po železnici a vnitrozemských vodních cestách,“ uvedl Petr Forman.

Co se týče dílčích projektů, ČR by podle něj měla podporovat snahu Polska o zařazení Oderské vodní cesty do TEN-T, protože je to v indukovaném zájmu ČR – včetně přístupu k terminálům LNG.

Co se týče důležitých témat v dlouhodobějším horizontu, Petr Forman uvedl, že „Hospodářská komora ČR není typickým svazem, neboť její členská základna zahrnuje stoupence různých zájmů, které musí HK ČR uvážlivě hájit a prosazovat. Lze však říci, že pokud budou v dopravě pokračovat tendence vyplývající z programu European Green Deal, pak je nepochybně v dlouhodobém zájmu řady států (tedy nejen ČR) prosazovat evropské kofinancování infrastruktury pro nákladní dopravu na železnicích a vnitrozemských vodních cestách, včetně multimodálních terminálů. Posílit by se měla i podpora výzkumu a vývoje v oblasti alternativních pohonů, vedle toho i potřebná infrastruktura.

Milan Frydryšek

Foto: kaprikM/Fotky&Foto

spinner