Na pokrytí cílů střednědobého plánu rozvoje ruské železniční infrastruktury do roku 2015 bude potřeba asi 1,4 bilionu RUB. Ruským státním drahám RŽD se zatím nedostává finanční krytí asi na třetinu plánovaných investic. Chybějících 400 miliard RUB (243 miliard Kč) hodlá ruská vláda získat vydáním zvláštních infrastrukturních dluhopisů. „S první emisí by se mělo začít obchodovat již v první polovině příštího roku,“ uvedl v druhé polovině listopadu před čtyřmi tisíci účastníků Druhého drážního kongresu v Moskvě prezident RŽD Vladimir Jakunin.

Zahraniční investoři již podle něj o emisi projevují velký zájem. Získané prostředky RŽD přednostně využijí na výstavbu vysokorychlostní tratě Moskva – Petrohrad. Na projekt již hledají partnera, který by trať postavil a udržoval po dobu třiceti let. Vladimir Jakunin potvrdil, že je pravděpodobné, že při budování vysokorychlostní dráhy mezi oběma hlavními metropolemi země Rusko dále rozšíří železniční spolupráci se Španělskem a využije zkušeností španělského správce železniční infrastruktury ADIF, jehož zástupci na kongresu rovněž vystoupili.

Na seznamu prioritních počinů RŽD je dále výstavba velké části potřebné infrastruktury pro konání XXII. zimních olympijských her v roce 2014 v Soči a posilování Bajkalsko-amurské i Transsibiřské magistrály.

Čtyři tisíce účastníků

První sjezd ruských železničářů v roce 2007 ratifikoval investiční plán rozvoje železniční dopravy v zemi do roku 2030 v objemu třinácti bilionů RUB, který následně schválila i ruská vláda. Odsouhlasil také potřebnou změnu struktury řízení podniku, který generuje zhruba dvě procenta ruského HDP a s 1,2 milionu zaměstnanců vytváří 1,5 procenta všech pracovních míst v Rusku.

Cílem letošního kongresu bylo podle RŽD aktualizovat plán ve změněných podmínkách světového hospodářství, seznámit se změnami zaměstnance a jednat o spolupráci s domácími i zahraničními partnery z řad soukromých vlastníků vozů a výrobců železniční techniky. Účastníci jednali také o možnostech zvyšování efektivity ruské železniční dopravy a personálních předpokladech rozvoje ruského železničního sektoru. Sjezd ve znovu opravené historické carské Manéži v centru Moskvy v těsné blízkosti Kremlu svou účastí podpořili i vrcholní představitelé ruské vlády a zástupci Mezinárodní železniční unie UIC.

Reforma pokračuje

RŽD od posledního sjezdu prošly řadou změn. V rámci třetí a čtvrté fáze reformy z roku 2003 vyčlenily samostatnou společnost pro osobní dopravu a dvě nákladní divize. Všech 85 nových dceřiných společností už zaměstnává dvě stě tisíc pracovníků, kteří vytvářejí roční obrat kolem 500 miliard RUB. V říjnu schválený prodej 75 procent První nákladní ve veřejné dražbě by podniku měl přinést další významné prostředky pro potřebné investice.

Hospodářská krize sice snížila rychlost strategického rozvoje ruské železnice, RŽD nicméně do rozvoje infrastruktury a zvyšování efektivity železniční dopravy nadále inves-tují významné prostředky. Podnik za poslední tři roky zmodernizoval a zelektrifikoval 400 kilometrů tratí. Objem přepravy do ruských přístavů se i díky tomu od začátku krize do konce roku 2010 zvýšil o 25 a letos o dalších 10 milionů tun. Výstavba úseku Karymskaja – Zabajkalsk do budoucna umožní roční přepravu více než 56 milionů ropy do Číny. Celkem RŽD investovaly 3,5 procenta všech investic do pevné infrastruktury v zemi. „Zatím jdeme pořád v souladu s plánem, vše, co jsme podepsali, platí,“ řekl k postupu prací Vladimir Jakunin.

Prezident RŽD na sjezdu opakovaně podtrhl nezbytnost výstavby železničního dopravního koridoru mezi Evropou a Tichým oceánem, který by mohl přinést zkrácení doby přepravy mezi Evropou a Dálným východem z 30 na 14 dní (ve srovnání s námořní dopravou) a podle druhu přepravovaného zboží úsporu 100 až 1000 USD na kontejner (viz DN 46/2011).

Pro přijetí konkrétních projektů v zájmu rozvoje Bajkalsko-amurské a Transsibiřské magistrály se účastníci kongresu vyslovili i v závěrečné rezoluci. Vedle toho požadují také zvýšení investic do rozvoje železniční dopravy k hodnotě kolem jednoho procenta HDP, rozšiřování účastí soukromého sektoru při rozhodujících projektech a urychlení zákonodárných a normativních procesů.

Za naléhavý úkol považují rovněž zajištění bezpečnosti přepravy a další posilování partnerských vztahů se zahraničními drážními podniky a rozvoj mezinárodních dopravních koridorů.

K projektu širokorozchodné trati do Vídně

V zájmu rozvoje transkontinentální železniční kontejnerové dopravy RŽD iniciovaly řadu mezinárodních projektů. Výsledkem rekonstrukce Transkorejské dráhy a výstavby kontejnerového terminálu v severokorejském přístavu Rajin by mělo být vytvoření nejrychlejšího tranzitního koridoru mezi Evropou a Dálným východem, který by mohl významně konkurovat námořní dopravě.

Na setkání s novináři v rámci kongresu se Vladimir Jakunin vyjádřil i k čtyřstrannému projektu prodloužení širokorozchodné trati přes Bratislavu až do Vídně (viz DN 08/2009), který nahradil někdejší politicky neprůchodný plán na prodloužení trati do Českého Těšína. „Dokončili jsme předběžné plánování. Nyní potřebujeme minimálně osm měsíců na přípravu projektu a potom dva roky na budování infrastruktury. V ideálním případě by tak projekt bylo možné realizovat snad již v horizontu tří let,“ řekl. Náklady na výstavbu přibližně 480 kilometrů dlouhé trati vyčíslil na pět miliard €; projekt by měl být hrazen z národních zdrojů i z prostředků Evropské unie.

Optimismem Vladimira Jakunina podle jeho slov naplnila podzimní návštěva rakouského prezidenta Heinze Fischera v Rusku. Na adresu Bratislavy řekl, že na železniční projekty by se nemělo pohlížet politickou optikou, protože hledání cest mezinárodní spolupráce je nejúčinnějším nástrojem na překonání současné krize. „Zdá se však, že i Slovensko již začíná být projektu nakloněno také na politické úrovni,“ řekl.

Podle studie RŽD by prodloužení trati do Vídně mohlo do ruské sítě do roku 2050 přinést dodatečný objem 16 až 24 milionů tun zboží. V terminálu dceřiné společnosti ruských železnic TransContainer v Dobré nedaleko Čierné nad Tisou se loni přeložilo již 50 tisíc TEU, uvedl Vladimir Jakunin.

Luboš Spálovský www.rzd.ru

Ruská železnice slaví 150 let

V příštím roce budou v Rusku slavit 150 let od zprovoznění první železniční trati. RŽD do oslav vstupují jako jeden z největších dopravních systémů světa se základním jměním 36,5 miliardy € a více než 11 tisíci nákladních lokomotiv a 384 tisíci nákladních vagonů. Loni dopravce přepravil 1,2 miliardy tun zboží při celkových dopravních výkonech 2,01 bilionu tunokilometrů.