21. dubna 2005
Stát nemá finanční prostředky na to, aby mohl v původně plánovaných termínech modernizovat třetí a čtvrtý tranzitní železniční koridor mezi Prahou, Plzní a Chebem, respektive mezi Prahou, Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm. Modernizace těchto koridorů by tedy měla skončit až po roce 2015. Počítá s tím alespoň vládní plán, jehož definitivní schválení však vláda minulý týden odložila. Oddálení termínu dokončení modernizace obou koridorů o šest let s sebou totiž přinese i zvýšení nákladů, a to až o pětinu na celkových 118 miliard Kč. Vlaky momentálně na území ČR jezdí po dvou zrekonstruovaných železničních koridorech, na kterých stavební práce začaly v roce 1993 a stály celkem přes 65 miliard Kč. Na trase prvního koridoru z Děčína přes Prahu do Brna a Břeclavi zbývá dokončit úsek mezi Prahou a Úvaly, který naváže na kompletní modernizaci železničního uzlu Praha. Celá oprava uzlu Praha včetně opravy koridoru do Úval má stát kolem devíti miliard Kč a skončit v roce 2010. Chybí modernizace uzlů Oprava druhého koridoru, který vede z Ostravy do Břeclavi přes Přerov, skončila v loňském roce. Na obou koridorech však chybí modernizace velkých železničních uzlů, jako jsou Pardubice, Česká Třebová, Přerov nebo Brno. Náklady na jejich modernizaci se odhadují na desítky miliard Kč. Pokud jde o samotnou modernizaci třetího a čtvrtého koridoru, jsou momentálně všechny projekty ve stadiu příprav. Již letos by se mělo začít stavět mezi Stránčicemi a Prahou-Hostivaří na trase čtvrtého koridoru. Na třetím koridoru se chystá jako první stavba úseku Plzeň – Stříbro. V letech 2004 až 2006 by na tyto účely mělo z evropských fondů jít asi šest mi-liard Kč. Investor modernizace koridorů, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), počítá s dalšími úvěry a půjčkami, protože na pomoc státu se prý příliš spoléhat nelze. „Uměli bychom stavět rychleji, ale vše záleží na penězích,“ upozornil ředitel SŽDC Jan Komárek. Podle jeho názoru je důležité, aby oprava koridorů proběhla co nejdříve, protože jinak hrozí to, že mezinárodní vlaky začnou jezdit přes Rakousko. Za možné řešení považuje Jan Komárek úvěry negarantované státem. „Počítá se také s prostředky krajů a obcí,“ dodal. Například město Plzeň se údajně bude podílet na úseku Plzeň-Skvrňany-Křimice 140 miliony Kč. (tj)
