SDT

Součástí podzimního Shromáždění delegátů Sdružení pro dopravní telematiku ČR (viz DN 47/05) byl loni v říjnu i seminář věnovaný projektům Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). V úvodním vystoupení přiblížili Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek a Ing. Tomáš Stárek projekt z oblasti vědy a výzkumu zaměřený na hodnocení účinnosti ITS systémů (Intelli- gent Transport Systems), v jehož rámci se zpracovatelé snažili definovat balíčky ITS služeb a hodnotit synergii skládání balíčků. „Vyjmenovali jsme aktéry, kterým ITS slouží, a jednotlivé indikátory jsou přiřazovány benefitorům, kteří by se měli podílet na jejich financování (tzv. přiřazování nákladových a přínosových indikátorů),“ uvedl Miroslav Svítek s tím, že hotové balíčky pokrývají celý ITS systém. „Snažíme se vytvořit systém pro hodnocení přínosů a nákladů,“ dodal. Podle Tomáše Stárka by hodnocení ITS mělo být základem nezkresleného pohledu na ITS systém s tím, že na většinu ITS lze pohlížet jako na veřejně prospěšné projekty. Hlavním problémem je však sestavit výčet všech přínosů telematických systémů, a to jak současných, tak budoucích. Zpracovatelé projektu se podle něj snažili nadefinovat cíle aplikací tak, aby byla dosaženo korespondence s architekturou České republiky při současném snížení investičních a provozních nákladů a zvýšení finančních příjmů. Plánovaný výstup projektu by po-dle jeho zpracovatelů měl být natolik komplexní, aby pokrýval různorodost ITS aplikací ve veřejné sféře, natolik flexibilní, aby byl schopen přijmout externí výstupy (z jiných výpočtů přínosů) a srozumitelný nejen pro odborníky na ITS. Spolupráce veřejného a státního sektoru ve Velké Británii Spolupráci státního a veřejného sektoru ve Velké Británii přiblížil Ing. Martin Volný. Vzhledem k tomu, že s projekty PPP se začalo právě ve Velké Británii (roku 1992 britská vláda schválila možnost vstupu soukromého sektoru do oblastí, kde plní své povinnosti státní sektor, a převzetí některých těchto povinností), řada jich již byla v zemi implementována a otestována. V současné době existuje několik modelů této spolupráce a nabízí se široké spektrum pro její využití. Zatím však podle Martina Volného nebyl připraven samostatný projekt PPP pouze pro ITS – ty byly vždy součástí jiných projektů, například výstavby dálnic. Výhodou projektů PPP je sdílení či předání rizik na soukromý sektor, dosažení větší užitné hodnoty, neboť soukromý sektor bývá efektivnější, přenesení zodpovědnosti za management i možnost využít inovací, které jsou v nestátní sféře dostupné. O tom, že tyto projekty jsou pro stát výhodné, svědčí mimo jiné skutečnost, že od roku 1992 jich bylo vyhlášeno zhruba čtyři sta; jsou vhodné například pro zajištění velkých a stabilních investic. Projekty PPP z pohledu bankovního sektoru „Přestože se o PPP mluví jako o metodě financování, PPP není o financování, ale o rizicích a ekonomické návratnosti,“ uvedl Ing. Petr Merežko z Živnostenské banky s tím, že je zapotřebí hledat mez mezi přenosem rizik a odpovědností (a kontrolou odpovědnosti) a užitnou hodnotou. Ne-zbytná je tedy definice předmětu spolupráce a definice rizik a jejich alokace na veřejný a soukromý sektor. Iniciace spolupráce je však podle něj jednoznačně na veřejném sektoru, nikoli na soukromém. „Pro banky je PPP standardní financování,“ do­dal.