11. prosince 2003
V poslední době se v souvislosti s výstavbou železničních koridorů na území ČR, ale také kvůli rostoucí nehodovosti na železničních přejezdech velmi často hovoří o modernizaci a rozvoji železniční dopravní cesty. O rozhovor na toto téma jsme proto požádali náměstka generálního ředitele Českých drah pro dopravní cestu ing. Vlastimila Nešetřila.
„Můžete nastínit, na čem je založena spolupráce vašeho úseku a SŽDC?“
„Spolupráce Českých drah, a. s., a Správy železniční dopravní cesty, s. o., vychází ze zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění.
SŽDC plní funkci vlastníka dráhy a hospodaří s majetkem, který tvoří železniční dopravní cestu drah celostátních a regionálních. Na těchto drahách České dráhy zajišťují na základě smluvního vztahu se SŽDC provozování železniční dopravní cesty, její provozuschopnost, modernizaci a rozvoj ve veřejném zájmu.
Použití dopravní cesty pro provozování železniční dopravy je zpoplatněno a mezi Českými drahami a SŽDC byla z tohoto důvodu uzavřena ‚Smlouva o úhradách za užívání železniční dopravní cesty při provozování osobní a nákladní dopravy‘.
Z uvedeného vyplývá, že průběžné plnění vzájemných smluvních ujednání vyžaduje velmi úzkou a konstruktivní spolupráci na všech řídících úrovních obou organizací. Jen dobrá spolupráce umožňuje sledovat společný cíl, kterým je to, aby byla v České republice fungující železniční doprava ve veřejném zájmu.“
„Jaký rozsah bude mít plánovaný převod stavebních správ ČD na státní organizaci SŽDC a jak dalece se dotkne vašeho resortu?“
„Stavební správy Olomouc, Praha a Plzeň jsou v současné organizační struktuře ČD organizačními jednotkami, které provádějí činnosti související se zajišťováním modernizace a rozvoje a plní na dopravní cestě celostátních a regionálních drah funkci investora.
Vzhledem k vlastnickým vztahům tedy vykonávají převážně činnost na majetku, s nímž hospodaří SŽDC. Dosavadní zkušenosti jednoznačně ukazují, že pro celý systém i pro obě organizace bude výhodnější, když budou stavební správy převedeny na SŽDC. V tomto smyslu Řídící výbor ČD, který plní funkci valné hromady, na svém zasedání dne 19. března letošního roku rozhodl o převedení stavebních správ do přímé řídicí působnosti SŽDC.
K SŽDC tak přejdou všichni zaměstnanci stávajících stavebních správ a zaměstnanci úseku náměstka pro dopravní cestu, kteří se zabývají modernizací a rozvojem železniční dopravní cesty. Ostatních mnou řízených útvarů se změna nedotkne, tyto útvary se i nadále budou spolupodílet na modernizaci a rozvoji železniční dopravní cesty v souladu s definovanými vztahy mezi SŽDC jako vlastníkem dráhy a ČD jako provozovatelem dráhy a národním dopravcem.“
„Dotkne se Českých drah nějak výrazně novela zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, která by měla v příštím roce nově upravit regulaci přístupu na železniční dopravní cestu v intencích Evropské unie?“
„Nabytím platnosti v současné době projednávané novely zákona o drahách má kromě jiného přejít pravomoc regulace přístupu na železniční dopravní cestu na nezávislý orgán, kterým bude v tomto případě SŽDC. Všichni dopravci včetně Českých drah budou povinni u tohoto orgánu uplatnit požadavek na přidělení kapacity dráhy. ČD navíc z titulu provozovatele dráhy budou na základě žádosti dopravce, uplatněné jeden rok před zavedením nového grafikonu vlakové dopravy, zapracovávat přidělenou kapacitu dráhy do jízdního řádu.“
„V poslední době byl zaznamenán značný nárůst nehod na železničních přejezdech. Jak hodlají ČD v nejbližší době na tento neblahý vývoj reagovat?“
„Vývoj nehodovosti na železničních přejezdech od roku 2000 je alarmující (viz tabulka).
