4. srpna 2005
Po „černém pondělí“ z počátku letošního února, kdy vypadl hlavní řídicí počítač v uzlu Curych a železniční doprava tak byla v celém Švýcarsku na několik hodin výrazně omezena, následovala 22. června „černá středa“. Toho dne totiž došlo k zastavení provozu prakticky na všech normálně rozchodných tratích Švýcarska (užívaných společnostmi SBB, BLS, RM, SOB a TPF) a částečně i na úzkorozchodných tratích RhB. Příčinou bylo zhroucení napájecího systému trakčního vedení. V čase 17.08:28 došlo ke zkratu na napájecím vedení 132 kV Amsteg – Rottkreuz (severní část gotthardské trati). „Co bylo příčinou zkratu, se zatím nezjistilo,“ uvedlo tiskové oddělení SBB ve zprávě o příčinách poruchy. Vedení podle zprávy nebylo možné opětovně zapnout. Dvě souběžná napájecí vedení propojující gotthardské elektrárny byla totiž z důvodu stavebních prací mimo provoz, takže napájení gotthardské dráhy se tak rozdělilo na dvě části. Přerušení napájení znamenalo ztrátu 200 MW odebíraných z elektráren na jižní části gotthardské dráhy. Krátkodobě byl tento úbytek vyrovnáván z ostatních zdrojů – částečně ze západního Švýcarska, částečně z Německa. Na rakouskou energetiku není síť SBB napojena. Na okamžitý extrémní přebytek výkonu „jižních elektráren“ však ihned reagoval jejich ochranný systém, takže během jedenácti vteřin, které uplynuly od zkratu, došlo k odpojení elektráren SBB Ritom a Göschenen a frekvenční měnírny Giubiasco. Odpojení elektráren se však projevilo poklesem napětí v trakčním vedení z 15 kV na 12 kV. Tento pokles pak během několika minut vyvolal přetížení zbylých elektráren. Proto v čase 17.17:41 došlo k automatickému odpojení gotthardských elektráren SBB Amsteg a Wassen. Železniční síť v kantonech Uri a Ticino (Tessin) byla od této chvíle bez proudu.
Sedm vlaků uvízlo v tunelech Zbylá část energetické sítě SBB začala být přetěžována v čase 17.35 (pokles napětí) a v 17.47 došlo ke kompletnímu zhroucení. V 19.45 se začalo s postupným obnovováním dodávky proudu do trakčního vedení sfázováním jednotlivých energetických zdrojů. Pak následovalo připojování jednotlivých sektorů trakčního vedení a ve 21.30 byl obnoven provoz na celé železniční síti. Tisková zpráva SBB uvedla, že výpadek proudu postihl zhruba 200 tisíc cestujících (první zprávy hovořily o jednom stu tisíc) a narušil jízdu zhruba 1500 vlaků. Sedm vlaků zůstalo stát v tunelech a byly vytaženy pomocnými motorovými lokomotivami do 90 minut po zastavení. V oblasti středního Švýcarska bylo 15 vlaků dopraveno do konečné stanice motorovou lokomotivou. Poslední vlak osobní přepravy postižený proudovým výpadkem ukončil svoji jízdu na síti SBB ve čtvrtek ráno ve 3.43. (Vzato do důsledku, jednotliví cestující ukončili svoji jízdu mnohem později. Jednalo se například o cestující z Curychu do Prahy jedoucí v lehátkovém voze vlaku 467, kterým přípojný vlak 272 z důvodu zpoždění ujel. Lehátko dojelo do Prahy vlakem 640 v 15.38 místo v 10.52.) Pro přepravu cestujících, zejména z/na letiště, bylo podle možností nasazeno okolo 250 autobusů, případně byla zajištěna přeprava taxi na účet SBB. Následující čtvrtek pak jezdilo mnoho dálkových vlaků v jiném než pravidelném řazení.
Odškodnění za tři miliony Výpadek pochopitelně postihl i nákladní dopravu. V nočních hodinách byly přednostně odbaveny nákladní expresy, následovaly vlaky Ro–La, nicméně ještě ve čtvrtek ráno stálo 20 tranzitních vlaků. Vnitrostátní nákladní doprava byla kompletně přerušena. Mimořádně bylo ve službě zhruba tisíc pracovníků postižených železničních správ, kteří poskytovali informace. Jednalo se například o mimořádné otevření pokladen a zákaznických center nad rámec pravidelné provozní doby. Cestujícím bylo poskytnuto odškodnění ve formě „Rail Check Sorry“ ve výši zhruba tři miliony SFR a pro více než 300 cestujících bylo zjištěno ubytování v hotelech. Za zmínku stojí fatální omyl službu konajícího tiskového mluvčího SBB, který v prvních informacích pro média – převzatých i tiskovými agenturami – jako příčinu kolapsu uváděl výpadek gotthardských elektráren, přestože se jednalo o následek zkratu na napájecím vedení. Podle názoru některých odborníků SBB má na zhroucení podíl i to, že většina řídicích procesů byla předána výpočetní technice, která se v daném případě zachovala podle toho, jak byla naprogramována. V případě, že by mohlo být na vzniklou situaci reagováno ručním řízením, měla by závada patrně mnohem menší dopad.
Jak pracuje energetický systém SBB Vlastní energetická přenosová síť dosahuje délky 1800 km a napětí 132 kV při 16,7 Hz, částečně 66 kV (severovýchodní část Švýcarska a na-pájení RhB, severozápad Neuchâtel – Delemont – Muttenz, jižní část kantonu Ticino) a 33 kV (jihozápadní Švýcarsko – kantony Lausanne a Ženeva). Elektřinu zajišťuje deset elektráren, pět měníren s rotačními měniči frekvence napájených z veřejné sítě 50 Hz, dva přípojné body na napájecí síť DB, 63 napájecích stanic (transformovny 132 kV / 15 kV). Černá středa urychlí investice do modernizace energetické přenosové sítě SBB, zejména se jedná o propojení gotthardských elektráren s napájecím vedením v kantonu Wallis (trať Brig – Lausanne), propojení téhož vedení s vedením napájejícím Lötschberskou dráhu, které končí v současnosti v Kanderstegu, a propojení dalších míst tak, aby bylo zajištěno napájení trakčního vedení ze dvou stran. Zhruba o 24 hodin později – ve čtvrtek 23. června – se výpadek proudu opakoval. V důsledku úderu blesku do transformátoru napájecí stanice Vernayaz (na trati Lausanne – Brig, nedaleko od Martigny) a následného požáru transformátoru byl provoz v tzv. západním Švýcarsku – jmenovitě v kantonech Ženeva, Lausanne a Wallis – na několik desítek minut zastaven. Přibližně v 19.10 byla v těchto oblastech obnovena dodávka proudu a vlaky se znovu rozjely. V oblasti Vernayaz byly vlaky nahrazeny autobusy. Miroslav Zikmund, pracovník ČD