Z vývoje nehodovosti za deset měsíců letošního roku vyplývá, že narůstá podíl nehod na přejezdech s nejvyšším stupněm zabezpečení. Zatímco v loňském roce to bylo 48 procent z celkového počtu nehod, v letošním roce je to 60,3 procenta. Rovněž důsledky z hlediska újmy na zdraví jsou nesrovnatelně závažnější. Nehodové události na přejezdech s výstražnými kříži byly tři smrtelné, 10 těžkých a 22 lehkých úrazů, na zbylých přejezdech s vyšším stupněm zabezpečení došlo k 43 smrtelným, 11 těžkým a osmi lehkým úrazům. Z vyšetřování příčin nehodových událostí vyplynulo, že z celkového počtu 214 nehod jich 209 zavinili uživatelé silničních komunikací bez jakékoli spoluúčasti ČD, tedy 97,6 procenta všech případů.
České dráhy se společně se SŽDC trvale zabývají bezpečností na železničních přejezdech a vyvíjejí maximální snahu předcházet nehodám preventivními opatřeními. V letošním roce bylo na 10 přejezdech vybudováno nové světelné výstražné zařízení a na 53 byla provedena rekonstrukce výstražného světelného zařízení.
V rámci programu ‚Zvýšení bezpečnosti železniční dopravy na železničních přejezdech‘, který sleduje ministerstvo dopravy ČR, zástupci jednotlivých krajů vytipovali k přednostní realizaci rekonstrukce celkem 32 přejezdů. Z tohoto počtu bude realizována výstavba nových zařízení na 14 přejezdech a na 18 bude provedena rekonstrukce. V příštím roce bude zrekonstruováno dalších dvacet, celkem tedy 52 přejezdů.
České dráhy vítají každou aktivitu a snahu o zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech, a to především ze strany majitelů a správců silničních komunikací a právnických osob odpovědných za chování uživatelů silničních komunikací, zejména proto, že, jak již bylo uvedeno, nehody zaviňují nejčastěji právě tito uživatelé.“
„Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se práce na prvním i na druhém koridoru předražily o miliardy korun. Jaký je váš názor na toto hodnocení?“
„V původně stanovené ceně I. a II. železničního koridoru, kterou schválila vláda, se nepočítalo s vývojem inflace, tedy s nárůstem cen stavebního materiálu a stavebních prací. Proto byla následně usnesením vlády ČR č. 1262 z 29. listopadu 1999 schválena částka ve výši 36,5 miliardy Kč pro I. koridor a stejná částka i pro II. koridor. Tyto částky nebudou překročeny.
V daném případě se tedy nejedná o ‚předražení prací‘. Je třeba mít na zřeteli, že na tak rozsáhlé liniové stavbě je každý úsek, a dokonce i každý objekt originál a sebedokonalejší projekt nemůže postihnout všechny okolnosti, které se objeví v průběhu vlastní stavby včetně dodatečně uplatňovaných požadavků právnických i fyzických osob, účastníků stavebního řízení. Značný dopad na cenu staveb má i nová legislativa, především pak v oblasti vlivů železničního provozu na životní prostředí.“
„Jaká je současná situace, co se týče výstavby koridorů? Daří se dodržovat časový harmonogram a předpokládané výše investic?“
„Výstavba železničních koridorů v ČR probíhá v souladu s vládou schváleným materiálem ‚Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010‘. Přitom pro modernizaci jednotlivých koridorů byla přijata samostatná vládní usnesení. Pro každý koridor je tak v souladu s příslušným usnesením vlády stanoven harmonogram zahrnující přípravnou i realizační fázi.
První železniční koridor bude dokončen v polovině příštího roku. Zpoždění zhruba o 1,5 roku je způsobeno odložením zahájení realizace poslední stavby ‚Modernizace Záboří nad Labem – Přelouč‘. Důvodem tohoto zpoždění bylo zdlouhavě probíhající připomínkové řízení k projektu a nutnost opakovat výběrové řízení na zhotovitele stavby.
Druhý železniční koridor bude podle harmonogramu dokončen v roce 2005.
Třetí a čtvrtý železniční koridor jsou v současné době ve fázi zpracovávání přípravné a projektové dokumentace. Vlastní realizace IV. železničního koridoru má být v souladu se schváleným vládním zákonem zahájena ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Výstavba III. železničního koridoru bude zahájena v roce 2005. V současné době probíhají intenzivní jednání, která by měla zajistit zdroje financování pro oba koridory.
Předpokládáme, že vládními usneseními odsouhlasené finanční náklady na jednotlivé koridory nebudou překročeny.“
Petr Jechort
